P-KAP

Mezi zařízeními, která na jejich zájmy reagují a nabízejí různé vzdělávací cykly a kurzy, se začínají čím dál více objevovat střední školy. Oproti jiným vzdělávacím zařízením mohou starším lidem nabídnout dokonce něco navíc: mezigenerační setkávání a bezprostřední kontakt se světem dospívajících. Jakkoli to vypadá, že právě tyhle dvě demografické skupiny o sebe nijak zvlášť nestojí, opak je pravdou, jak dokládají zkušenosti středních škol, které to vyzkoušely.  

Žáci v roli lektorů

Například SŠ informatiky a finančních služeb Plzeň nabízí úspěšné počítačové kurzy pro seniory, v nichž jako asistenti lektora působí žáci školy. „V našich prvních kurzech byl přítomen pouze lektor, ale ukazovalo se, že mnozí účastníci občas potřebují individuální pomoc nebo radu. A tak jsme začali zapojovat žáky,“ vysvětluje ředitelka Lenka Holubová.

Zpočátku to byl jakýsi úkol navíc za nízkou aktivitu či nesplněné povinnosti v hodině. „Pomáhání seniorům začalo žáky opravdu bavit,“ pokračuje ředitelka. „O pozici asistenta měli zájem i další, někteří dokonce chtěli vést hodiny sami. Připravovali se pod vedením lektora, učili se s jeho pomocí učit, postupně zkoušeli pod supervizí pracovat sami. V současné době máme v každém z našich sedmi kurzů zhruba čtyři asistenty, z jejichž strany jde o dobrovolnickou činnost, a čtyři žáci jsou lektory. S nimi jsme uzavřeli dohodu o provedení práce.“

V rámci školní ročníkové práce vytvořili žáci-lektoři z vlastní iniciativy příručky pro své žáky-seniory, podle které se frekventanti kurzů mohou učit pracovat s počítačem i doma. Spolupráci s nejmladší generací si senioři pochvalují a ředitelka Holubová konstatuje, že mezigenerační setkávání je dobrým impulzem pro rozvoj sociálních kompetencí žáků. „Zažívají pocit, že mohou někomu předat to, co umějí, a cítí se užiteční,“ dodává.

Nebojte se příležitostí k mezigeneračnímu setkávání

Ve Střední škole obchodní a služeb SČMSD ve Žďáru nad Sázavou se budoucí maséři, kosmetičky či kadeřnice setkávají v rámci odborného výcviku na školním pracovišti se seniory, coby svými zákazníky, poměrně často,. „Tato spolupráce je velmi přínosná pro obě strany,“ konstatuje ředitel Zdeněk Musil.  „Je velmi zajímavé, že i žáci, se kterými máme při výuce problémy, se chovají úplně jinak a můžeme na ně být často pyšní,“ dodává. 

Škola působí jako plnohodnotné centrum celoživotního učení, jehož vzdělávací program pro seniory je velmi bohatý, počínaje výukou jazyků a konče Akademií třetího věku (A3V). Na ní škola spolupracuje s VŠ polytechnickou v Jihlavě. V minulých letech se i A3V stala prostorem pro mezigenerační setkávání – školní metodička dalšího vzdělávání dospělých (DVD) Jana Rudelová připravila setkání seniorů se žáky školy a dětským pěveckým sborem Žďáráček, který působí při místní ZUŠ. Skutečnost, že se v lavicích střídá generace dospívajících se seniory, však dokáže využít mnohem komplexněji. Příkladem může být výstava grafik a obrazů jedné se seniorek – návštěvnic kurzu Dějiny umění. „Jelikož je paní velmi šikovná a píše i básně a krátké prozaické útvary, rádi bychom uskutečnili i malé autorské čtení.  Další účastník kurzu, pamětník a bohužel i oběť normalizace, pořádá ve spolupráci s vyučujícími besedy se žáky,“ doplňuje J. Rudelová.

Příležitost k neformálnímu mezigeneračnímu setkávání nabízí i nově revitalizovaný venkovní prostor, školní atrium. „V současné době máme ve škole v pronájmu i soukromou alternativní Základní školu Na Radosti.  Ve venkovním zahradním prostoru chceme mezigenerační setkávání rozšířit i o její žáky. V těsné blízkosti školy máme sportovní hřiště. I tady vidíme možnosti pro neformální setkání. Během příštího roku má začít přestavba sousedního objektu na domov seniorů. V plánu je i velká odpočinková zahrada, která přímo sousedí s naším venkovním prostorem. Budoucí propojení zahrad a nabídky našich služeb pro zařízení pro seniory se přímo nabízí,“ konstatuje ředitel Musil. Všechny  přepokládané aktivity chce škola organizačně zastřešovat a spolupracovat s dalšími partnery – městem, žďárským Seniorpointem a Familypointem, s provozovatelem domova pro seniory, s firemními partnery školy, s rehabilitačním zařízením…  „V každém případě budou setkání tematická a řízená,“ doplňuje ředitel.

Obě zmíněné střední školy patří k více než 700 SŠ a VOŠ, které se zapojily do krajského akčního plánování.  S pomocí odborníků z projektu P-KAP (Podpora krajského akčního plánování) z Národního ústavu pro vzdělávání si ve svých interních strategických dokumentech, školních akčních plánech rozvoje vzdělávání, pro příští dva roky určily cíle a naplánovaly zcela konkrétní úkoly ve stěžejních rozvojových oblastech. Patří k nim např. odborné vzdělávání (vč. spolupráce škol a zaměstnavatelů), rozvoj polytechnického vzdělávání, podnikavosti, iniciativy a tvořivosti, ICT kompetencí, výuky cizích jazyků, ale i rozvoj škol jako center celoživotního učení. Projekt P-KAP mimo jiné shromažďuje a publikuje i příklady inspirativní praxe ze škol a zajímavé aktivity iniciované z úrovně krajů.

Daniela Kramulová,

projektová publicistka P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání