Systémové a legislativní ukotvení

Spolupráce škol se zaměstnavateli má oporu ve školském zákoně, zákoně o pedagogických pracovnících, Národní soustavě kvalifikací, ve strategických dokumentech MŠMT a zasahuje i do daňového práva. 

Školský zákon, který vstoupil v platnost v roce 2005, předpokládá zapojení sociálních partnerů do obsahu i cílů odborného vzdělávání, a to jak na národní úrovni (rámcové vzdělávací programy), tak na úrovni lokální (školní vzdělávací programy). Zaměstnavatelé spolupracují též na nově zavedených jednotných zadáních závěrečných zkoušek i profilových částech maturitních zkoušek.

Školská legislativa předpokládá a podporuje i přímé zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacího procesu, zejména do realizace praktického vyučování na základě smlouvy se školou (viz § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb. a související metodické doporučení MŠMT z dubna 2016  (http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/metodicke-doporuceni-k-zabezpeceni-jednotneho-postupu-pri ) či účast odborníka z praxe při závěrečných zkouškách v oborech vzdělání s výučním listem nebo jeho zapojení do výuky – dle zákona o pedagogických pracovnících může od ledna 2015 ředitel střední školy zaměstnat na poloviční úvazek tzv. uznávaného odborníka v oboru, i když nemá požadované pedagogické vzdělání.

Zároveň je třeba říci, že z pohledu zaměstnavatelů je veškerá účast na vzdělávacím procesu aktivitou dobrovolnou, kterou jim žádná norma neukládá (na rozdíl od sousedních zemí jako Rakousko a Německo, kde v rámci tzv. duálního systému nesou zaměstnavatelé přímou odpovědnost za odbornou část středního vzdělávání). Stát nicméně zaměstnavatele k dobrovolné účasti na odborném vzdělávání motivuje, např. formou daňových úlev zavedených od ledna 2014 novelou zákona o daních z příjmů:

•          odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka ve výši 200 Kč za žákohodinu odborného výcviku nebo odborné praxe na pracovišti zaměstnavatele,

•          odpočet na podporu pořízení majetku zaměstnavatele pro účely odborného vzdělávání v rozsahu 50 nebo 110 % vstupní ceny majetku podle podílu jeho využití žáky,

•          zvýšený limit pro daňovou uznatelnost motivačních příspěvků včetně stipendia ve výši 5 000 Kč měsíčně u středoškoláků a 10 000 Kč u vysokoškoláků.


Další příležitost zaměstnavatelům přineslo zavedení Národní soustavy kvalifikací (zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), v níž mají sociální partneři zásadní roli v procesu tvorby i schvalování příslušných kvalifikací a hodnoticích standardů. Zároveň se zde otevírá prostor pro propojování počátečního a dalšího vzdělávání, neboť rámcové vzdělávací programy středním odborným školám ukládají, aby při tvorbě ŠVP vycházely z požadavků trhu práce popsaných ve standardech profesních kvalifikací NSK.


Podpora středního a vyššího odborného školství, která zahrnuje nejen spolupráci škol a zaměstnavatelů, ale zkvalitnění odborné přípravy obecně, je obsažena v řadě strategických dokumentů MŠMT, např. v Nových opatřeních na podporu odborného vzdělávání (2013) či v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy na období 2015-2020.