Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Všechny výstupy projektu najdete na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://pospolu.rvp.cz/. Na uvedeném místě budeme také příležitostně představovat novinky z oblasti spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů. K odběru novinek se můžete přihlásit na stránce http://pospolu.rvp.cz/prihlaska-newsletter.
Hlavní zjištění z hloubkových rozhovorů
Hloubkové rozhovory byly realizovány se zástupci 30 škol a 30 zaměstnavatelů, které/kteří v době realizace šetření uváděli funkční a intenzivní spolupráci se svými protějšky. Záměrem hloubkových rozhovorů bylo získat detailní pohled na stav spolupráce středních a vyšších odborných škol a zaměstnavatelů. Speciální pozornost byla věnována bariérám, případně motivátorům spolupráce odborných škol se zaměstnavateli. Výsledky hloubkových rozhovorů v mnoha bodech potvrzují zjištěné informace z dotazníkových šetření.
Mezi faktory, které ovlivňují navazování a realizaci spolupráce škol se zaměstnavateli, školy uváděly současnou demografickou situaci v ČR. Školy mají v důsledku této situace často problém naplnit svou kapacitu. Jako další významný faktor spolupráce školy označily různorodost vyučovaných oborů a počet žáků. Z rozhovorů ve školách vyplývá, že je výjimečné, aby měla škola uzavřenou smlouvu na odborný výcvik/ odbornou praxi pouze s jednou nebo dvěma firmami, a to vzhledem k počtu žáků a různorodosti oborů. Počet firem, se kterými střední odborné a vyšší odborné školy spolupracují, tedy do značné míry souvisí s typem a velikostí školy.
Střední odborné školy se obecně snaží o dlouhodobou spolupráci se svými smluvními partnery. Větší část komunikace školy, kterou zajišťuje management školy, se tedy orientuje na udržování kontaktů s již stávajícími partnery. Kontakty s potenciálními partnery obvykle osobně navazují ředitelé nebo pracovníci školy na základě osobních známostí nebo doporučení. Často se také stává, že kontakt na nového zaměstnavatele zprostředkují sami žáci nebo rodiče žáků či absolventi. Někdy se novým partnerem stávají firmy vlastněné přímo absolventy školy.
Zaměstnavatelé uváděli, že klíčovou roli při rozhodování o zapojení do spolupráce se školou sehrává ekonomická situace firmy. Firmy, které nebyly zasaženy ekonomickou recesí, jsou připraveny nabírat nové pracovníky a snaží se je získávat i prostřednictvím spolupráce se školami. Tyto firmy pak řeší spíše technické problémy, které odborná příprava žáků realizovaná na pracovištích zaměstnavatelů přináší. To jsou v některých případech například předpisy bezpečnosti práce a jejich plné respektování ze strany žáků ve věku 15-17 let. V situaci, kdy firma nové zaměstnance potřebuje, je však ochotna tyto technické i jiné problémy překonat a jako problém pak není vnímán ani nedostatek odborných zkušeností.
Pozitivně je vnímána spolupráce se školami v rámci oborů s výučním listem, z nichž většinou firmy získávají budoucí zaměstnance. Odborný výcvik probíhá zcela nebo částečně ve firmách a má dlouhodobý charakter. Přesto i zde jsou problémy, které souvisejí zejména s nízkou nebo žádnou motivací žáků pro studium zvoleného oboru, neochota k osvojení pracovních návyků a někdy také absence při absolvování odborného výcviku. V případě žáků maturitních oborů má odborná praxe odlišný charakter, je obvykle krátkodobá (14denní) a probíhá nejčastěji v dubnu, květnu nebo červnu, tj. v závěru školního roku. Zaměstnavatelé tyto odborné praxe hodnotí jako příliš krátké na to, aby během nich došlo k bližšímu poznání schopností žáka ze strany firmy a k načerpání praktických dovedností ze strany žáka. Dle sdělení zaměstnavatelů žáci k těmto odborným praxím přistupují spíše jako k předzvěsti prázdnin, nikoliv jako k možnosti načerpání odborných zkušeností. Hlavní výhodou souvislé dlouhodobější formy praktické přípravy žáka dochází k plynulejšímu a soustavnějšímu přenosu zkušeností a k lepšímu poznání předpokladů žáka.
Ochotu pro realizaci praktické přípravy žáků na pracovišti zaměstnavatele ovlivňuje i situace na trhu práce, která je silně regionálně podmíněna. Většina vedoucích pracovníků, zejména zaměstnavatelů v regionech s vysokou nezaměstnaností, je přesvědčena o tom, že na otevřeném trhu je dostatek méně kvalifikované pracovní síly, ze které je možné budoucí pracovníky vybírat, a není potřeba speciálního přístupu. Na straně druhé je u některých (zejména technických) oborů indikován nedostatek kvalifikované pracovní síly. Proto firmy, které mají na této nedostatkové kvalifikaci založenou některou ze svých výrob, využívají často odborné praxe k zajišťování výroby. Významnou skutečností, ovlivňující rozsah a efektivitu spolupráce zaměstnavatele a školy, představuje význam, velikost a popřípadě nadregionální působnost firmy. V případě užší lokální působnosti firem je spolupráce soustředěna zpravidla na 1 až 3 školy v daném regionu. V případě nadregionální působnosti firmy je prostor pro odbornou praxi širší a spektrum spolupracujících škol překračuje hranice regionu.
Návrhy na změnu systému
Školy i zaměstnavatelé se shodují v tom, co je potřeba udělat pro zlepšení odborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Jde zejména o následující návrhy:
- zvýšit podíl odborné přípravy na pracovištích zaměstnavatelů a snížit její proporce ve školách (32 % odpovědí; nejčastěji uváděná preferovaná proporce je 60 % : 40 % ve prospěch firem);
- změnit způsob financování praktické přípravy žáků ve firmách formou daňových odpočtů (již zohledněno v novele zákona o daních z příjmů);
- změnit způsob financování škol (normativní financování je limitující);
- vyřešit problém lékařských prohlídek žáků a BOZP;
- zlepšit přípravu žáků na základních školách (pracovní návyky, přístup žáků k docházce do firmy – přijetí vlastní odpovědnosti, morálka).
Zprávu z hloubkových rozhovorů se zástupci škol najdete 
zde (536,66 KB).
Zprávu z hloubkových rozhovorů se zástupci zaměstnavatelů najdete zde (544,02
KB).
