P-KAP

Středním a vyšším odborným školám Zlínského kraje se v porovnání s ostatními kraji spolupráce s firmami daří.  Plných 66 % spolupracuje se zaměstnavateli systematicky.  Na základě dlouhodobých smluv o spolupráci probíhá například odborný výcvik v pracovním prostředí, 34 % z nich jde ještě dál – konzultuje se zástupci zaměstnavatelů obsah odborného výcviku a praxe, firmy školu nebo jednotlivé žáky různými způsoby podporují. Ukázalo to rozsáhlé šetření potřeb škol, které v letošním roce zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání.

Se stipendiem, nebo bez něj?

Střední průmyslová škola a obchodní akademie Uherský Brod vsadila spolu s 21 firmami v okolí na stipendijní program Firemní žáci. Partnerství otevírá možnosti praxe žáků v provozech a sladění učebních osnov s požadavky firem. Finanční podpora konkrétních žáků probíhá na základě smlouvy žáka s firmou a může vyvrcholit garancí pracovního místa po ukončení studia.

Další úspěšná škola, Střední průmyslová škola strojnická ve Vsetíně zvolila jinou cestu. Ředitelka Ing. Jarmila Minaříková iniciovala už v roce 2008 setkání se 14 firmami z regionu, s nimiž škola uzavřela společnou smlouvu o partnerství, která se později otevřela i pro další zájemce z řad zaměstnavatelů. „Každá firma v rámci partnerství může nabídnout v daném roce to, co odpovídá jejím možnostem. Díky kulatým stolů se nám podařilo získat partnery i pro tvorbu a revize školního vzdělávacího programu, takže například v technické oblasti jsou naše učební materiály stále aktuální,“ říká Minaříková.

Na nedostatek zájemců o technické obory si zde nemohou stěžovat, přestože se stipendijním programem se tu nesetkáte. „Období adolescence je z hlediska formování osobnosti velmi důležité a nemyslím si, že by se děcka měla učit dostávat peníze jen za to, že chodí do školy. Vždyť to je investice do jejich vlastního rozvoje! Pokud žákovi připravíte prostředí úcty a respektu, bude tam chtít chodit. A pak mu dáte ochutnat techniku…“ vysvětluje ředitelka. Je strojařka s vystudovanou psychologií, takže s pedagogy pravidelně diskutuje o tématech respektu, důvěry, formální i neformální autority, o tom, co znamená hodnocení a jak ho ten, jehož se týká, vnímá. „Když jsme připravovali vstup našich žáků na pracoviště a poprvé jsem mluvila s představiteli firem o tom, že by měli vědět, co od nich žáci očekávají, zaskočilo je to. Jenže v každém lidském vztahu jsou očekávání přítomná – pokud si je vzájemně sdělujeme, můžeme minimalizovat mnohé problémy,“ dodává.

Ať řeší zadání z reálného života

V rámci přípravy na reálný pracovní život si žáci vyzkouší výběrové řízení nanečisto. Firmy vypisují klasické typové pozice a budoucí konstruktéři, technologové, programátoři CNC strojů, manažeři kvality, ekonomové atd. si z nich vybírají a vyplňují skutečné formuláře, píší motivační dopisy a CV v českém i cizím jazyce. „V loňském školním roce se této akce v naší škole zúčastnili šéfové firem, výrobní a personální ředitelé a 120 našich třeťáků. 30 z nich postoupilo do druhého kola, ti neúspěšní dostali podrobnou zpětnou vazbu,“ líčí Jarmila Minaříková.  

Partnerské firmy přinášejí do školy i praktické problémy, jimiž se zabývají, a studenti v rámci středoškolské odborné činnosti chodí do provozů, ptají se a zkoušejí nabídnout řešení. Zanedlouho je například na pracovištích Austin Detonator nebo v Galvametu  už znají jménem. Mnohý z nápadů se sice nedá v praxi realizovat, ale nový, neobvyklý pohled na problém firmy vítají.

Přední světový výrobce roznětných systémů Austin Detonator v letošním roce uspořádal Talent Camp – žáci strávili dva dny ve společnosti mentorů, kteří je seznamovali s chodem firmy, firemními hodnotami, komunikací a zadali jim i konkrétní projekty, které žáci o dva měsíce později prezentovali.

Škola i partneři podporují také samostatnou iniciativu žáků. „Přišel za mnou například chlapec z prvního ročníku, že by si chtěl postavit 3D tiskárnu. Prý by si k tomu hodně věcí nastudoval. Tak jsem ho pozvala na náš kulatý stůl, zástupci firem se ho vyptávali na odborné věci a on jim byl chopen odpovědět. Získal podporu, kterou potřeboval, a tiskárnu vyrobil. Další student pro změnu chtěl dělat robotickou ruku. Když pak ostatním ukážete výsledky podobných zajímavých projektů, vzbudíte jejich zájem. Ale musíte nabízet vždycky výrobek, který má trochu vyšší úroveň, než jakou žáci zvládnou, jinak je nenadchnete,“ upozorňuje Minaříková.

 V práci jsme zametali

Přes 90 % středních odborných učilišť a škol ve Zlínském kraji realizuje odborný výcvik a praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů, ukázalo zmíněné šetření NÚV, které proběhlo v rámci projektu podpory krajského akčního plánování. „Pokud si žáci najdou firmu blízko svého bydliště, umožníme jim praxi v ní,“ říká ředitelka Minaříková. „Průběh praxe nejen sledujeme, společně o ní také mluvíme. Student si třeba stěžuje, že v práci zametal. Ale co dělal předtím a co potom? Dozvíme se například, že firma dělá velkou reorganizaci, zavádí nový technologický tok. To je skvělá příležitost k další diskusi: Víte, co je technologický tok? Dostali jste výkresy? Víte, jaký bude postup? Nebo se žáci diví, že jejich profesor, vynikající strojní inženýr, zakládal v rámci praxe ve firmě koše do kalicích pecí. Zdá se jim to pod jeho odbornou úroveň. A tak vysvětlujeme, že při plánování inovací by si měl každý technolog určité věci sám vyzkoušet, vědět, jak to v praxi přesně chodí,“ doplňuje Minaříková.

Školy ve Zlínském kraji nevidí jako zásadní problém nezájem zaměstnavatelů, ve zmíněném výzkumu ho uvedlo jen 19 %, víc je však trápí slabá motivace žáků (39 %) nebo nedostatečná schopnost firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (35 %). 

Ke zlepšení situace a k většímu rozšíření dobrých příkladů mohou přispět aktivity krajského akčního plánování ve vzdělávání, do něhož se zapojí vsetínská SPŠP i mnohé další školy.  Kromě spolupráce škol se zaměstnavateli řeší i podporu polytechnického vzdělávání, kompetencí k podnikavosti nebo rozvoj kariérového poradenství. Projekt P-KAP poskytuje v tomto procesu školám i krajům metodickou podporu i možnost financování vybraných školních aktivit prostřednictvím Evropských strukturálních fondů.

Pozn. Od roku 2017 stojí v čele školy Ing. Miroslav Václavík, pod jehož vedením škola dále rozvíjí komplexní spolupráci se zaměstnavateli.

Dak, 2017 Foto: fotobanka NÚV

dak