Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli, Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Odborné nebo též profesní vzdělávání směřuje k získání znalostí, dovedností a kompetencí, které odpovídají určité kvalifikaci a je možné je přímo uplatnit na trhu práce při výkonu povolání na určité pracovní pozici. Stěžejní význam spolupráce škol se zaměstnavateli spočívá především v tom, že umožňuje lépe reflektovat odborné dovednosti vzhledem k aktuálním potřebám trhu práce, novým trendům a celkově poměrně dynamickému vývoji v některých odvětvích.

INSPIROMAT PROJEKTU P-KAP – příklady z praxe krajů a škol jako inspirace pro vaše akční plánování v oblasti odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli

POJETÍ TEMATICKÉ OBLASTI ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A SPOLUPRÁCE ŠKOL SE ZAMĚSTNAVATELI V PROJEKTU P-KAP

Projekt P-KAP přináší základní poznatky o oblasti Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli využitelné při strategickém řízení a akčním plánování v této oblasti s ohledem na různé cílové skupiny. (Archiv - vývoj pojetí pro realizační týmy KAP a decizní sféru v průběhu projektu)

Co můžete využít při dalším akčním plánování změn a řízení v této oblasti?

Projekt P-KAP končí, důležitá témata a potřeba jejich plánování a řízení zůstávají...

Akcent na učení se prací v reálném nebo simulovaném pracovním prostředí není v odborném školství žádnou novinkou. Praktické vyučování žáků se může odehrávat ve školních dílnách, ve specializovaném provozu (středisku praktického vyučování, školním hotelu, autoservisu atp.) nebo přímo ve spolupracujícím podniku a je na škole, aby tyto možnosti vhodně kombinovala. Jisté je, že reálné pracovní zkušenosti žáků získané už v průběhu studia jsou důležitým předpokladem k osvojení si pracovních návyků a sociálních dovedností. Po nich zaměstnavatelé často volají a od svých zaměstnanců je automaticky očekávají – vedle běžných pracovních návyků mezi ně patří např. ochota se přizpůsobit, schopnost převzít zodpovědnost, pracovat v týmu nebo přijímat kritiku. Jejich osvojení usnadňuje absolventům přechod do praxe a následně umožní lepší uplatnění na trhu práce.

Podmínkou úspěšné spolupráce, která může mít celou řadu forem a podob, je vzájemná důvěra obou stran, přičemž školy i podniky mají jinou výchozí situaci, zájmy, očekávání i primární cíle. Střety rozličných očekávání či nefunkční komunikace pak často vytvářejí mezi oběma stranami propast. Podoba i kvalita spolupráce bývá často výsledkem letitých vazeb a individuálního nasazení zástupců obou stran. Stát i kraje spolupráci podporují různými nástroji, např. sektorovými dohodami, pakty zaměstnanosti, stipendii pro žáky, provozováním center odborné přípravy či možností uplatnění daňových úlev pro zaměstnavatele nebo metodickou podporou při uzavírání smluvních vztahů.

Důvěra jako první krok ke spolupráci

Určitou slabinou počátečního odborného vzdělávání v porovnání s okolními zeměmi je fakt, že odpovědnost za teoretickou i praktickou přípravu žáků nesou výhradně školy, a to včetně praktického vyučování realizovaného přímo na pracovištích zaměstnavatelů. Zapojení do vzdělávacího procesu probíhá navíc ze strany zaměstnavatele čistě na dobrovolné bázi, což klade vysoké nároky na školu i spolupracující podniky, aby společně nalezli model spolupráce, který vyhovuje oběma stranám a je zároveň motivující pro žáka.

Součástí metodické podpory jsou proto i zajímavé a inspirativní příklady z praxe škol a firem v jednotlivých krajích.

Foto: fotobanka NÚV

Informativní materiály ke stažení:

Koordinátor spolupráce školy se zaměstnavateli (Publikace vznikla jako informativní materiál na podporu spolupráce mezi školami a firmami ve středních a odborných školách. Zabývá se problematikou zajištění činností mezi školami a firmami z pozice koordinátora, možnostmi financování této pozice ve škole a formami spolupráce.)
Instruktor_2015 - příběhy instruktorů oceněných v projektu Pospolu (Publlikace vznikla v roce 2015 v rámci projektu Pospolu, praktické informace o tom, kdo je instruktor praktického vyučování, jakou práci vykonává a jakou by měl mít průpravu, však neztratily nic ze své aktuálnosti.)

Videometodiky:

Videometodiky projektu P-KAP vznikly v prvních fázích projektu k nastavování procesu akčního plánování a ke stručnému seznámení s tématy jednotlivých oblastí (tzv. oblastí intervence) a nabídly příklady činností, jimž se školy mohou věnovat. Tyto základní informace byly v průběhu projektu dále rozpracovány a jsou publikovány v dalších materiálech metodické podpory (viz výše).

Po závažných technických problémech s YouTube účtem NPI v číjnu 2021 byly videometodiky v souvislosti s ukončením projektu již jako neveřejné archivovány.

Úvod	Otázky

Textové materiály z videometodiky ke stažení	Textové materiály z videometodiky ke stažení

Priority a obecné cíle	Konkrétní cíle a kritéria hodnocení

Textové materiály z videometodiky ke stažení	Textové materiály z videometodiky ke stažení