Cíl, který si Rada EU stanovila v roce 2011, byl ale mnohem vyšší: do roku 2020 mělo mít možnost absolvovat vzdělávací pobyt či stáž v zahraničí minimálně 6 % všech 18- až 34letých v programech odborného vzdělávání a přípravy. Impulzem a novým nástrojem pro rozvoj mobility má být tzv. Mobility Scoreboard, který bude nejen jednotlivé země v této oblasti monitorovat, ale především poukazovat na slabá místa v jejich politice i praxi.
Přípravy Mobility Scoreboard vedl Cedefop
Evropská komise usiluje o to, aby dovednosti pracovníků odpovídaly potřebám trhu práce a aby se nezaměstnanost mladých lidí snižovala. I proto zdůrazňuje výhody mobility a propaguje studium v zahraničí jako významné a usiluje zároveň o to, aby se mobilita stala součástí vzdělávací dráhy každého jednotlivce v počátečním odborném vzdělávání. Apeluje přitom i na celkově delší období zahraničních mobilit (v délce 6–12 měsíců).
To, zda mobilita je, či není součástí národní politiky odborného vzdělávání, se v jednotlivých zemích významně liší, protože pouze několik členských zemí zahrnulo příležitosti k mobilitě do svých strategií týkajících se vzdělávání, odborné přípravy či mládeže.
V roce 2011 Rada EU vydala doporučení Mládež v pohybu – podpora vzdělávací mobility mladých lidí.
Právě toto doporučení se stalo podnětem pro vytvoření online nástroje pro monitorování pokroku při propagaci a
odstraňování překážek vzdělávací mobility v Evropě. Dostal název Mobility Scoreboard a vznikl pod vedením Evropského
střediska pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop). Umožní Evropské komisi monitorovat přístup jednotlivých zemí k
politice mobilit a současně umožní tvůrcům evropských i národních politik identifikovat překážky a slabá místa v
politice i praxi.
Ostrý start: prosinec 2016
Mobility Scoreboard byl slavnostně spuštěn a představen v Bruselu 8. 12. 2016 v průběhu Evropského týdne odborných dovedností. Mobility Scoreboard se vztahuje k deseti klíčovým oblastem uvedeným v doporučení Mládež v pohybu a přináší detailní informace o podmínkách mobility v počátečním odborném vzdělávání v jednotlivých členských zemích. Analyzuje slabiny a nedostatky, ale nabízí také příklady dobré praxe. Obsahuje mapy, indikátory, přehledové tabulky, stručné národní přehledy a přehledné informační listy srovnávající zvolenou zemi s evropským průměrem a ukazující pokrok při plnění uvedených indikátorů. Více informací na: http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/data-visualisations/mobility-scoreboard/
První zjištění: uznávání výsledků učení vázne ve většině zemí
Co všechno lze z Mobility Scoreboard vyčíst? Třeba to, že prakticky ve všech zemích EU jsou mobility v počátečním odborném vzdělávání financovány hlavně ze zdrojů programu Erasmus+. Většina zemí uvedla, že politika týkající se mobility je do určité míry na národní úrovni koordinována, především ve smyslu jejího delegování – obvykle ministerstvy školství na vybrané subjekty (jimiž jsou většinou agentury Erasmus+), které pak mají implementaci mobilit na starosti.
O něco horší je situace týkající se uznávání dovedností a znalostí získaných v zahraničí. Celkem 19 zemí totiž uvedlo, že buď nenabízí žádný, nebo jen zdlouhavý mechanismus uznávání výsledků učení, a 18 zemí ani neposkytuje informace o tom, kam mají zájemci směrovat žádosti týkající se jejich předchozího učení v průběhu zahraniční mobility.
Martina Kaňáková
Mgr. Martina Kaňáková působí v NÚV od roku 2002. Zabývá se zejména odborným vzděláváním v mezinárodním kontextu a tématy spolupráce škol a zaměstnavatelů nebo zajišťováním kvality v odborném vzdělávání. Je koordinátorkou mezinárodní expertní sítě ReferNet a pracuje také jako členka národního týmu expertů ECVET.
