Tvorba národních rámců kvalifikací: současný stav
V 39 zemích, které v současné době spolupracují na rozvoji Evropského rámce kvalifikací , vzniklo celkem 43 národních rámců kvalifikací. Mnoho z nich bylo přímo integrováno do národních systémů vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikací a stále více je vnímán jejich vliv na jednotlivé politiky a konkrétní opatření. Zatímco všechny národní rámce usilují o zvýšení transparentnosti kvalifikací, a to především díky využití výsledků učení, dospěly některé rámce do dalšího vývojového stadia: podporují přímo reformní snahy, například napomáhají jednotlivcům popsat a zdokumentovat zkušenosti získané během celoživotního učení a zesilují vazby mezi světem vzdělávání a světem práce.
Situace na konci roku 2016:
• Šest zemí stále pracuje na finální podobě a oficiálním schválení svých národních rámců kvalifikací. Tři ze zemí,
které se na tvorbě a rozvoji Evropského rámce kvalifikací podílejí již od roku 2008, musejí ještě dokončit tvorbu rámců
a/nebo čekají na jejich oficiální přijetí. Jedná se o Španělsko, Itálii a Finsko. Finsko má schválit svůj národní rámec
na začátku roku 2017.
• Itálie vytvořila národní registr kvalifikací, který zahrnuje i národní rámec regionálních kvalifikací . Španělsko
dokončuje rámec pro celoživotní učení. Země, které se ke spolupráci na tvorbě Evropského rámce kvalifikací přidaly v
posledních dvou letech (jako např. Albánie, Bosna a Hercegovina a Srbsko), stále pracují na tvorbě a (částečně) na
oficiálním schválení nebo úpravách svých národních rámců kvalifikací.
• 32 zemí již oficiálně přijalo své národní rámce. Mezi poslední země, ve kterých proběhlo oficiální přijetí na
politické a právní úrovni, patří Rakousko (v březnu 2016), Polsko (v lednu 2016), Slovinsko (v prosinci 2015) a Švédsko
(v říjnu 2015).
• Díky oficiálnímu schválení se mohly země posunout do další realizační fáze, ve které jsou rámce zaváděny do praxe.
Některé země, například Rakousko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Makedonská republika, Maďarsko, Island, Kosovo, Lucembursko,
Černá Hora, Švédsko, Polsko a Turecko jsou stále v prvotní fázi praktického zavádění.
• Tyto země musejí posílit role zapojených institucí, dokončit tvorbu konkrétních nástrojů, jakými jsou například
databáze, opatření pro zajištění kvality nebo musejí přijmout nařízení a/nebo dokončit přiřazení kvalifikací k rámci. V
Belgii (Valonsko) a Bulharsku došlo k oficiálnímu schválení rámců, ale jejich implementace je ještě na samém počátku.
Mnoho dalších zemí, jako například Belgie (Flandry), Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Irsko, Malta, Nizozemsko,
Norsko, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko a Velká Británie, dospělo již do vyspělejší fáze zavádění. Jejich rámce se
staly viditelnějšími a jsou v současné době již dobře integrovány do příslušných národních systémů kvalifikací.
Poskytují komplexní přehled národních kvalifikací popsaných pomocí výsledků učení a jsou využívány jako referenční body
při tvorbě a revizi kvalifikací. (Poznámka překladatele: Belgie má tři samosprávné regiony: Vlámský /též Flandry/,
Valonský, Brusel.)
• 35 zemí pracuje na vytvoření komplexních národních rámců kvalifikací, které zastřešují všechny typy a úrovně
kvalifikací (podobně jako v roce 2015).
• 28 zemí představilo přiřazovací zprávy, které jasně ilustrují vazby mezi národními rámci a Evropským rámcem
kvalifikací (26 zemí v roce 2015).
• 26 zemí (z toho 24 v roce 2015) propojilo své kvalifikace s rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání
(QF-EHEA) , 17 zemí tak učinilo společně s přiřazením k Evropskému rámci kvalifikací (z toho 15 v roce 2015).
