P-KAP

„Přijmeme technologa!“ Letáků i online výzev lákajících absolventy do pekárenských a dalších potravinářských provozů mají na Střední průmyslové škole potravinářské a služeb v Pardubicích opravdu dostatek.  Maturanti si mohou vybírat. Problémem je, že počet žáků oboru Technologie potravin, specializovaného na mouku, pekárenskou, cukrárenskou produkci a na výrobu krmiv, neodpovídá velkému zájmu zaměstnavatelů. Druhý maturitní obor Analýza potravin má uchazečů dlouhodobě dost. Technologické obory mají přitom slibnou perspektivu a nabízejí zajímavé výdělky. Proč netáhnou?

Obor Technologie potravin se zaměřuje na zajišťování kvality v potravinářských provozech, nákupem vhodných surovin počínaje, distribucí finálních produktů konče. Analýza potravin se orientuje na kontrolu kvality. Je to obor, v němž hraje důležitou roli chemie a biologie. Takže není vyloučeno, že může fungovat jako jistá náhrada za preferované gymnázium.

Počítač není jen v kanceláři

„V očích rodičů se jako perspektivní jeví obory s uplatněním v kanceláři nebo v laboratoři. Rodiče nechtějí, aby jejich dítě šlo do výroby,“ konstatuje zástupkyně ředitele SPŠ potravinářské a služeb v Pardubicích Ing. Dana Kovaříková. „Přitom firmy se s nabídkami práce předhánějí, přijíždějí k nám personalisté, dokonce i ředitelé firem a nabízejí žákům vyšších ročníků uplatnění. Mnozí naši absolventi jsou v těchto firmách zaměstnaní a přinášejí dobré reference. Pracují s velmi pokročilou technikou, ve velkých pekárnách jsou robotická pracoviště, každý potravinářský technolog je dnes vybaven značnými digitálními kompetencemi, ale rodiče na to neslyší,“ dodává.

Ředitel školy Mgr. Zdeněk Zitko upozorňuje, že žáky základních škol příliš neoslovují běžné propagační akce typu burzy středních škol či dny otevřených dveří. „Musíme se zaměřit na lepší propagaci technologických oborů, na vysvětlování, co se pod nimi skrývá,“  říká. Pravděpodobně je vhodné víc cílit komunikaci i na rodiče. (Podle průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání se 91 % žáků ZŠ domnívá, že se o svém dalším profesním zaměření rozhodují především sami. Nicméně se ukazuje, že ve skutečnosti se rodičovské rady promítají do finální volby pětiny uchazečů zcela a z 69 % částečně.)  „Hovořil  jsem na toto téma i s ředitelem firmy Lesaffre Česko, a. s. Pomohlo by nám například, kdyby do vlastních náborových kampaní v oblasti technologie výroby potravin zapracovali i propagaci škol, které jsou schopny tyto odborníky kvalitně připravit. Jako nadnárodní společnost mají možnost oslovit i sledovaná média, na která my finančně nedosáhneme,“ doplňuje ředitel. (Lasaffre je nadnárodní společnost vyrábějící droždí a pekárenské suroviny.)

Obory preferované zaměstnavateli, leč opomíjené žáky a jejich rodiči nabízejí i další střední odborné školy.  Jak mohou zaměstnavatelé a školy spojit síly? Firmy mají oproti školám výhodu nejen ve větším budgetu na inzerci, ale také v odborném zázemí svých marketingových oddělení. Jednou z cest spolupráce by mohlo být propagování kvalitních škol poskytujících vzdělání v oborech, které jsou pro danou společnost relevantní, například v rámci firemního PR, na webových stránkách apod.

Proč by ale další formou spolupráce nemohla být pomoc škole s lepším zacílením její vlastí propagace, například s formulováním benefitů nabízených oborů s ohledem na různé cílové skupiny (žáci, učitelé, rodiče, kariéroví poradci ve školách…) a samozřejmě také s ohledem na dostupné komunikační kanály? Projekt krajského akčního plánování, do něhož je zapojeno téměř 800 středních a vyšších odborných škol, může napomoci k tomu, aby se školy při tvorbě svých akčních plánů zamýšlely, společně se svými partnery z řad zaměstnavatelů, právě nad různými variantami a třeba i méně tradičními možnosti spolupráce.

Dak