Politickou zodpovědnost za školství nese ministerstvo školství, kultury a sportu (http://cms.education.gov.il)
a u odborných škol také ministerstvo průmyslu, obchodu a práce. V Izraeli je povinná školní
docházka od pěti do osmnácti let, v tomto období je také bezplatná. Po jejím ukončení a po dovršení 18 let
jsou muži zavázáni ke třem rokům a ženy ke dvěma rokům služby v izraelské armádě.
Školství v Izraeli se skládá :
• předškolní výchova a základní školy,
• nižší střední školy,
• vyšší střední školy (všeobecně vzdělávací školy, průmyslové školy a učňovské školy),
• terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých (odborné vysoké školy, univerzity, kurzy profesní přípravy,
odborné školy pro další vzdělávání dospělých – obvykle po absolvování vojenské služby).
Profesní příprava v Izraeli
Profesní příprava v Izraeli má dvě fáze: odborné vzdělávání před vojenskou službou a profesní příprava po ní.
Za obě fáze odpovídá ministerstvo průmyslu, obchodu a práce. Střední odborné vzdělávání poskytují průmyslové
školy, které spolupracují s organizacemi hospodářské sféry, ale také např. s Izraelskými ozbrojenými silami
(Israel Defence Force – IDF), a jsou tří až čtyřleté. Dále jsou tu učňovské školy. Hlavními učebními místy jsou
malé podniky a továrny, které v regionálním středisku společně provozují studijní dílnu. Učni pracují
v podniku a jeden až tři dny v týdnu se vzdělávají ve studijní dílně.
Pět hlavních oblastí profesní přípravy po vojenské službě:
• kurzy profesní přípravy v profesních střediscích,
• kurzy pro znevýhodněné za účelem jejich integrace do trhu práce,
• vzdělávání pro techniky a inženýry z praxe,
• rekvalifikace lidí se všeobecným vzděláním (imigrantů),
• podnikové kurzy určené ke zvyšování zaměstnatelnosti vlastních zaměstnanců a nezaměstnaných.
Kariéra v průmyslu není pro mladé atraktivní
Velký problém představuje fakt, že se obory profesní přípravy staly záchytným bodem pro ty, kdo byli vyloučeni ze
všeobecného vzdělávání. Další komplikace způsobuje poměrně dlouhé přerušení studia kvůli vojenské službě.
Často se totiž stává, že se mladí lidé už nevrátí ke své původní profesi, takže zástupcům hospodářské sféry se zdá
neefektivní poskytovat jim kvalifikace před vojnou. V profesní přípravě po vojenské službě je problémem také vyšší
věk vzdělávaných osob a rodinný status mnoha podniků. V profesní přípravě se projevuje i nedostatek
vzdělaných učitelů a chybí prostupnost uvnitř školského systému, zvláště z profesní přípravy na
univerzitu.
Výhled
V současné době Izrael spolupracuje s německým Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu (BMBF) na budování
ústavu, který by měl na základě výzkumu analyzovat a usměrňovat profesní přípravu podle potřeb trhu práce
a hospodářské sféry. Kromě toho vláda pracuje na zákonu o odborném vzdělávání a pomocí různých
osvětových kampaní chce dosáhnout zvýšení atraktivity profesní přípravy.
Přeložila Jana Šatopletová
Pramen: Das (Berufs-) Bildungswesen in Israel. Berufsbildung, 2012, Nr. 138, S. 47-48.