Tato čísla jasně ukazují, že v Evropě převažují komplexní národní rámce kvalifikací, které v sobě zahrnují všechny typy a úrovně kvalifikací. To dokládá, jak významný vliv měl a jakou inspirací byl pro tvorbu národních rámců Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení. Oblibu komplexních rámců kvalifikací dokládá také fakt, že národní autority měly tendenci spojovat proces přiřazování k EQF s aktivitami směřujícími k propojení svých rámců s rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA, Boloňský proces).
Zviditelnění národních rámců kvalifikací
Chceme-li, aby rámce měly pro jednotlivé občany přidanou hodnotu, je nutné je zviditelnit. Řada zemí v současné době systematicky uvádí na všech vydávaných dokumentech dokládajících získanou kvalifikaci (certifikátech a diplomech, ale také na Europass – dodatku k diplomu a dodatku k osvědčení) úrovně národního a Evropského rámce kvalifikací. Důležité je také to, že národní (a evropské) databáze kvalifikací obsahují relevantní informace a v ideálním případě i strukturují informace týkající se kvalifikací v souladu s rámcem dané země. V tomto ohledu země dělají velký pokrok. Dánsko a Litva byly první země, které již v roce 2012 uváděly na svých certifikátech získaných v rámci odborného vzdělávání odkaz na úrovně Evropského a národního rámce kvalifikací. Do listopadu 2016 začalo celkem 20 zemí uvádět odkazy na úrovně na dokumentech týkajících se národních kvalifikací nebo v databázích. Patří mezi ně Dánsko, Česká republika, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Černá Hora, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko a Velká Británie (viz tabulka). Některé země, jako například Rakousko, Belgie (Flandry a Valonsko), Bulharsko, Maďarsko a Polsko, uvedly, že mají v plánu splnit tento cíl v roce 2017.
Tabulka: Zviditelnění národních rámců kvalifikací pro občany jednotlivých zemí – odkaz na úrovně národního rámce kvalifikací na diplomech a dokladech o získaných kvalifikacích. Tabulka vychází z chystané analýzy týkající se zavádění národních rámců kvalifikací vytvořené Cedefopem, 2016
Žádné ze zemí se prozatím nepodařilo uvést odkaz na úrovně Evropského a národního rámce kvalifikací na všech dokumentech dokládajících získanou kvalifikaci. V tomto ohledu je pokrok patrný zejména v oblasti odborného vzdělávání (počáteční a/nebo další odborné vzdělávání a příprava), v menší míře pak u kvalifikací získaných v rámci všeobecného vzdělávání. Pouze v omezené míře nalezneme odkazy na úrovně národního a Evropského rámce kvalifikací u vysokoškolských kvalifikací. Výjimku tvoří pouze dodatek k diplomu. Tato situace odráží skutečnost, že o tom, zda budou na certifikátu uvedeny odkazy na národní či Evropský rámec kvalifikací, rozhoduje sama každá (autonomní) instituce vydávávající daný dokument. Tabulka přehledně ilustruje, jakým způsobem jsou úrovně kvalifikačních rámců uváděny na dokladech vydávaných zeměmi, které spolupracují na tvorbě Evropského rámce kvalifikací.
Výsledky učení
Z nedávného výzkumu, který se týkal využívání výsledků učení, jasně vyplývá, že národní rámce kvalifikací přispěly
výraznou měrou ke komplexnějšímu využívání výsledků učení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V několika zemích,
jako jsou například Rakousko, Island a Polsko, se staly výsledky učení základem národních politik týkajících se
celoživotního učení. Jasně je tak vyjádřena snaha o efektivnější a flexibilnější propojení počátečního a dalšího
vzdělávání. Jiné země, například Švédsko, používají výsledky učení k tomu, aby zahájily dialog se zástupci trhu práce,
a vytvořily tím vazbu na celou řadu vzdělávacích aktivit, které se odehrávají mimo formální vzdělávání.
