P-KAP

Podle statistiky Infoabsolvent (Národní ústav pro vzdělávání) z roku 2016 dosáhlo 46 % vyučených úplné shody s uplatněním v oboru, na který se připravovali. Naopak 40 % vykonává zaměstnání, které se s jejich vzděláním vůbec neshoduje. Maturanti odborného výcviku plně uplatňují svoji kvalifikaci jen z 39 % a 33 % pracuje ve zcela jiné oblasti. K tomu připočtěme předčasné odchody ze vzdělávání – často právě kvůli tomu, že volba školy neodpovídá zájmu či schopnostem žáka. To jsou pádné důvody, které hovoří o potřebě kariérového poradenství na středních školách.

Kam orientovat kariérové poradenství?

V souvislosti s nedostatkem uchazečů se střední školy začaly už před několika lety orientovat na oblast náboru, tedy směrem k základním školám, jejich žákům a rodičům. Služby kariérového poradenství však slouží i žákům příslušné střední školy v různých etapách studia. Podíváme-li se na tuto oblast z perspektivy žáka, dostaneme zároveň odpověď na otázku, jaké aktivity by škola v rámci kariérového poradenství měla nabízet.

Jako první jmenujme aktivity směřující do oblasti sebepoznání. Umožňují žákům, aby poznávali své dovednosti, zájmy, talenty, osobnostní vlastnosti a dokázali je reflektovat. Dále by je mělo kariérové poradenství vybavit informacemi o trhu práce: jaké požadavky jsou kladeny na různé pracovní pozice, jak vypadá pracovní nabídka a poptávka v regionu, ale také jakými cestami mohou sami získávat další, aktuální informace a jak s nimi pracovat. V souvislosti s dynamickým vývojem v řadě odvětví a s očekávanými změnami na trhu práce by mělo kariérové poradenství vybavit mladou generaci rovněž kompetencemi k rozvíjení vlastní vzdělávací a profesní dráhy.

Rozhlížej se už v průběhu studia

Besedy s odborníky z praxe, nejrůznější exkurze, stáže na pracovištích – to jsou akce, s nimiž má zkušenost každá střední škola. Tradičně se pořádají jako příspěvek k odbornému (přírodovědnému, environmentálnímu, jazykovému aj.) vzdělávání. Stačí však opustit zažitý stereotyp. Školy, které si uvědomí, že podobné kontakty se světem práce mají značný potenciál právě v oblasti kariérového poradenství, začnou uvažovat i o tom, jak patřičným způsobem modifikovat obvyklý program těchto akcí. Například žáci Obchodní akademie v Lysé nad Labem se v průběhu studia cíleně seznamují s různými provozy ve Středočeském kraji a v Praze – od cukrovaru přes automobilku, spalovnu až po poskytovatele ICT produktů a služeb.

Pražské Gymnázium Evolution (GEVO) vysílá pro změnu žáky předposledních ročníků na týdenní stáž na vysokou školu. „Spolupracujeme především s 3. LF, FSV nebo Právnickou fakultou UK, s Fakultou architektury i dalšími fakultami ČVUT a VŠCHT,“ vysvětluje Michal Řezáč, který učí historii, společenské vědy a profesní volbu. „Proděkan fakulty připravuje týdenní program přednášek a seminářů. Mnohdy se nám daří zapojit i naše absolventy, kteří daný obor studují.  Ti se stávají průvodci našich žáků, vysvětlují jim organizaci vysokoškolského studia i specifika daného oboru. Někdy proběhne i setkání s vyučujícími. Po skočení stáže zpracovávají žáci obsáhlé hodnocení, které ve škole velmi pečlivě čteme,“ dodává pedagog. Jako přínosnou hodnotí stáž prakticky všichni žáci, ať už si svůj zájem o obor potvrdí, nebo si uvědomí, že tento typ studia pro ně nejspíš není…

