Index dovedností se skládá ze tří oblastí (rozvoj dovedností, aktivace dovedností a sladění dovedností a potřeb trhu práce), které jsou sledovány pomocí patnácti měřitelných ukazatelů, jejichž hodnoty jsou čerpány z různých mezinárodních databází.
Nejvyšší možné skóre má ČR za nízkou dlouhodobou nezaměstnanost
Nejlepšího skóre dosáhla Česká republika v nízkém podílu dlouhodobě nezaměstnaných (skóre 100 – nejlepší mezi sledovanými zeměmi), který vychází zejména z dobrého výkonu ekonomiky a téměř plné zaměstnanosti, která byla pro Českou republiku v posledních letech charakteristická. Výborných výsledků dosáhla ČR také v podílu populace s minimálně středním vzděláním (skóre 95) a ve vysokém podílu žáků a studentů odborných programů (skóre 96). Jedná se o dlouhodobé rysy českého vzdělávacího systému, kde je střední odborné školství historicky hlavním proudem, který se těší ve srovnání s většinou ostatních zemí poměrně velké oblibě.
V ICT dovednostech jsme průměrní
Průměrné hodnoty má v ČR ukazatel podílu osob s vysokými ICT dovednostmi (skóre 51). Statistiky vycházejí z šetření Eurostatu, kde jsou osoby s vysokými ICT dovednostmi definovány zvládnutím 5-6 ICT úkolů z předložených šesti. Pozitivní zprávou je, že se postupně neustále v ICT dovednostech zlepšujeme a daří se nám snižovat odstup za průměrem zemí EU. Zatímco v roce 2007 mělo vysoké ICT dovednosti 17 % respondentů v ČR oproti 23 % v EU, v roce 2014 šlo o 27 % vs. 29 %. Nejnovější data z šetření Eurostatu však potvrzují, že jsme v ICT stále pod průměrem EU.
Prostor pro zlepšení je v dalším vzdělávání
Slabšího výsledku ČR dosáhla v ukazateli účasti na dalším vzdělávání (skóre 26), který zjišťuje, jaký podíl dospělých se účastnil vzdělávání v posledních čtyřech týdnech před dotazováním. Tento poměrně nelichotivý ukazatel nejeví v dlouhodobé perspektivně významné známky zlepšování. Zajímavé je srovnání tohoto ukazatele s dalšími průzkumy mimo index dovedností. Průzkum Adult Education Survey (AES) zjišťoval účast na dalším vzdělávání v průběhu posledního roku a ukázal pro ČR o něco příznivější výsledek (46,1 % v roce 2016, mírně nad průměrem EU). Vypadá to, že v ČR se dospělí účastní spíše kratšího jednorázového vzdělávání oproti jiným zemím (např. Švédsko), které vykazují vysokou míru vzdělávání jak za poslední rok, tak za poslední čtyři týdny.
V podnikovém vzdělávání si vede ČR ještě lépe. Z šetření v podnicích (CVTS) vyplývá velmi vysoká účast zaměstnanců ČR na podnikovém vzdělávání (84 %, nejvyšší podíl v EU). Velmi často jde o vzdělávání zaměstnanců ze strany podniků, které nemohou najít vhodně kvalifikované uchazeče na trhu práce. Lze však konstatovat, že kultura celoživotního vzdělávání stále není v ČR plně rozvinuta a chybí nástroje jeho komplexní podpory.
Graf 1: Struktura indexu dovedností v ČR (15 indikátorů ve třech oblastí)
Zdroj: Cedefop 2020
V evropském srovnání je Česko nejlepší, ale zlepšuje se nejpomaleji
Za Českou republikou s výsledkem 77 následuje v indexu dovedností Finsko a Slovinsko (75) a dále Estonsko, Lucembursko a Švédsko (73). Na druhé straně spektra pak stojí Španělsko (31), Řecko (30) a Itálie (24). Od roku 2018 se skóre České republiky zlepšilo o 1 bod. Zlepšilo se však i skóre většiny ostatních zemí, a to v průměru o téměř 4 body, což znamená, že v celkovém relativním srovnání všech zemí Česká republika mírně ztrácí svůj náskok. Nejvíce se zlepšují skóre zemí s nižšími výsledky (Bulharsko, Rumunsko, Španělsko).
Česká republika již podruhé v řadě dosáhla nejlepšího skóre v Evropském indexu dovedností díky relativně vysokému a vyrovnanému výsledku ve všech třech oblastech. Do hypotetického maxima 100 bodů však zbývá ještě velký prostor k vylepšení. Zároveň je index dovedností odrazem celkové reality a nelze jej interpretovat zjednodušeně. Ukazuje jednak silné stránky českého vzdělávacího systému, jako je tradičně vysoká účast na středním vzdělávání, rozmanitost a obliba odborných vzdělávacích programů, dále množství pracovních příležitostí díky dobré ekonomické situaci posledních let, ale i slabší oblasti, jako je například účast populace na dalším vzdělávání.
Podrobnou analýzu a interpretaci jednotlivých ukazatelů indexu dovedností najdete v článku EVROPSKÝ INDEX DOVEDNOSTÍ 2020: JE ČESKÁ REPUBLIKA NEJLEPŠÍ V EVROPĚ?
Graf 2: Celkové výsledky jednotlivých evropských zemí v Evropském indexu dovedností
Zdroj: Cedefop 2020
Graf 3: Výsledky sledovaných evropských zemí v Evropském indexu dovedností v jednotlivých oblastech
Zdroj: Cedefop 2020