Kreativita a inovace poskytují Evropě konkurenceschopnou, houževnatou a hodnotnou ekonomiku
Evropské hospodářství prochází rychlým procesem restrukturalizace. Zpráva EU o kreativní ekonomice ukazuje, že role výroby poklesla z 16,9 % HDP v roce 2000 na 9,7 % v roce 2011. Zároveň vzrostl podíl autorského práva na HDP z 3,9 % na 4,8 % a podíl autorského práva na výrobě a službách z 5,4 % na 8,4 %.
Kreativní odvětví jsou jedním z mála ekonomicky úspěšných případů za poslední desetiletí. Podle strategie EU 2020 jsou „kulturní a kreativní odvětví důležitými faktory ekonomických a společenských inovací v jiných sektorech.“ Každoroční Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy udává, že „kreativní odvětví jsou čím dál tím více původcem růstu v EU,“ přičemž zastávají „3,3 % celkového HDP EU a 3 % zaměstnanosti.“ Zpráva zdůrazňuje, že „kreativní odvětví vystupují z řady díky svému sklonu k inovacím“ a že „tato odvětví neinovují pouze sebe sama, ale také významnou hnací silou pro inovace v dalších sektorech.“
Oficiální statistiky zveřejněné v lednu 2014 vládou Velké Británie odhalují, že kreativní odvětví mají nyní pro britskou ekonomiku hodnotu 71,4 miliard GBP a generují více než závratných 8 milionů GBP za minutu. Téměř 10% růst v roce 2012 překonal veškeré ostatní sektory britského průmyslu. V roce 2012 zajistil 1,68 milionu pracovních pozic, tedy 5,6 % všech pozic ve Velké Británii.
Doporučení pro vzdělávací politiku
Důsledky této „éry kreativity“ je třeba chápat horizontálně, v rámci různých politických sektorů (jako je např. školství a kultura, zaměstnanost a ekonomika nebo inovace). Potřebujeme například, aby počítačoví programátoři používali kreativní podnikatelské dovednosti, pokud chceme, aby softwarový a herní sektor dostál svému potenciálu. Musíme také rozvíjet kompetence, které umožňují propojení kreativních a organizačních dovedností. Ze všeho nejvíce je potřeba přístup, který považuje kreativitu a kreativní podnikání za rozhodující hodnotu v rámci vzdělávacího prostředí – zlepšující schopnost dosahovat výsledků a úspěchů, vybavující mladé lidi životními i pracovními schopnostmi a plodící pozitivní výstupy, jako jsou například schopnost spolupráce, podstupování rizik a vlastní iniciativa.
Aktivita projektu
Projekt CENTRES prosazuje přístupy, které integrují kreativní podnikání s činnostmi v oblasti učení.
Například organizace CEED ve Slovinsku vyvinula a testovala program pro kreativní podnikání nazvaný „Školení pro odvážné“ (Training for the Brave) ve třech školách se 69 studenty. Program se nesnažil podnikání vyučovat abstraktně a teoreticky, ale spíše se snažil vytvořit prostředí, které umožňuje rozvoj podnikavého ducha, tvůrčího myšlení a aspirací a přitom rozvíjí podnikatelské dovednosti. Program byl zahájen úvodním představením jednotlivých mladých účastníků a pokračoval vyučováním a poradenstvím „na míru“, navazováním kontaktů a zvyšování povědomí o kreativním podnikání jakožto klíčové prioritě v progresivním vzdělávacím sektoru. Významnou akci „Odvážní, kreativní a podnikaví“ (The Brave, Creative and Entrepreneurial), sloužící k navázání kontaktů, navštívilo více než 200 ředitelů, učitelů, studentů a vládních představitelů.
Šlo o první událost ve Slovinsku, kde se sešli takto odlišní účastníci, aby se společně zabývali otázkou podporování kreativity a podnikavého ducha ve školách. Akci podporovala slovinská premiérka Alenka Bratušeková, jenž v úvodní řeči prohlásila: „Všichni si uvědomujeme, že naše společnost má mnoho dobrých nápadů, které se nikdy nedočkají realizace, jelikož nám často chybí podnikavý duch, sebedůvěra, vytrvalost a proaktivita, které jsou k realizaci potřeba. Potřebujeme otevřené, sebevědomé, motivované jedince, kteří se před problémy nezastaví, nýbrž budou stále hledat řešení.“