Validace neformálního vzdělávání a informálního učení
Aktualizovaná verze Evropského katalogu pro uznávání z roku 2016 potvrzuje, že jednotlivé země v současné době věnují velké úsilí propojení rámců a opatření týkajících se validace. Národní rámce kvalifikací, zejména díky jejich zaměření na výsledky učení, hrají roli referenčních bodů, které zjednodušují identifikaci, dokumentaci, hodnocení a uznávání výsledků učení získaných v rámci neformálního vzdělávání a informálního učení. Představení národních rámců kvalifikací umožňuje zemím odpoutat se od nejednotného způsobu validace a vytvořit koordinovaný a jednotný národní postup. Podle evropského katalogu v současné době 20 zemí zavádí takováto národní opatření. Konference Jak zviditelnit učení organizovaná Cedefopem ale poukázala na skutečnost, že se sociální partneři do implementace opatření týkajících se validace zapojují pouze v omezené míře.
Zapojení všech zainteresovaných stran
Nová generace národních rámců kvalifikací vzniklých napříč Evropou přispěla k zahájení užší spolupráce mezi zástupci různých vzdělávacích subsystémů, zástupci vzdělávání a světa práce, kteří spolu dosud nebyli zvyklí komunikovat. Prozatímní zkušenosti všechny strany vnímají pozitivně a jednotlivé země signalizují, že budou nadále pokračovat tímto vytyčeným směrem. Tato snaha byla potvrzena přijetím právních předpisů týkajících se národního rámce kvalifikací, které jasně definují roli a zapojení všech zainteresovaných stran. To je zárukou toho, že zapojení všech stran, které bylo zahájeno v počáteční fázi, kdy byly rámce vytvářeny, bude pokračovat i v následné realizační fázi. Zatímco se většina zemí snažila o zapojení zástupců z co nejvíce různých stran, v otázce aktivního zapojení sociálních partnerů a zástupců trhu práce se přístup jednotlivých zemí liší. V jedné skupině zemí, mezi které patří Rakousko, Německo a Švýcarsko, hrají sociální partneři a ostatní zástupci trhu práce významnou roli při přiřazování kvalifikací k rámcům. V ostatních zemích, například v Bulharsku, Řecku a Polsku, mají zástupci trhu práce slabší pozici a jejich rámce jsou tak s trhem práce propojené pouze volně.
Tvorba a revize kvalifikací
Přidaná hodnota komplexních národních rámců kvalifikací spočívá v tom, že nabízejí přehled všech kvalifikací dostupných v dané zemi. Definování jednotlivých úrovní pomocí výsledků učení a přiřazení kvalifikací k těmto úrovním umožnilo identifikovat mezery v nabídce existujících kvalifikací. Studie Cedefopu z roku 2014 dokládá, že 5. úroveň Evropského rámce kvalifikací (a odpovídající úrovně národního rámce kvalifikací) sloužila jako základ pro tvorbu nových kvalifikací. Můžeme to pozorovat například v Estonsku, Litvě, na Maltě a ve Velké Británii. Jak dokládá Norská agentura pro zajištění kvality ve vzdělávání (NOKUT) a studie Cedefopu , mohou rámce sloužit také jako podklad pro revize a úpravy kvalifikací a kurikul. Na základě zkušeností lze předpokládat, že se díky tomu zvýší jednotnost v přístupech jednotlivých institucí poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu.
Dosah rámců: otevírání se směrem k soukromému a neformálnímu sektoru
Mezi zeměmi existuje rostoucí trend koncipovat své rámce tak, aby zahrnovaly kvalifikace i z oblasti dalšího vzdělávání a odborné přípravy. To nejen zvyšuje celkovou transparentnost nabídky kvalifikací, ale posiluje také vazby mezi počátečním vzděláváním a přípravou (poskytovanými zejména veřejnými institucemi) a dalším vzděláváním (nabízeným většinou soukromými poskytovateli a poskytovateli neformálního vzdělávání). Aktivity realizované v zemích jako Nizozemsko a Švédsko dokládají tento trend, který se týká rozšiřování rozsahu a dosahu národních rámců kvalifikací.
Evropský rámec kvalifikací: současný stav
Do prosince 2016 všechny přiřadily své národní rámce kvalifikací k Evropskému rámci kvalifikací tyto země: Rakousko,
Belgie (Flandry a Valonsko), Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Řecko,
Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Malta, Černá Hora, Nizozemsko, Norsko,
Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie (Anglie, Skotsko a Wales). Další tři země (Kypr,
Slovensko a Rumunsko) v současné době diskutují své přiřazovací zprávy s Poradní skupinou pro Evropský rámec
kvalifikací.
