Příprava na změnu - metoda pro předjímání reakcí lidí

Jde o kvalitativní metodu, jejímž cílem je předvídat a analyzovat možné reakce lidí (ve škole např. žáků, učitelů, rodičů) na plánovanou změnu, která se jich bezprostředněji týká. Na tomto základě pak mohou iniciátoři změny volit vhodné strategie při zavádění změny. Využití metody umožňuje najít a volit takové intervence a způsoby komunikace, jež zavedení změny usnadní a podpoří její úspěšné přijetí.
Metoda je určena školám všech typů, vhodná je především pro využití v řídicím i širším týmu školy, resp. všemi, kdo stojí za zamýšlenými změnami ve školním prostředí. Příklady situací (změny), ve kterých je metoda využitelná:
  • vedení školy plánuje zavést povinná portfolia učitelů
  • vedení školy chce zavést systém hodnocení učitelů
  • vedení školy hodlá zaměstnat školního psychologa
  • vedení školy se chystá učinit velké prostorové změny v budově školy (změny v kabinetech, změny v uspořádání tříd...)
  • vedení školy má v úmyslu zavést elektronické žákovské knížky
  • vedení školy se připravuje udělat zásadní změny ve školním vzdělávacím programu
  • vedení školy má v plánu vytvořit síť s okolními školami a organizovat společně s nimi vzdělávací aktivity pro učitele a jejich výměny
  • apod.
V pdf-iconmanuálu nástroje naleznete popis cílů nástroje, samotnou metodu, postup a instrukce pro práci s nástrojem, popis procesu ověřování, doporučení pro práci s metodou a praktické ukázky.

Význam pro autoevaluaci školy

Využití metody podporuje identifikaci a hlubší poznání řady mechanismů, které mohou brzdit rozvoj a blokovat změny ve škole, případně je i podporovat. Metoda může kupř. pomoci vedení školy rozpoznat hlavní rizika či rizikové skupiny ve škole a volit takové způsoby argumentace a řízení, které jsou pro příjemce změny lépe přijatelné a účinněji je motivují ke spolupráci. Předvídání a analýza očekávaných reakcí lidí na změnu vypovídají o řízení školy, kvalitě personální práce.
Českou verzi nástroje připravili prof. PhDr. Milan Pol, CSc., a doc. PhDr. Bohumíra Lazarová, Ph.D., kteří působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.