P-KAP

Prvním důvodem, proč absolvovat minimálně základní školení,  je podle instruktora Lukáše Rotty oblast bezpečnosti práce. Základní dvoudenní kurz pro instruktory praktického vyučování absolvoval společně se zhruba deseti  kolegy z jiných firem.  Při prezenčním školení se instruktoři dozvědí informace, které by jim mohly při čistě individuální přípravě uniknout, domnívá se. „Například o ranním nástupu žáků na pracoviště, o váhových limitech  pro manipulaci s předměty nebo důležitá pravidla, jak správně postupovat v případě úrazu. Rozdíly jsou už v zápisu o úraze, pro který je potřeba použít jiný formulář než v případě úrazu zaměstnance. Neproškolení instruktoři mnohdy vůbec nevědí, že například žáka s tržnou ranou nemůžou jen tak naložit do auta a odvézt na ošetření, ale že je třeba nejprve kontaktovat rodiče a školu. Anebo že žáci musí být neustále pod dohledem instruktora – takže pokud by zrovna řešil zmíněný úraz, ostatní žáky buď převezme jiný instruktor, nebo by bez dozoru neměli pracovat.“

Prvky duálního vzdělávání zvyšují nároky na instruktory

Společnost Husky spolupracuje při odborné přípravě žáků s několika školami  v Sezimově Ústí, Táboře, Pelhřimově, Českých Budějovicích, Jihlavě, nejtěsnější partnerství však má se SOŠ a SOU Jindřichův Hradec – budoucí nástrojaři, zámečníci či strojní mechanici se po týdnu střídají ve škole a na pracovišti už od prvního ročníku. Příslušný podíl odborné praxe tu vykonávají také žáci maturitních oborů. Lukáš Rotta je instruktorem a koordinátorem spolupráce zároveň. Proto přivítal navazující vzdělávání s možností složit zkoušku a získat osvědčení o dosažení kvalifikace „Instruktor u poskytovatele praktického vyučování“.

Prvky duálního vzdělávání, zvlášť pokud s sebou přinášejí nástup žáků hned od začátku prvního ročníku bez předchozí praktické průpravy ve školních dílnách, kladou na práci instruktora praktického vyučování značné nároky. „Instruktor musí připravit výukový program a koordinovat ho se školou, učit žáky, vést veškerou dokumentaci, znát všechno potřebné v oblasti bezpečnosti práce – člověk se bez vzdělávání neobejde,“ konstatuje Lukáš Rotta.

„S žáky prvních ročníků musím začít skutečně od začátku. Vysvětlit a ukázat jim všechny činnosti – měření, pilování, stříhání plechu, rýsování atd. Nesmíme samozřejmě zapomenout na dodržování bezpečnosti práce. Praktické vyučování je zároveň potřeba sladit s tematickým plánem školy,“ vysvětluje instruktor Rotta. Díky základům pedagogiky a psychologie ví, že ve fázi učení je nutné věnovat čas na zvládnutí a upevnění znalostí a dovedností. „Počítám s tím, že musím opakovaně vysvětlovat, ukazovat a pracovat s učni tak, aby se nebáli zeptat, když něčemu nerozumějí nebo jim to nejde. Klidně podruhé nebo potřetí,“ usmívá se.

V prvním ročníku je praktické vyučování zaměřené především na ruční práci. Instruktor Rotta se snaží žáky motivovat a „oživit“ jejich zájem seznamováním s dalšími pracovišti, s využitím CNC strojů apod. „Ve 2. a 3. ročníku už mohou pracovat na točivých strojích, na soustruhu, fréze. Díky tomu už dělají víc produktivní činnosti,“ říká. „Mohou například přímo ve výrobě opracovávat díly z měkčích materiálů nebo vrtat a závitovat. Začínají se víc zapojovat do chodu firmy. Vzhledem k tomu, že se podílejí jen na určité části výrobku, je dobré, aby viděli i kompletní formu. Pochopí, že nedělají nic zbytečně, že na ní mají svůj díl práce. Je to pro ně důležité a často pak říkají: na tomhle jsem dělal.“

Samostatná pozice s profesní kvalifikací

Společnost Husky – KTW, s.r.o., se orientuje na výrobu vstřikovacích forem na plastové obaly a díly užívané v potravinářském průmyslu, kosmetice a zdravotnictví a na služby pro plastikářský průmysl.  S ohledem na rozšiřující se spolupráci se školami vytvořila samostatnou  pozici instruktora praktického vyučování. Lukáš Rota, který do firmy nastoupil před pěti lety jako kontrolor kvality, se přihlásil do konkurzu – a vyhrál. „Je to pro mě příležitost k dalšímu rozvoji, možnost dokázat víc,“ říká. Zkušenosti s vedením lidí měl z minulého zaměstnání, za sebou má roky práce s dětmi ve skautských oddílech a jako třicátník je žákům věkově blízko. Od začátku si však uvědomoval, že to zdaleka nestačí.

Po absolvování zmíněného základního dvoudenního kurzu mu zaměstnavatel nabídl možnost dalšího vzdělávání formu přípravného kurzu ke zkoušce profesní kvalifikace, který absolvoval na Akademii řemesel Praha-SŠt, která je zároveň autorizovanou osobou  Národní soustavy kvalifikací (NSK) a realizuje i samotnou zkoušku. „Vždycky jsem se tu setkal se vstřícným přístupem, před zkouškou jsem mohl využít i osobních nebo telefonických konzultací,“ dodává.

Zkouška k získání profesní kvalifikace obsahuje ústní, písemnou a praktickou část. Lukáš Rotta k tomu říká: „V rámci praktických testů jsem si měl připravit téma, jak začít nový školní rok. Jeho součástí byl i tematický plán praktického vyučování. Vycházel jsem z reálné situace na našich pracovištích, takže jsem se sice připravoval na zkoušku, ale zároveň všechno bylo velmi užitečné a praktické pro moji každodenní práci.“

V době přípravy a získávání prvních zkušeností s prací instruktora praktického vyučování ocenil Lukáš Rotta také vstřícný přístup učitelů partnerské školy v Jindřichově Hradci, pomoc pracovníků Národního ústavu pro vzdělávání a projektu podpory krajského akčního plánování (P-KAP), kteří se věnují spolupráci škol se zaměstnavateli. „Doporučili mi důležité zákony i web s materiály, které se týkají praktické výuky na pracovištích. Vznikly v projektu POSPOLU a jsou dodnes aktuální,“ dodává.

Práce instruktora praktického vyučování je během na dlouhou trať, soudí. Na konci školního roku 2018/19 budou skládat závěrečné zkoušky první žáci, které po celé tři roky Lukáš Rotta jako instruktor vedl. To bude podle něj prvním „oficiálním potvrzením“, zda svou práci dělá dobře.

Dak