Kariérové poradenství ve výuce

Gymnázium volí nemalý počet chlapců a dívek i proto, aby rozhodnutí o svém dalším profesním směřování ještě o pár let odložili. „Setkávali jsme se s tím, že ještě dva roky před maturitou neměla polovina žáků jasno, kam dál, a čekali, že jim nějakým způsobem poradíme, jak dospět k rozhodnutí,“ líčí Michal Řezáč vznik předmětu profesní volba, který je s hodinovou týdenní dotací zařazen do výuky předposledních ročníků. „Je to spíš informační kompendium,“ dodává. „Hovoříme o tom, jaký obor by koho zajímal, co se v něm studuje, jaké jsou požadavky na přijetí, kde by měly stačit znalosti na úrovni gymnaziálního učiva, u kterých oborů se předpokládá hlubší znalost určité oblasti apod.“

V OA Lysá nad Labem se kariérové poradenství promítá do několika předmětů. V rámci povinně volitelných Aplikované ekonomie a Projektového a grantového řízení žáci 3. ročníku zpracovávají návrhy pracovních pozic, které budou pro svůj projektový tým potřebovat. „Stanovují si kompetence dané pozice a na jejich základě vypisují inzeráty. ´Zájemce´ o danou pozici předkládá životopis s motivačním dopisem. Následně probíhá strukturovaný pracovní pohovor. Pohovorem projdou tak čtyři žáci, ostatní jsou účastníky assessment centra (AC), které připravuje vyučující. Žáci, kteří prošli pohovorem, jsou v AC v roli hodnotící komise. Zbytek hraje skupinu uchazečů.“ vysvětluje Lenka Hrubčíková, která se ve škole podílela na tvorbě školního akčního plánu, jehož součástí je i kariérové poradenství.

CV a motivační dopisy se ve škole objevují i v předmětech český jazyk, písemná a elektronická komunikace, ale také v cizím jazyce, kde žáci v rámci konverzace procvičují i téma pracovního pohovoru. „Simulace pracovního pohovoru probíhá i v předmětu rétorika. Pohovory jsou nahrávány na kameru, žáci se sebehodnotí, hodnotí se navzájem a učí se své projevy kultivovat. Ve 4. ročníku máme předmět Odborný jazyk, kde se žáci učí odbornou terminologii v prostředí kanceláře. Nacvičují konverzaci a korespondenci, kterou musí zvládnout na pozicích sekretář/sekretářka podle Národní soustavy kvalifikací (NSK),“ doplňuje Hrubčíková.

 Kariérový poradce ve škole

Rozvoj kariérového poradenství je jednou z oblastí krajského akčního plánování, do něhož se zapojilo více než 700 středních a vyšších odborných škol. „I díky zpracovávání školního akčního plánu jsme si ujasnili, co vše patří do kariérového poradenství,“ říká Lenka Hrubčíková. Ve škole spolupracuje na kariérovém poradenství pracovnice s kvalifikační zkouškou NSK Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu. „Jejím úkolem je i zapracovávání této tematiky do výuky odborných předmětů,“ doplňuje Hrubčíková. 

Řada škol využívá možnost financovat zaměstnance pověřeného kariérovým poradenstvím ze zjednodušených projektů Šablon pro SŠ a VOŠ.  „Jeho náplní bude i práce s žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávání, zpracování analýz příčin odchodů a návrhy opatření ke zvýšení úspěšnosti absolventů,“ představuje novou pozici Jana Marková, ředitelka Střední školy Brno Charbulova.

Obecně je poměrně častá praxe, že agendu kariérového poradenství dostává na starost pedagog, jenž je ve škole zároveň výchovným poradcem. Z psychologického hlediska to však nemusí být vždycky nejšťastnější řešení, zvlášť v případě žáků, s nimiž tento pedagog řešil či řeší jejich výchovné problémy.

 PhDr. Daniela Kramulová, projektová publicistka projektu P-KAP