Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Všechny výstupy projektu najdete na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://pospolu.rvp.cz/. Na uvedeném místě budeme také příležitostně představovat novinky z oblasti spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů. K odběru novinek se můžete přihlásit na stránce http://pospolu.rvp.cz/prihlaska-newsletter.
Výsledky dotazníkových šetření
V průběhu druhé poloviny září a v říjnu 2013 probíhalo v projektu Pospolu plošné dotazníkové šetření formou internetového dotazování, do něhož byly zahrnuty všechny střední a vyšší odborné školy. Souběžně bylo stejnou formou realizováno dotazníkové šetření u vybraných zaměstnavatelů. Na ně navázaly hloubkové rozhovory se zástupci 30 vybraných škol a 30 zaměstnavatelů. Dotazníkové šetření ve školách realizovala společnost STEM/MARK, která prováděla i hloubkové rozhovory se zástupci škol. Šetření u zaměstnavatelů ve stejném termínu provedla společnost TREXIMA, hloubkové rozhovory se zástupci zaměstnavatelů realizovala společnost UNIVERSITAS.
Šetření bylo součástí veřejné zakázky „Šetření zaměstnavatelů“, v jejímž rámci bylo zpracováno několik dílčích materiálů, které byly zaměřeny do zmapování širšího kontextu spolupráce škol se zaměstnavateli. Vznikly dvě dílčí analytické studie (Sekundární analýza výstupů z výběrových šetření NÚV/NÚOV z období 2004-2012 a Srovnávací analýza systémů odborného vzdělávání v Evropě a ve světě s důrazem na analýzu vzdělávacích systémů využívajících duálního vzdělávání) a čtyři dílčí zprávy z realizovaných šetření ve školách a u zaměstnavatelů (zprávy z dotazníkových šetření a hloubkových rozhovorů). Tyto dílčí materiály sloužily jako podklad pro zpracování souhrnné analytické studie a budou využity při přípravě návrhů legislativních a systémových opatření pro zajištění optimálních podmínek spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR.
Dotazníkové šetření a hloubkové rozhovory s vedoucími pracovníky středních a vyšších odborných škol měly za úkol shromáždit informace nejen o současné podobě odborné přípravy žáků ve školách a v reálném pracovním prostředí, ale také o pedagogických pracovnících a žácích těchto škol. Zaměstnavatelé poskytli důležité informace o průběhu a výsledcích odborné přípravy žáků v reálném pracovním prostředí a o připravenosti absolventů středních a vyšších odborných škol ke vstupu na trh práce. Šetření bylo zaměřeno rovněž na podchycení překážek a bariér této spolupráce a k navržení úprav legislativních opatření nezbytných pro optimalizaci spolupráce škol se zaměstnavateli při realizaci odborného výcviku, resp. odborné praxe.
Dotazníkové šetření proběhlo formou elektronického dotazování. Osloveno bylo celkem 1107 škol a 4500 zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci. Vzorek oslovených subjektů pokryl všechny skupiny oborů vzdělání a všechna odvětví ekonomických činností. Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 351 škol a 1069 zaměstnavatelů; v rámci tzv. došetření se zapojilo dalších 12 škol.
Výsledky šetření ukazují, že školy i zaměstnavatelé se shodují v některých zásadních otázkách a v jisté míře své odpovědi vzájemně zrcadlí. Jde o potěšující okolnost – potřeby a očekávání škol a zaměstnavatelů se ve většině případů setkávají.
Ředitelé jednoznačně pozitivně hodnotí přínos spolupráce se zaměstnavateli pro školy i žáky (78 % a 79 % všech odpovědí) a částečně také pro samotné zaměstnavatele (44 % odpovědí). Podle ředitelů škol spolupráce se zaměstnavateli ve výsledku významně přispívá nejen ke snižování nezaměstnanosti absolventů SOŠ, ale také se podílí na celkovém snižování lokální nezaměstnanosti.
