79 % mladých Evropanů má středoškolské vzdělání
V roce 2010 dosáhlo středoškolského vzdělání (ISCED 3) 79 % mladých Evropanů ve věku 20–24 let. To potvrzuje pozitivní
trend posledního desetiletí. Ve srovnání s rokem 2000 zaznamenala většina zemí zvýšení počtu mladých lidí
s ukončeným středoškolským vzděláním, k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v Portugalsku (o 15,5 %) a na
Maltě (o 12,4 %). To je povzbuzující vzhledem k tomu, že Portugalsko a Malta patří k zemím
s nejnižším počtem absolventů středních škol.
Některé země výrazně překračují evropský průměr. Nejlépe si v tomto směru vede Chorvatsko, kde má středoškolské
vzdělání 95 % lidí ve věku 20–24 let. Devět z deseti mladých lidí této věkové kategorie dosáhlo středního vzdělání
také v České republice (91,9 %), v Polsku (91,1 %), ve Slovinsku (89,1 %) a na Slovensku (93,2 %).
Nejnižší podíl středoškolsky vzdělaných 20 až 24letých vykazují naopak Portugalsko (58,7 %), Malta (53,3 %), Island
(53,4 % navzdory rychlému nárůstu v posledních letech), Španělsko (kde podíl středoškoláků od roku 2000 poklesl na
61,2 %) a Turecko (51,1 %).
Vliv vzdělání na uplatnění
Vyšší vzdělání usnadňuje přístup k zaměstnání. V Evropě pracuje v průměru 86 % vysokoškolsky vzdělaných
lidí ve věku 25–39 let, 78 % lidí stejné věkové kategorie se středoškolským vzděláním a jen 60 % mladých lidí
s nižší kvalifikací. Tato skutečnost platí ještě více pro starší věkovou skupinu (40–64 let), v níž pracuje
82 % vysokoškolsky vzdělaných a jen mírně nad polovinu (51 %) lidí s nižším než středoškolským vzděláním.
Rozdíl v mírách zaměstnanosti mezi držiteli terciární a nízké kvalifikace je zvlášť nápadný v některých
zemích. Mezi mladými lidmi na Slovensku je procentní podíl zaměstnaných vysokoškolsky vzdělaných o 57 % vyšší než
u lidí, kteří nedosáhli úplného středoškolského vzdělání. Podobně je tomu v Bulharsku (42 %), v Irsku
(39 %) a v Litvě (47 %). Naopak v Řecku, Itálii, na Kypru, v Lucembursku a Portugalsku jsou
rozdíly v mírách zaměstnanosti v obou kategoriích nejnižší. Stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání má zřejmý
vliv na proces přechodu ze školy do zaměstnání. V zemích EU si v roce 2009 absolventi škol všech stupňů
hledali první zaměstnání (v délce minimálně tří měsíců) průměrně 6,5 měsíce. Nejrychleji nacházeli uplatnění
vysokoškoláci (v průměru za 5 měsíců), pomaleji absolventi středních škol (7 měsíců) a nejhůře mladí lidé
s nižší kvalifikací (9,8 měsíce). Absolventi vysokých škol nacházejí ve všech zemích svoji první pracovní
příležitost rychleji než mladí lidé se středoškolským vzděláním. Tento rozdíl je zvláště důležitý v Bulharsku,
Polsku a na Slovensku, kde lidé s nižším než úplným středním vzděláním hledají relevantní zaměstnání
v průměru o rok déle než vysokoškolsky vzdělaní. Průměrná délka přechodu ze školy do zaměstnání byla
nejkratší v Dánsku (4,4 měsíce), Nizozemí (3,5 měsíce), Švédsku (4,4 měsíce), Velké Británii (3,5 měsíce)
a na Islandu (3,3 měsíce). Mladí lidé se středním nebo nižším vzděláním však v některých zemích na východě
a jihu Evropy hledali v roce 2009 své první zaměstnání déle, než je evropský průměr. Tato skutečnost byla
zvláště zřetelná u lidí s nižším než úplným středním vzděláním na Slovensku (24,3 měsíce)
a v Bulharsku (21,5 měsíce), podobně jako v Polsku (17 měsíců), na Kypru (15,7 měsíce), ve Slovinsku
(14,9 měsíce) a v Rumunsku (12,5 měsíce). V Řecku, Španělsku, Itálii a Turecku hledali mladí lidé
první zaměstnání déle ve všech stupních vzdělání včetně vysokoškolského (od 8,1 měsíce ve Španělsku do 13,1 měsíce
v Řecku).
Všeobecné a odborné vzdělávání
Podíl studentů ve všeobecném středním vzdělávání se v zemích EU27 mezi roky 2000 a 2009 zvýšil o 5,5 %,
a v roce 2009 tak dosahoval 50,4 %. Na Kypru, v Litvě a Maďarsku přesahoval v roce 2009 podíl
studujících ve všeobecných středních školách 70 %, v Estonsku, Irsku, Řecku, Lotyšsku, Portugalsku, Velké Británii
a na Islandu se pohyboval v rozmezí 60 až 70 %. Ve dvanácti zemích naopak studovalo více než 60 % žáků
ve středním odborném vzdělávání. V průběhu let 2000 až 2009 došlo k největšímu zvýšení podílu studujících ve
všeobecných středních školách ve Velké Británii s nárůstem o téměř 37 %, dále v Polsku (okolo 17 %), ve
Francii a Lotyšsku (okolo 13 %) a v Německu (o 10 %). Česká republika, Dánsko, Slovinsko, Slovensko
a Turecko zaznamenaly nárůst přesahující 6 %.
Na druhé straně, v některých zemích se značně zvýšil podíl studentů odborných středních škol – v Irsku,
Itálii, na Maltě a v Portugalsku o více než 30 %, v Maďarsku a Finsku o více než 13 %.
Menší než 10% nárůst byl zaznamenán v Belgii, Estonsku, Španělsku, Rakousku, Rumunsku, Švédsku a na Islandu.
V roce 2000 byla účast chlapců v odborném vzdělávání v průměru okolo 6 % vyšší než u dívek,
v roce 2009 tento rozdíl překročil 11 %. Podíl chlapců v odborném vzdělávání byl vyšší téměř ve všech
evropských zemích. Zvláště velký rozdíl přesahující 20 % byl zjištěn v Estonsku, Itálii, na Maltě
a v Polsku, rozdíl větší než 15 % byl zaznamenán v Bulharsku, Německu, Řecku, na Kypru
a v Norsku. Výjimky představují Belgie a Velká Británie, kde byl poměr mezi studenty všeobecných
a odborných středních škol genderově vyrovnaný, a Irsko, kde byl podíl dívek v odborném vzdělávání
o 4 % vyšší než chlapců.
Alena Nová
Pramen: Key Data on Education in Europe 2012 / EACEA, Eurydice, Eurostat. Brussels: Eurydice, 2012. 206 s. ISBN 978-92-894-9201-7 Sg. 5856 http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/key_data_series/134EN.pdf
