Denní tisk versus internet
V distribuci inzerátů mezi denním tiskem a internetem dochází k postupným změnám. V průběhu let je
patrný výrazný nárůst vlivu internetu, i když se tento trend v poslední době zpomaluje. Jestliže v roce
2005 mohl uchazeč o práci najít nejvíce nabídek v denním tisku (74 % všech inzerátů) a ještě
v roce 2007 to bylo v nadpoloviční většině (60 % inzerátů), v roce 2010 podíl inzerátů
v denním tisku činil už jen 40 % a v roce 2012 39 %. Podíl inzerce v denním tisku tak
během 7 let poklesl o 35 procentních bodů. Při rozhodování, kam umístit inzerát, berou zaměstnavatelé v potaz
cílovou skupinu, kterou dané médium nejvíce oslovuje. V roce 2012 se sice jak internet, tak denní tisk nejvíce
zaměřovaly na nabídku pracovních pozic pro hlavní klasifikační třídu 3 (techničtí pracovníci), jinak se ovšem struktura
četnosti profesí v obou médiích lišila. V denním tisku převládaly kromě 3. třídy pracovní pozice náležející
do 5. a 7. třídy (pracovníci ve službách a kvalifikovaní dělníci), zatímco na internetu byly nejvíce hledány
odborné profese 1. a 2. hlavní třídy (ředitelé, vedoucí pracovníci a vysoce kvalifikované profese). Internet
tedy více cílil na profese z vysoce kvalifikovaných tříd, oproti tomu denní tisk se větší měrou orientoval na
profese obslužné a dělnické.
V denním tisku je nabídka práce zaměstnavatelů dvakrát pestřejší než na internetu. Ve sledovaném období lze pracovní
pozice s podílem větším než 1 % v denním tisku rozdělit zhruba do 30 skupin povolání, zatímco na
internetu pouze do 15 skupin. Na druhé straně například inzerce náležející do třídy 312 (programátoři) a 131
(vedoucí malých podniků) figuruje pouze na internetu.
Požadavky na kvalifikace
V internetové inzerci, zaměřené na více kvalifikované třídy, jsou výrazně častější požadavky na odbornou praxi, výši
vzdělání, schopnosti a dovednosti uchazečů.
Požadovaný stupeň dosaženého vzdělání byl celkově zaznamenán v 72,2 % inzerátů, přičemž v tisku to bylo
v 46,5 % inzerátů a na internetu v 77,8 % inzerátů. Pokud ovšem zaměstnavatelé ve své inzerci
výši vhodného vzdělání neuvádějí, nemusí to znamenat, že ji nepožadují, mohou ji brát jako samozřejmost. Nejčastěji
bylo požadováno minimálně maturitní vzdělání (tedy SŠ nebo VŠ) – v 23,2 %, ve větší míře na internetu než
v tisku.
Mnozí uchazeči o zaměstnání přikládají velkou důležitost znalostem cizích jazyků. Výsledky však ukázaly, že
zaměstnavatelé vyžadují aktivní znalost jednoho světového jazyka, zejména angličtiny, pouze ve 22,4 % inzerátů (v
denním tisku v 2,9 % a na internetu v 36,9 % inzerátů). Aktivní znalost cizího jazyka požadují
zejména u pracovních pozic s vysokou odborností, například u manažerů, inženýrů v technických
oborech, programátorů či techniků IT.
S počítačem musí běžně umět pracovat nejen programátoři, technici IT a administrativní pracovníci, ale také
účetní, redaktoři, recepční i některé dělnické profese, například obsluha strojů. Celkově byla nějaká úroveň
znalosti práce s PC požadována v 39,4 % inzerátů, nicméně lze říci, že se tato znalost předpokládá ve
většině zaměstnání a inzerenti ji ve svých inzerátech často neuvádějí.
Praxe v oboru byla uvedena v 53,5 % inzerátů, opět větší měrou v inzerci na internetu (v
70,3 %) než v denním tisku (v 27,0 %). V denním tisku bylo oproti předchozím rokům požadavků na
praxi více, naopak na internetu mírně klesly.
Osobnostní vlastnosti uchazečů o zaměstnání byly požadovány v 50,2 % inzerátů, opět výrazně častěji na
internetu než v denním tisku. Jako nejčastěji požadované dovednosti se v inzerci dlouhodobě objevují
komunikační dovednosti, a to v obou médiích. Dále byly často uváděny flexibilita, adaptabilita
a dynamika, samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti a spolehlivost.
Jan Klufa
