Globální finanční a ekonomická krize vedla v mnoha zemích EU ke znepokojivě vysoké míře nezaměstnanosti
a podzaměstnanosti. Nejnovější šetření evropských podniků na jaře 2013 ale prokázalo, že zhruba 40 % firem
v celé EU má přesto potíže s nalezením zaměstnanců se správnými kvalifikacemi. Šetření Eurobarometru
z roku 2010 shledalo, že pro 33 % zaměstnavatelů je nedostatek lidí se správnými kvalifikacemi mezi uchazeči
o zaměstnání hlavním problémem při obsazování volných míst. Zaměstnavatelé si často stěžovali na nedostatek
odborných kompetencí uchazečů a někteří také na to, že uchazečům chybí způsobilost k fungování na
pracovišti.
Ukazuje se, že v EU je víc zaměstnanců s nízkým vzděláním, než je pracovních míst na této úrovni.
Počet míst obvykle vyžadujících terciární kvalifikaci je zhruba v souladu s počtem dostupných vysoce
kvalifikovaných zaměstnanců. Významná nerovnováha však panuje mezi pracovními místy vyžadujícími kvalifikace střední
úrovně a lidmi kvalifikovanými na této úrovni.
Mnozí pracovníci jsou překvalifikovaní
Podle Eurostatu byl počet volných míst v 15 členských státech EU ve třetím čtvrtletí roku 2013 stále
o 25 % nižší než v roce 2008. Indikátor nedostatku pracovních sil je nad předkrizovým průměrem jen
v pěti členských státech (Bulharsku, Německu, Slovensku, Polsku a Spojeném království). Když je slabá
poptávka po zaměstnancích, zvyšuje se konkurence mezi uchazeči o pracovní místa a lidé jsou ochotnější
přijmout zaměstnání, které neodpovídá jejich úrovni kvalifikace. V EU je asi 29 % vysoce kvalifikovaných
pracovníků na místech vyžadujících střední až nízkou úroveň kvalifikace, jsou tedy překvalifikovaní.
U překvalifikovaných pracovníků je větší pravděpodobnost, že trpí nižšími mzdami, pociťují menší uspokojení
z práce a mají vyšší fluktuaci než lidé, jejichž pracovní místo odpovídá kvalifikaci. Velká část
překvalifikovaných pracovníků patří ke zranitelným skupinám, jako jsou migranti, ženy a mladší pracovníci. Tito
lidé jsou často uvězněni v zaměstnáních, v nichž nemohou rozvíjet a využívat své schopnosti. Nadbytečná
kvalifikace může ohrozit i dlouhodobé vyhlídky pracovníka.
Příčiny nesouladu v kvalifikacích
Někteří zaměstnavatelé říkají, že nemohou obsadit volná místa, protože dokonce i vysoce kvalifikovaní uchazeči
mají nesprávné kvalifikace. Tvrdí, že vzdělávací systémy vzdělávají absolventy zítřka v kvalifikacích potřebných
v průmyslu včerejška. Problémy při přijímání pracovníků působí i celkově nízká mobilita na evropském trhu
práce, nejen kvůli jazykovým bariérám a neochotě stěhovat se, ale také pro nedostatek informací o pracovních
příležitostech.
Přetrvávají také překážky v uznávání kvalifikací získaných v jiných zemích.
Za příčinu toho, že je těžké obsadit volná místa, byly také označeny neefektivní strategie přijímání a profesní
přípravy. Podniky mohou mít potíže s přijímáním, nabízejí-li nízké mzdy a neatraktivní pracovní podmínky. Jen
6 % respondentů v rámci Šetření pracovních sil 2013 uvedlo, že zlepšili benefity tak, aby přilákali uchazeče
na těžko obsaditelná volná místa, přitom jen 5 % z nich zvýšilo nástupní platy. Šetření Eurobarometru 2010
uvádí jako důvod pro nenaplněná volná místa neschopnost u zhruba 25 % zaměstnavatelů nabídnout konkurenční
nástupní platy. Dalších 11 % firem řeklo, že překážkou pro získání absolventů vysokých škol jsou omezené
prostředky. Podle Šetření pracovních sil 2013 si 24 % zaměstnavatelů stěžuje na nedostatek zkušeností
a pracovních postojů mladých uchazečů o práci. Přitom se však nechtějí angažovat v programech přípravy
na pracovišti nebo v duálním systému, které by zlepšily pracovní připravenost mladých lidí nebo umožňovaly
zaměstnancům osvojit si nezbytné dovednosti spojené s prací. Data Eurostatu ukazují, že jen asi 33 %
zaměstnanců, většinou lidí již vysoce kvalifikovaných, dostávalo v EU v roce 2010 profesní přípravu
poskytovanou nebo placenou zaměstnavateli.
Šetření pracovních sil 2013 také zjistilo, že jen 7 % zaměstnavatelů je ochotných znovu stanovit kvalifikační
kritéria, i když by to usnadnilo přijímání. Zaměstnavatelé mají tendenci přehlížet možné kandidáty z jiného
regionu nebo země a také mladé lidi, ženy a starší pracovníky. Pouze 13 % zaměstnavatelů uvádí, že mají
při přijímání široký záběr.
Jak odstranit nesoulad v kvalifikacích
K odstranění nesouladu v kvalifikacích by měla přispět lepší spolupráce vlád, zaměstnavatelů a odborových
svazů při řízení systémů vzdělávání. Díky ní by se mohla kurikula rychle přizpůsobovat měnící se poptávce po
kvalifikacích, a to i v oblasti terciární či krátkodobé profesní přípravy, která může rychle reagovat na
nedostatek kvalifikací, např. v inovativních sektorech. Lepší zkoumání trhu práce může zvýšit relevanci vzdělávání
a profesní přípravy. Je vhodné také podporovat kvalitní kariérní poradenství, a tak pomáhat při informovaném
rozhodování o vzdělávání a profesní dráze. Je třeba povzbuzovat podniky k tomu, aby přezkoumaly svou
náborovou praxi, rozšířily vzdělávací strategie na pracovišti a okruh lidí, z něhož si vybírají budoucí
zaměstnance.
Světové ekonomické fórum publikovalo nedávno zprávu Matching Skills and Labour Market Need, k níž významně přispěl
Cedefop. Zpráva poukazuje na to, že nesoulad v kvalifikacích je hlavně důsledkem strukturální rigidity na trzích
práce, je však také ovlivňován cyklickými rozdíly mezi nabídkou a poptávkou. Vytváření nových pracovních míst je
rozhodující, je však třeba zaměřit se na všechny aspekty nesouladu v kvalifikacích.
Pokud k tomu nedojde, budeme jen prodlužovat krizi v pracovních místech, protože lidé nebudou mít příležitost
k rozvíjení kvalifikací potřebných pro vykonávání takových zaměstnání, která pomohou k hospodářskému
zotavení.
Přeložila Anna Konopásková, zkráceno
Pramen: Cedefop. Skill mismatch: more than meets the eye. Briefing Note, March 2014. 4 p.
Qualifikationsungleichgewichte: Da steckt mehr dahinter! Inadéquation des compétences : les dessous du
problème.
