Školní výkonová motivace žáků - dotazník pro žáky

pdf-iconDotazník pro žáky Školní výkonová motivace žáků je zaměřen na školní výkonovou motivaci žáků (studentů) v oblasti tendence (snahy) dosáhnout úspěšného výkonu a vyhnout se neúspěchu (obavy ze selhání či neúspěchu). Dotazník je použitelný pro pedagogicko-psychologickou diagnostiku jednotlivých tříd 2. stupně základních škol a všech typů středních škol. Jeho výsledky podávají ředitelům škol detailní informaci o výkonovém chování školních tříd a umožňují plánování nových výchovně-vzdělávacích opatření ve škole.
Jeho výsledky uvedené v evaluační zprávě (pdf-iconukázka evaluační zprávy) podávají ředitelům škol detailní informaci o výkonovém chování školních tříd a umožňují plánování nových výchovně-vzdělávacích opatření ve škole. Dotazník je pak také využitelný jako zdroj významných informací při evaluaci účinnosti zaváděných inovací a napomáhá autoevaluaci škol. Předpokladem použitelnosti tohoto nástroje je, že žáci jsou ve škole známkováni.
Na základě získaných výsledků od žáků (pdf-iconukázka evaluační zprávy), získaných vyplněním dotazníku, je možné porovnat je dle jednotlivých tříd v potřebě úspěšného výkonu (PÚV) a v potřebě vyhnout se neúspěchu (PVN), orientačně se podívat na výkonové klima ve třídě a na úrovni třídy se zabývat výsledky jednotlivých žáků.
V pdf-iconmanuálu nástroje naleznete popis cílů nástroje, úvod do problematiky, pokyny pro zadávání a vyplňování dotazníku, normy pro školy, typologii žáků z hlediska výkonových potřeb, typologii školních tříd, ukázkový příklad, obecná doporučení pro další práci s výkonovou motivací a psychometrické vlastnosti dotazníku.
Úloha dotazníku v autoevaluačním procesu školy:
  • Dotazník je možné zadat žákům na počátku určité školní etapy (na začátku dalšího stupně vzdělávání, při nástupu do školy či kdykoli během studia, pokud výkonová motivace žáků není známa). V takovém případě dotazník poskytuje informace o podmínkách vzdělávání na straně žáků. Je možné vytvořit indexy výkonové motivace žáků v dané třídě či ročníku.
  • Dotazník je vhodné zadat žákům i na konci jejich studia. Zde lze na výpovědi z dotazníků nahlížet i jako na výsledky vzdělávání žáků a studentů. Zejména ze vzájemného porovnání výsledků jednotlivých žáků v čase je možné rozdíly interpretovat i jako příspěvek školy k rozvoji motivační struktury žáků (na úrovni jednotlivých žáků je potřeba být obezřetný, protože na jejich motivační strukturu mají vliv i jiné než školní faktory). Opět je možné vytvářet souhrnné indexy na úrovni tříd či celých ročníků školy. V tomto smyslu je tento diagnostický nástroj vhodný k využití v rámci vlastního hodnocení škol. Žádoucí je, aby se škole dařilo rozvíjet u žáků potřebu úspěšného výkonu a snižovala se u nich potřeba vyhýbání se neúspěchu.
Upozornění k interpretaci výsledků dotazníku:
S výsledky jednotlivých žáků je třeba zacházet obezřetně. Rozhodně nesmí být veřejně prezentovány ani nesmí být podle nich žáci hodnoceni. Výsledky slouží především učiteli, aby žákům lépe porozuměl a mohl účelněji pracovat s motivačními faktory ve výuce, příp. aby zjistil, jak se mu daří motivaci žáků ve výuce rozvíjet.
Autory dotazníku jsou doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc., a doc. PhDr. Vladimír Hrabal, CSc., z external-iconkatedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.