P-KAP

• Ing. Bc. Markéta Šlechtová, MPA, ředitelka školy 

ŠAP a cizí jazyky na SUPŠ Karlovy Vary

Devět vyučovaných oborů ve Střední uměleckoprůmyslové škole keramické a sklářské v Karlových Varech nemusí být překážkou v rozvoji výuky cizích jazyků pro všechny žáky. Škola řeší velké rozdíly ve znalostech angličtiny u žáků nastupujících do 1. ročníků. V září 2020 vstupní testy ukázaly, že úrovně A2 dosahuje 47 žáků., úrovně B1 25 žáků., úrovně B2 4 žáci jeden žák má úroveň., C1. Podle pokročilosti v angličtině žáky rozdělili do 5 skupin. Ředitelka školy Markéta Šlechtová si myslí, že dělit podle úrovně jde vždy. Může být pak samozřejmě složitější rozvrh, když je dělení napříč ročníkem a ne třídou. Doplnila jí ředitelka Gymnázia Arabská v Praze 6 Zdeňka Hamhalterová: „Rozdělení žáků do skupin podle vstupní jazykové úrovně lze ukotvit v ŠVP.“

Učitelka Eva Maňhalová v diskusi sdělila i jejich zkušenosti. U nás na průmyslové škole píší studenti hned první den rozřazovací test, podle kterého jsou studenti rozděleni na dvě skupiny. Test trvá maximálně 45 min i s instrukcemi. Je online, studenti ho píší v počítačových učebnách v programu Socrates.

Škola a učitelé motivují žáky učit se němčinu jako druhý cizí jazyk, v Karlovarském kraji je němčina velmi rozšířený jazyk, má kulturní a historickou tradici, a tak od roku 2017 zavedli němčinu jako povinný druhý cizí jazyk, Vyučují ji ve víceoborových třídách. Učitelky školy připravují žáky na mezinárodní zkoušky z němčiny.

• RNDr. Zdeňka Hamhalterová, ředitelka školy, Ing. Mgr. Marek Lang – učitel 

Světový jazyk jako prostředek výuky v souvislostech 

Na gymnáziích je velký počet vyučovacích hodin cizích jazyků, které umí na Gymnáziu Praha 6, Arabská využít zajímavě k tomu, aby se cizí jazyk stal prostředkem výuky v souvislostech. Škola má 23 tříd čtyřletého gymnázia, cílem školy není jen učit v cizím jazyce celé předměty a naučit cizí jazyk, ale učit se cizí jazyk v souvislostech, a právě proto škola posílila výuku odborné angličtiny a výuku CLIL. Ředitelka školy inspiruje a ukazuje, jak vést tým učitelů cizích jazyků, který tvoří osm učitelů angličtiny, šest učitelů němčiny, dva učitelé francouzštiny a latiny, jeden učitel ruštiny a tři anglicky mluvící rodilí mluvčí.

Inspirujte se, jak mohou spolupracovat učitelé v tandemech, vzájemně se obohacovat, posilovat komunikační dovednosti žáků v druhých cizích jazycích a realizovat mezinárodní projekty k odborné terminologii. Škola zajišťuje co nejvyšší konkurenceschopnost absolventů včetně přechodu na studium v zahraničí a systematicky zvyšuje míru rozvoje každého žáka možnostmi volitelných předmětů. Zajímavá je ukázka aplikace angličtiny v matematice a chemii, kde žáci používají autentické učebnice.

• Mgr. Lucie Tesařová, zástupkyně ředitele, Mgr. Lucii Pospíšilové, vedoucí komise cizích jazyků

Výuka odborného cizího jazyka jako cesta k atraktivnímu jazykovému portfoliu 

Obchodní akademie a Jazyková škola v Ústí nad Labem je centrem ekonomického vzdělávání a kvalitní výuky jazyků, digitální technologie jsou pevnou součástí výuky cizích jazyků, učitelé mají zkušenosti s únikovými hrami v angličtině ve strašidelných kulisách a s unikátním soundtrackem, s výukou v tandemech, výukou CLIL a výukou odborné cizího jazyka.

Silnými stránkami školy v oblasti cizích jazyků jsou kvalitní a inovovaná výuka, plně kvalifikovaní a kompetentní učitelé, úzká spolupráce mezi vyučujícími a stálý pedagogický sbor.

K vyšší efektivitě výuky jazyků škola již deset let využívá rozřazovací testy před nástupem z 1. cizího jazyka, sestavení tříd a skupin s možností přestupu dle pokročilosti a zaručený výběr druhého cizího jazyka (němčina, francouzština, španělština, ruština). Studentská praxe v zahraničí jsou pro žáky významným přínosem k rozvoji jazykových dovedností a získání kontaktů ke studiu v zahraničí. Studium na VŠ v zahraničí je motivací pro žáky, kteří mají 100% úspěšnost přijetí na britské univerzity.

