P-KAP

Když mohou žáci aktivně spoluvytvářet dění ve vyučovacích hodinách, dokážou víc, a také je to víc baví. Proto Karlínská OA a VOŠE dlouhodobě podporuje své žáky a studenty v iniciativě a podnikavosti. Zmíněné kompetence úspěšně klíčí i uvnitř pedagogického sboru. Díky tomu se zrodila i akce Be in Karlín, kterou škola vstoupila do povědomí pedagogické obce. První ročník (2016) byl věnovaný sociálnímu podnikání, druhý (2017) nabídl širší inspiraci v oblasti nových vzdělávacích trendů a rozvíjení měkkých dovedností pedagogů i žáků. Workshopů se zúčastnili nejen učitelé ze základních i středních škol z různých částí republiky, ale i odborníci na vzdělávání z krajů, včetně členů realizačních týmů KAP.

 

Studentská firma nově

„Kollárovka“, jak se škole přátelsky přezdívá, se aktivně zapojila i do tvorby školního akčního plánu. V řadě oblastí v něm může navazovat na činnosti, které už má vyzkoušené. Například podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě patří k těm, které dlouhodobě rozvíjí. Jako odborná ekonomická škola se zaměřuje nejen na nauku o podnikání, ale i na zprostředkování reálných zkušeností. V rámci předmětu aplikované ekonomie škola spolupracuje se společností Junior Achievment Czech – žáci třetího ročníku si zakládají reálnou firmu, v níž podnikají. „Musejí dělat nabídku, sledovat poptávku, účtují, získávají finance… Na vlastní kůži si vyzkoušejí, jaké to je rok vést firmu a dovézt ji ideálně ke kladnému výsledku, k zisku,“ konstatuje ředitel Petr Žák.

Několik let se opakoval podobný scénář – třídy zaměřené na cestovní ruch si zakládaly cestovní kancelář, organizovaly zájezdy, sportovní akce pro učitele i žáky a třídy se zaměřením na firemní finance se staraly o provoz bufetu a školního klubu. Ve školním roce 2016/2017 bylo vše poprvé jinak.

„Rozhodli jsme se podpořit podnikavost žáků tím, že jim nebudeme předmět podnikání diktovat. Dostali prostor vymyslet si ho sami. A některé žákovské firmy nás mile překvapily. Jedna se například rozhodla, že zvelebí prostředí školy. Předložila návrh na úpravu dvou místností. U jedné šlo o velký zásah – vestavěné patro,“ vysvětluje ředitel.

To je přece jen „jiná káva“ než obnovit školní bufet, jehož základní vybavení se více méně dědí z ročníku do ročníku. Kde žáci získali pro svůj podnikatelský záměr peníze, ptám se ředitele. „Samozřejmě by bylo nejjednodušší, kdyby jim škola potřebné peníze poskytla. Ale nesplnilo by to účel. Žáci přišli s nápadem oslovit spolek rodičů a přátel školy. Využití těchto peněz schvalují rodiče, protože se z velké části na jejich shromažďování sami podílejí. Žáci si tedy museli připravit kvalitní prezentaci a předstoupit se svým požadavkem před radu rodičů. Žákovská firma si sehnala architekta, obstarala potřebné stavební povolení a získala i jednoho tatínka, který jim pomohl se stavebními pracemi. Vlastními silami pak žáci získali jako sponzora IKEU, která poskytla zdarma vybavení pro relaxační zónu umístěnou ve vestavěném patře i pro nově upravenou učebnu. My jako škola jsme hradili práci žáků-zaměstnanců firmy,“ říká ředitel a dodává: „Z jejich strany bylo potřeba hodně podnikavosti, samozřejmě pod vedením dobrého vyučujícího.“

Ve stejném školním roce začal pracovat i žákovský parlament tvořený žáky různých tříd. Podává návrhy, co se dá ve škole vylepšit či změnit, zároveň se však podílí na realizaci schválených návrhů. Tyto aktivity mají potenciál zapojit širší spektrum žáků, projekty se mohou protáhnout do delšího období, na rozdíl od akcí žákovské firmy, která působí jen v průběhu jednoho školního roku.

Jak získat žáky, kteří v sobě nemají podnikavý drive?

