„Už ji nekrm, je přežraná,“ říká s vážnou tváří asi čtyřletá dívenka své kamarádce, která na zahradě mateřské školy trhá snítka trávy a přikládá je k ústům malé houpací žirafy. Opodál skotačí skupinka dětí na dřevěných prolézačkách, další na pískovišti spřádají plány na odpoledne a víkend. Představivost malých předškoláků je obdivuhodná. Věci, které by dospělí míjeli bez povšimnutí, před nimi ožívají a stávají se jejich kamarády. Každý den začíná nové dobrodružství plné her a poznávání.
Prožitkové učení
Třída Kapříků v 91. mateřské škole v Jesenické ulici v Plzni se v květnu věnovala „čarodějnickému tématu“. Děti připravovaly kouzelné lektvary z potravinářských barviv a přirozenou cestou tak poznávaly, jak se jednotlivé barvy smícháním mění v jiné. „Experimenty děti nesmírně baví, učení spojené s prožitkem jim navíc lépe utkvívá v paměti,“ říká ředitelka školy Marie Hrachovcová. Vzdělávací program mateřské školy klade na prožitkové učení a provádění pokusů velký důraz. Brzy na jaře děti například sázely fazole a pozorovaly jejich klíčení, nyní se učí poznávat základní druhy stromů, keřů a bylin. Ne však tím způsobem, že by jim učitelky vždy jen samy říkaly, jak se rostliny jmenují. „Když po tom děti samy pátrají, zeptají se třeba rodičů, pojmy si mnohem lépe osvojí,“ popisuje učitelka Iveta Burešová. Poslední týdny školního roku prožije třída ve znamení Ferdy mravence. Na vycházkách do přírody budou děti pozorovat hmyz a zvířata, na závěr roku rodičům připraví divadelní vystoupení s „ferdovským tématem“. Pobyt dětí venku, ať už na školní zahradě, nebo v blízké rekreační oblasti, je pro mateřskou školu prioritou. „Veškeré vzdělávací činnosti se snažíme přenášet ven. Dětem to dává mnohem víc, než kdybychom jim vše ukazovali jen na obrázku,“ říká Marie Hrachovcová. Témata výuky se připravují dopředu, jejich náplň však není striktně daná, učitelky se přizpůsobují také nápadům svých žáků. „Jak téma zpracujeme, se odvíjí i od toho, co děti vymyslí,“ potvrzuje učitelka Monika Chlupáčová. Sama čerpá inspiraci pro výuku a pokusy hlavně v knížkách a na internetu.
Důležitá je komunikace s rodiči
Krátce po deváté hodině přichází do třídy Kapříků druhá paní učitelka, aby část skupiny doprovodila na plavání. Děti ji s nadšením vítají. Stejně spontánně reagují na mé dotazy a se zájmem vyprávějí, co ve školce dělají nebo jaká mají doma zvířátka. „Já se těšim i v tramvaji sem do školky,“ říká asi čtyřletý klučina. Nejde mu nevěřit. V bezprostředním chování a důvěřivosti dětí je znát, že se u dospělých ještě nesetkali se špatným jednáním. Ne všichni jejich vrstevníci ovšem sdílí podobné nadšení.
Synovi paní Ireny se první dva roky v nejmenované plzeňské školce líbilo. Když ale přišel do třídy předškoláků, kterou vedou jiné učitelky, radost byla ta tam. „Je to boj. Učitelky na děti křičí, je rád, že už může jít do školy,“ konstatuje paní Irena. Její tvrzení o špatném přístupu pedagogického personálu vychází nejen ze synových, ale i z jejích zkušeností. „Učitelky se na děti běžně rozkřiknou i před námi. Když tam rodiče nejsou, musí to být ještě horší,“ popisuje maminka šestiletého chlapce. Se vzdělávacím programem školy je ale spokojená. Líbí se jí, že je pestrý, děti mají možnost výběru z řady kroužků, chodí do divadel a za každého počasí do lesa. Přístup učitelek však podle ní atmosféru ve třídě kazí.
Do stejné mateřské školy chodí také dcera paní Petry. Ta říká, že komunikace ze strany učitelek a vedení školy vůbec není a rodiče se musí sami hodně ptát, chtějí-li se o aktivitách ve školce něco dozvědět.
V 91. MŠ v Plzni funguje podle ředitelky Marie Hrachovcové komunikace s rodiči velmi dobře. Před koncem školního roku rodiče vyplňují anketu, v níž vedení školy zjišťuje, jak děti chodí do školky rády, a rodiče mohou přispět svými nápady a připomínkami. „Je to pro nás zpětná vazba. Rodiče uvádějí, co by chtěli vylepšit, nebo zda je materiální vybavení dostatečné,“ říká Marie Hrachovcová.