Lze očekávat, že zbývající země budou následovat v letech 2017–18, což znamená, že první fáze přiřazování k Evropskému
rámci kvalifikací je téměř dokončena. Po dokončení této první fáze budou následovat pravidelné revize v případě, že v
daných zemích dojde k významným změnám, neboť se ukázalo, že implementace Evropského rámce kvalifikací je nikdy
nekončící proces. Estonsko a Malta prezentovaly své revidované zprávy v roce 2015. Pro Maltu to byla od roku 2009 již
čtvrtá revize.
- Cedefop od roku 2009 průběžně sleduje rozvoj národních rámců kvalifikací v Evropě.
- Viz bibliografie na konci textu.
- Cedefop od roku 2009 pravidelně sleduje rozvoj národních rámců kvalifikací v Evropě. http://www.cedefop.europa.eu/en/events-and-projects/projects/national-qualifications-framework-nqf
- Spolu s 28 členskými zeměmi se ke spolupráci zavázaly i následující země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonská republika, Island, Kosovo, Lichtenštejnsko, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko. (Poznámka překladatele: Podle sdělení MZV ČR se na území ČR používá název Makedonská republika.)
- Nařízení 13/2013 definuje národní registr vzdělání, přípravy a odborných kvalifikací, který se skládá ze šesti různých částí. Zahrnuje rámec kvalifikací pro vysokoškolské vzdělání a národní rámec pro regionální kvalifikace. V současné době jsou k dispozici pouze tři části. Více informací na: http://nrpitalia.isfol.it/sito_standard/sito_demo/atlante_repertori.php.
- Čtyři země představily dílčí národní rámce kvalifikací, které se týkají pouze omezeného počtu kvalifikací a úrovní nebo se skládají z jednotlivých, na sobě nezávislých rámců. Příkladem může být Česká republika a Švýcarsko. V těchto zemích vznikly oddělené rámce pro kvalifikace získané v rámci odborného a vysokoškolského vzdělání. Další příkladem je Francie, která do rámce včlenila odborně a profesně orientované kvalifikace, nebo Itálie. Tamější národní registr kvalifikací se skládá ze šesti různých sekcí. Ve Velké Británii jsou rámce vzniklé ve Skotsku a Walesu komplexní, zatímco kvalifikační rámec a kreditní systém v Anglii / Severním Irsku (QFC) zahrnuje pouze odborné/profesní kvalifikace.
- http://www.ond.vlaanderen.be/hogeronderwijs/bologna/qf/overarching.asp
- Cedefop (2016). Application of learning outcomes approaches across Europe.
- Cedefop; European Commission (forthcoming). Update to the European inventory on validation of non-formal and informallearning: synthesis report.
- Viz bibliografie.
- Cedefop (2012). Curriculum reform in Europe: the impact of learning outcomes. Cedefop research paper, č. 29.
Bibliografie
Studie týkající se národních rámců nebo Evropského rámce kvalifikací, které vytvořil Cedefop od zahájení
tvorby Evropského rámce kvalifikací v roce 2005:
• Cedefop (2005). European reference levels for education and training: promoting credit transfer and mutual
trust.
• Cedefop (2009). The shift to learning outcomes: policies and practices in Europe.
• Cedefop (2009, 2010, 2011, 2012 and 2014). Annual NQF monitoring reports analysing national developments,
including country chapters.
• Cedefop (2015). National qualifications frameworks developments in Europe – Anniversary
edition.
• Cedefop (2011, 2012, 2013, 2014, 2016). Briefing notes on NQFs.
• Cedefop (2013). Analysis and overview of NQF level descriptors in European countries.
• Cedefop (2014). Qualifications at level 5: progressing in a career or to higher education.
• Cedefop (2010). Changing qualifications: a review of qualifications policies and practices.
Přeložila Michala Čičváková
Cedefop. Briefing note – Qualifications frameworks in Europe [online]. 2016 [cit. 2017-01-11].
Dostupné z WWW: http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/9117