Jako nejčastější formu spolupráce škol se zaměstnavateli uvádějí školy spolupráci při zajišťování praktického vyučování (81 % odpovědí) a exkurze žáků ve firmách (76 % odpovědí). Tato čísla potvrzují výsledky dotazníkového šetření u zaměstnavatelů, kde jsou jako nejtypičtější forma spolupráce uváděny odborný výcvik/odborná praxe a exkurze žáků ve firmách. V téměř polovině škol, které se zapojily do šetření, se v minulých třech letech podíleli odborníci z praxe na výuce. Třetina škol zve pravidelně odborníky k maturitním zkouškám. Nárazově jsou realizovány stáže učitelů a mistrů odborného výcviku ve firmách (33 % odpovědí).
Co se týče rozsahu spolupráce, většina škol uvádí, že odborný výcvik je nejčastěji realizován formou týdenních bloků s výrazným nárůstem hodin od 2. do 3. ročníku. Téměř tři čtvrtiny spolupracujících firem vnímá jako vyhovující týdenní a vícetýdenní bloky. Více než třetina zaměstnavatelů by upřednostnila vyšší míru odborné přípravy ve firmách a menší ve škole. Necelých 12 % zaměstnavatelů považuje za vyhovující variantu, kdy by si firmy vychovávaly své kvalifikované pracovníky samy formou spolufinancování odborné přípravy. Z tohoto počtu bylo nejvíce firem z oblasti zpracovatelského průmyslu. Pouze dvě firmy z celkového počtu respondentů (0,2 % odpovědí) preferují zavedení čistého duálního systému.
Školy i zaměstnavatelé vnímají podobně bariéry vzájemné spolupráce. Školy uvádějí, že spolupráci škol a zaměstnavatelů zejména při odborném výcviku nejčastěji komplikuje nedostatek finančních prostředků ve školách a dostupnost vhodných firem z hlediska zaměření či oboru. Dalšími překážkami jsou často zmiňované lékařské prohlídky žáků, nastavení hygienických a bezpečnostních předpisů a absence daňového zvýhodnění pro firmy, v jejichž prostředí je odborný výcvik žáků realizován. V neposlední řadě školy poukazují na laxní přístup samotných žáků k odbornému výcviku a nedostatek zakázek v soukromém sektoru. Odpovědi zaměstnavatelů tyto bariéry do značné míry zrcadlí. Jako nejčastější bariéru spolupráce se školami zaměstnavatelé vnímají problémy při komunikaci a obtížnou dohodu (28 %), nedostatek finančních prostředků (19 %) a dostupnost vhodných škol z hlediska dopravní obslužnosti (17 %).
Bariéry vzájemné spolupráce se liší vzhledem ke skupinám oborů. Například skupina 23 Strojírenství a strojírenská výroba má větší problém s dopravní dostupností firem a vybaveností škol. Skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika vnímá jako problematickou vybavenost učeben. U skupiny 29 Potravinářství a potravinářská chemie a 66 Obchod je jako problematický vnímán nezájem firem o spolupráci. S dostupností firem v okolí jsou nejméně spokojeny skupiny 29 Potravinářství a potravinářská chemie a 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů. Legislativním problémům čelí nejčastěji skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 41 Zemědělství a lesnictví, naopak žádný problém nevnímají skupiny 63 Ekonomika a administrativa, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus a 78 Obecně odborná příprava.
V dotaznících pro zaměstnavatele se zjišťovala míra spokojenosti s výstupními kompetencemi absolventů škol. Zaměstnavatelé poukazují na poměrně nízkou úroveň některých kompetencí absolventů SOŠ. Absolventům nejvíce chybí komunikační dovednosti (především u absolventů oborů s výučním listem - 21 %), znalosti cizích jazyků (u absolventů oborů s výučním listem tento nedostatek identifikovalo 21 % respondentů) a schopnost nést zodpovědnost (také především u této skupiny uvádí 19 % firem). Nedostatek kvality vnímají zaměstnavatelé zejména v oboru strojírenství (obsluha a obrábění CNC strojů, svářeč, strojní zámečník, konstruktér), v oboru stavebnictví (zedník), ekonomie, elektro a obecně v technických oborech, dále pak v profesích zdravotnického personálu a sociální práce.
Zprávu z dotazníkových šetření ve školách najdete 
zde (603,31 KB).
Zprávu z dotazníkových šetření u zaměstnavatelů najdete zde (1,17 MB)