Nový prostor pro kreativitu
Kolektivy dětí v mateřské škole v Jesenické ulici v Plzni jsou věkově smíšené, dítě zůstává v jedné třídě po celé tři roky. Možné obavy z toho, zdali větší děti nebudou menší „odstrkovat“, ředitelka školy vyvrací. „Se smíšenými kolektivy máme velmi dobré zkušenosti. Někdy se tu dokonce vytváří téměř sourozenecké vztahy, starší děti se starají o ty mladší. Malé děti naopak vidí ve starších vzor,“ vysvětluje Marie Hrachovcová. Práce ve třídách je skupinová, menší děti si hrají, větší se vzdělávají. Aby se takový program dal zvládnout, během hlavních dopoledních činností se dětem věnují dvě učitelky. „Je to úctyhodná práce. Vést smíšený kolektiv je mnohem náročnější, co se týče organizace a přípravy dne,“ konstatuje ředitelka školy. Vložená energie se však učitelkám brzy vrací. „Během školního roku se vždy vytvoří určité vazby – jak mezi dětmi, tak mezi rodiči a učitelkou,“ říká Marie Hrachovcová. Jak dodává, jejím kolegyním vyhovuje, že se děti ve třídách každým rokem nestřídají a mohou se jim tak věnovat po celou dobu jejich docházky do mateřské školy.
Zavedení školních vzdělávacích programů (ŠVP) podle ředitelky 91. MŠ v Plzni otevřelo nový prostor pro uplatnění kreativity a učitelkám přineslo větší možnost seberealizace. V souladu s ŠVP si každá třída vytváří svůj třídní vzdělávací program, který se kromě všestranného rozvoje osobnosti dítěte hlouběji zaměřuje na specifické činnosti – například výtvarné, hudební, přírodovědné, či jazykové. Rodiče dětí školou povinných své potomky často přihlašují na kroužky různého zaměření a přejí si, aby děti už od útlého věku v nějaké oblasti vynikaly. V mateřské škole to však podle Marie Hrachovcové běžné není. „Rodiče tomu nechávají volný průběh. Spíš jsou mile překvapeni, že dítě mělo velký úspěch v nějaké činnosti, přestože doma se tím směrem neprojevuje,“ vysvětluje ředitelka školy. Mateřská škola spolupracuje se dvěma základními uměleckými školami, které děti zapojují do soutěží nebo u nich například zjišťují hudební nadání. „Pokud se u dítěte talent projeví, škola rodiče osloví. Záleží na nich, jestli toho využijí, nebo ne,“ doplňuje Marie Hrachovcová.
Začarovaný kruh
Problém s nedostatkem míst v mateřinkách se následkem baby-boomu posledních let každým rokem prohlubuje. Podle statistických údajů ministerstva školství bylo pro tento školní rok v celé České republice odmítnuto téměř 50 tisíc přihlášek, zatímco před pěti lety to byla přibližně čtvrtina tohoto počtu.
Řada rodičů je zoufalá, neboť jim nepřijetí dítěte do mateřské školy komplikuje návrat do zaměstnání. Paní Irena tuto situaci popisuje jako začarovaný kruh. „Dokud nemáte jisté místo ve školce, neseženete práci. A do školky dítě nevezmou, pokud nepřinesete razítko od zaměstnavatele.“ Podle doporučení ombudsmana by se kritérium zvýhodňující děti zaměstnaných rodičů využívat nemělo, protože se přímo netýká dětí, jimž je vzdělávání určeno. Navíc přehlíží vzdělávací funkci mateřských škol a staví je do role pouhé „hlídací služby“.
Vedení školek však kritérium zaměstnanosti chápe jako opodstatněné. „Zdá se nám nespravedlivé nepřijmout děti zaměstnaných matek, které mateřskou školu potřebují, protože by jinak přišly o svoji pracovní příležitost,“ vysvětluje ředitelka 91. MŠ v Plzni. Při vyhodnocování žádostí tam má stejnou váhu jako zaměstnání také evidence matky na úřadě práce nebo její prezenční studium. Zohledňuje se i rodičovská dovolená s dalším dítětem, ovšem s nižším bodovým ohodnocením než u zaměstnání. Mateřská škola přijímá vždy tolik dětí, kolik ji v daném roce opouští. Pro příští školní rok obdržela celkem 161 přihlášek, z toho 57 dětí do školy nastoupí, zatímco 74 jich přijato nebylo. Třicet rodičů vzalo přihlášku zpět, protože dítě přijali v jiné školce.
Vytvořit nová místa však nelze mávnutím kouzelného proutku. Vyžaduje to velké investice, na které v rozpočtech měst a obcí nejsou prostředky. „Za poslední čtyři roky jsme navýšili kapacitu mateřských škol o 550 míst. Vytvoření jednoho nového místa vychází na 50 tisíc korun,“ přibližuje vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy plzeňského magistrátu Eva Prokopová. Problém je podle ní také v tom, že se hodně lidí z města odstěhovalo do okolních obcí, ale školku pro děti hledají v Plzni.
Nedostatek míst v mateřských školách je ve městě opravdu kritický. Od září do školek nově nastoupí 1 435 dětí, téměř stejný počet (1 294) bude čekat na dodatečné přijetí nebo hledat jinou alternativu.
Alena Nová