Podle ředitele Karlínské OA a VOŠE se děti, které nejsou přirozeně nasměrované k podnikavosti, mohou „nakazit“ příkladem akčnějších spolužáků. Je třeba nabízet příležitosti a umožnit dívkám a chlapcům zažít pocit úspěchu. „I na přípravě konference Be in Karlín se podílejí žáci. Další zkušenosti mohou získat před Vánoci a před koncem školního roku, kdy část z nich připravuje program pro celou školu. Při akci „Zažít Kollárovku jinak“ je v každé třídě program s aktivitami pro spolužáky i učitele. „Každá skupinka musí aktivitu vymyslet, připravit, propagovat, určit vstupné a nese za ni odpovědnost. Cítit odpovědnost je v podnikání velmi důležité. Snažíme se žáky vést i k sociálnímu rozměru podnikání, k uvažování nad tím, jestli by částí zisku nemohli například někomu pomoci. Je naivní si myslet, že všech čtyři sta našich žáků naučíme podnikat a myslet tímto způsobem. Ale všichni mají možnost vidět ty aktivní. Třeba se také dají strhnout a najdou oblast, která je baví,“ dodává Petr Žák.

Díky těmto akcím má každý žák příležitost poznat sám sama, vyzkoušet si různé role a uvědomit si, jaká z nich mu víc sedí – vznikají tak například tandemy a týmy, v nichž kreativnější jedinci přicházejí s vizemi a nápady, jiným je lépe v roli realizátorů nebo je těší být součástí podpůrného týmu. 

Cesty ke společenské odpovědnosti

Jednou z vizí školy je vychovávat žáka, který je nejen podnikavý, ale i společensky odpovědný. Přemýšlí o prostředí, v němž žije, a chce pro něj něco udělat. Jak převést tuto vizi do praxe?

Učitelé z Kollárovky začali tím, že se seznamovali se sociálními podniky, někteří absolvovali stáže přímo v takových firmách. Ty, které zaměstnávající handicapované osoby s omezeným uplatněním na pracovní trhu, jsou i v okolí školy. „Zprostředkováváme setkání i žákům,“ vysvětluje ředitel.

Jedním z cílů školy je začlenit koncept sociálního podnikání a společenské odpovědnosti do školního vzdělávacího programu, vtělit ho do ekonomických i společenskovědních oborů. „Kolegové, kteří pracují na pracovní verzi, se spojili i s dalšími učiteli z různých škol v republice. Hledáme nejvhodnější způsoby, jak toto téma učit,“ doplňuje Petr Žák. Pedagogové se vzdělávají formou seminářů a workshopů ve spolupráci s družstvem invalidů Ergotep, které patří k lídrům v oblasti sociálního podnikání. „Chceme, aby všichni učitelé ekonomických předmětů zažili podstatu sociálního podnikání. Pak je napadnou různé metody a cesty, jak vše dostat k žákům,“ pokračuje. „Snažíme se zapojovat se do různých projektů, aktuálně spolupracujeme s městskou částí Praha 8 na projektu, v jehož rámci dělají žáci společníky seniorům. Připravujeme i projekt vzdělávání seniorů v oblasti ICT, které bude probíhat ve škole a povedou ho přímo žáci. Přímou mezigenerační vazbu považujeme za přínosnou pro obě strany.“ 

Při naplňování školních priorit a cílů hrají nezastupitelnou roli pedagogové. „Máme štěstí, že mnozí naši učitelé dokážou svým vlastním příkladem a zaujetím pro věc žáky motivovat a nasměrovat,“ uzavírá ředitel Petr Žák. Ono „štěstí“ je ale výsledkem dlouhodobé práce při formování pedagogického sboru. Na druhé straně atmosféra, v níž se daří společně vytvářet zajímavé projekty, přispívá k image školy, která pedagogy se zájmem pracovat právě tímto způsobem do školy láká.

dak (2017), foto: Archir Karlínské OA a VOŠE (prostory, která zřídila studenstká firma, slouží k trávení přestávek, relaxaci žáků i pedagogů, k jednání s rodiči, místnost se zavěšenými polštářky je vhodná například i k pořádání třídnických hodin)