V diskusi odpověděla zástupkyně ředitelky na dotaz: Jak velký je zájem o skládání státní jazykové zkoušky? V dnešní době jsou státnice válcovány spíše mezinárodními certifikáty?, takto: „Co se týče státní jazykové zkoušky a mezinárodních certifikátů, žáci mě často žádají o radu, kterou cestou se vydat. Doporučuji složit si ještě na střední škole Základní státní zkoušku, která jim pomůže v 1. ročníku na VŠ, případně u pohovoru na práci, pokud se nechystají už dál studovat. Následně by si na VŠ měli udělat CAE, který je mezinárodní a otevře žákům cestu do světa a do zahraničních firem. Skládat FCE nemá podle mého názor velký smysl, tato zkouška se v zahraničí považuje za základ.“

Webinář projektu P-KAP se uskutečnil 4. února 2021, jeho záznam je k dispozici na youtube kanálu Národního pedagogického institutu v playlistu P-KAP:

Vystoupení ředitelky  Markéty Šlechtové s příspěvkem ŠAP a cizí jazyky na SUPŠ Karlovy Vary začíná v čase: 1.48 min

Vystoupení ředitelky Zdeňky Hamhalterové a pedagoga Marka Langa s příspěvkem Světový jazyk jako prostředek výuky v souvislostech začíná v čase: 32.21 min

Vystoupení zástupkyně ředitele Lucie Tesařové a vedoucí komise cizích jazyků Lucii Pospíšilové s příspěvkem Výuka odborného cizího jazyka jako cesta k atraktivnímu jazykovému portfoliu začíná v čase: 1.06.29 h.

 Autor: JiK, únor 2021. Foto: Unsplash - fotobanka zdarma (Jo Szczepanska)

INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Plánování skutečně efektivní výuky cizích jazyků na střední škole se dnes již neobejde bez spolupráce napříč pedagogickým sborem – na trhu práce jsou v široké paletě oborů ceněny i odborné jazykové znalosti a dovednosti středoškolských  absolventů. Proto nejen gymnázia, ale stále častěji i střední odborné školy zařazují do svých vzdělávacích programů výuku některých odborných předmětů nebo jejich části v cizím jazyce.

Ne všichni učitelé odborných předmětů však mají dostatečné znalosti cizího jazyka (či sebejistotu), aby se v této výuce cítili komfortně. A ne všichni jazykáři ovládají potřebnou odbornou terminologii. Plánování by tedy mělo začít SWOT analýzou, která odhalí silné i slabé stránky školy, příležitosti a hrozby, a díky tomu bude možné kvalifikovaně rozhodnout, jaké kroky je třeba naplánovat a realizovat. Například:

-          společně otevřít téma mezipředmětové spolupráce pedagogů, zapojit předmětové komise do vytipování tandemů učitele odborného předmětu a cizího jazyky

-          vytipovat odborné předměty, v nichž lze prvky CLIL zařadit okamžitě (zpočátku i jako krátkodobé projekty, žákovské soutěže, příprava na zahraniční stáže apod.)

-          zjistit možnosti a naplánovat rozvoj jazykového vzdělávání pedagogů (lze využít online formy, spolupráci se zaměstnavateli a jejich zahraničními partnery, krajské aktivity na podporu učitelů v cizojazyčném odborném vzdělávání aj.)

-          zajistit metodické materiály pro výuku metodou CLIL, ověřené tipy z praxe jiných škol, výměnu zkušeností mezi pedagogy

-          vytvářet vlastní materiály sdílené pedagogy v rámci školy atd.

Zároveň se otevírá  prostor pro diskusi k řešení organizačních otázek

-           jaké obory (ročníky) do odborné cizojazyčné výuky zapojit,

-          možnosti dělení žáků do skupin podle jazykové zdatnosti,

-          možnosti úprav hodinových dotací,

-          změny a úpravy rozvrhu,

-          úprava ŠVP se zakotvení metody CLIL (jejích prvků) do výuky…

Plánování cílů a úkol v ŠAP se tedy týká nejen tematické oblasti Rozvoj výuky cizích jazyků, zasáhne zcela jstě do Odborného vzdělávání vč. spolupráce škol se zaměstnavateli, ale zřejmě též do Podpory polytechnického vzdělávání, Digitálních kompetencí,  Podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, v oblasti DVPP do oblasti Rozvoj škol jako center celoživotního učení