Druhý den konference zahájil PhDr. Zbyněk Filipi, Ph.D. (Západočeská univerzita v Plzni) informací k projektům PRIM a DG. Jak konstatoval, probíhají v souladu s předpoklady Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 práce v projektech, které jsou zaměřeny na způsob rozvoje informatického myšlení a digitální gramotnosti ve výuce i na středních školách. „V projektu PRIM byly vytvořeny pro tuto část vzdělávací soustavy tři učebnice, jež pokrývají oblasti informatiky, programování a robotiky,“ uvedl Filipi. V příspěvku krátce představil jejich alfa verze a vysvětlil možnost jejich ověřování v praxi na středních školách. „Pokus o naplnění předmětu informatika novou materií s sebou ovšem nese potřebu přesunu dosavadního obsahu jinam. V projektu DG vznikl za tímto účelem prozatím dokument vymezující obsah digitální gramotnosti,“ konstatoval Z. Filipi. Jak uvedl, zástupci jednotlivých vzdělávacích oborů dostali příležitost analyzovat jejich obsah, aby se mohli vyjádřit, nakolik jsou schopni jeho prostřednictvím při dodržení očekávaných výstupů naplňovat dílčí digitální kompetence. Řečník také uvedl první výsledky analýzy.
Projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) se věnoval Mgr. Pavel Pecník (NIDV), když představil Síť krajských ICT metodiků v projektu SYPO. Projekt přednášející charakterizoval v té nejobecnější rovině jako ucelenou a cílenou podporu profesního rozvoje učitelů a ředitelů škol. „Cílem projektu je navrhnout takový systém, který by podporoval profesní rozvoj systematicky, byl by schopen nabídnout podporu cílových skupin, která bude integrovat i další formy jejich profesního rozvoje vedle dalšího vzdělávání, bude schopen pozitivně reagovat na jejich individuální potřeby, bude zaměřen prakticky a bude podporovat vzájemné sdílení zkušeností a hodnotící procesy a plány profesního rozvoje,“ sdělil P. Pecník. Cíle bude podle něho dosaženo především vytvořením kolegiálních sítí, které budou i po skončení projektu nositelem průběžných inovací i přímé profesní podpory. „V rámci projektu budou tyto struktury nejprve pilotně ověřeny tak, aby byly jejich přínosy pro systém evidentní. Bude se jednat o takzvané metodické kabinety a stálou konferenci ředitelů,“ vysvětlil P. Pecník. Jak doplnil, bude v rámci metodických kabinetů navíc ověřena a implementována síť krajských metodiků ICT, jejichž úkolem bude podpora školních ICT metodiků a koordinátorů, vedení škol v oblasti zavádění digitálních technologií do výuky a řízení školy v souladu se Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020.
Ing. Jan Wagner (FDV) v následném příspěvku představil Projekt DigiKatalog (výstupy a nástroje). Jak vysvětlil, systémový projekt Rozvoj systému dalšího vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti digitálních kompetencí má za úkol vytvořit sadu nástrojů, metodik a doporučení pro rozvoj digitálních kompetencí zaměstnanců i zaměstnavatelů. „Připravujeme především veřejně dostupný online nástroj pro autoevaluaci digitálních kompetencí na PortálDigi, který kromě jiného nabídne i jejich porovnání s ostatními uživateli a doporučí další individuální postup pro jejich rozvoj,“ uvedl J. Wagner. Jak upřesnil, znamená to, že např. doporučí některý z dostupných online kurzů, zhlédnutí výukového videa nebo přečtení některého návodu. „V projektu vycházíme z evropského rámce rozvoje digitálních kompetencí a porozumění digitálním kompetencím DIGCOMP 2.0, který definuje i naše oblasti zájmu: práci s informací, komunikaci, tvorbu vlastního obsahu, bezpečnost a řešení problémů,“ doplnil Wagner.
Stavu digitalizace na SOŠ se ve svém příspěvku věnoval PhDr. Jan Válek, Ph.D. (Masarykova univerzita, Brno), když odprezentoval šetření zaměřené na úroveň digitalizace českého středního školství. Jak uvedl, sonda se zaměřuje na vnímání tohoto pojmu učiteli. Současně se zaměřil také na vybrané digitální učební materiály, na to jak přispívají k rozvoji digitální gramotnosti žáků. Dále se zaměřil na otázku, zda a jak sami učitelé vnímají rozdíl mezi Digitalizací a Digitální gramotností. Jan Válek posléze nahlédl na vybrané obory (učební i studijní) na středních školách z pohledu toho, do jaké míry do nich lze implementovat Digitalizaci vzdělávání. Zaměřil se na otázku, zda je digitalizace vhodná pro všechny předměty, zda lze digitální gramotnost správně rozvíjet ve všech oborech na SOŠ a SOU.
Program odborných příspěvků konference uzavřel doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. (Vysoká škola obchodní v Praze) tématem Inovace přípravy učitelů ekonomických předmětů z hlediska digitální a mediální gramotnosti. Jak konstatoval, má ekonomické odborné vzdělávání řadu specifik, která je nezbytné vhodně kurikulárně podchytit a implementovat jak do přímé výuky, tak do samostatné přípravy žáků.
„Dochází zde ke skloubení finanční gramotnosti a výchovy k podnikavosti s mediální a digitální gramotností tak, aby z hlediska kompozice cílů došlo k vyváženému propojení odborných a klíčových kompetencí,“ zdůraznil řečník. Ve svém příspěvku představil zásadní didaktická východiska a přístupy k vytváření takového modelu didaktické přípravy učitelů odborných předmětů. Rovněž posluchače seznámil s výsledky výzkumů v dané oblasti.