Dobré vzdělání je obecně považováno za klíč ke společenskému postupu. Rovné vzdělávací příležitosti pro všechny, dívky i chlapce, lidi s postižením i bez něj, imigranty i místní, to je jeden z cílů udržitelnosti Organizace spojených národů, kterým se Spiegel Online zabývá v rámci seriálu Expedition BeyondTomorrow.
Jak je na tom Německo se vzestupnou mobilitou?
Spiegel Online vyslal reportéry, aby zdokumentovali příběhy úspěchu pěti různých lidí, kterým se podařilo překonat nepřízeň osudu a dosáhnout úspěchu v této zemi. Co spojuje jejich příběhy o úspěchu a jaké ponaučení z nich vyplývá? Odkaz na tyto příběhy naleznete na konci článku.
Využili jsme také příležitost k tomu, ověřit fakta a zjistit, co vypovídají statistiky o skutečných šancích a příležitostech lidí.
Mýtus 1: Děti imigrantů podávají horší výkony ve škole
Otcové s nižším středoškolským vzděláním („Hauptschule“) nebo menším:
- Děti s imigrantským původem: 28 % s maturitou („Abitur“)
- Děti bez imigrantského původu: 31 % s maturitou („Abitur“)
Závěr: Téměř žádný rozdíl.
Zdroj: Destatis
Statistiky ukazují, že společenský původ dětí má rozhodující vliv na to, jak dobře si vedou ve škole. Ty, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání, podávají v průměru lepší výkony než děti rodičů s nižším vzděláním.
V Německu, kde přibližně 20 procent populace tvoří první, druhá nebo třetí generace imigrantů, je integrace předmětem vážné společenské diskuse. Aby bylo možné určit vliv imigrantského původu na školní výkon a dosažené vzdělání, je nutné porovnávat jak děti německé, tak děti imigrantů, jejichž rodiče mají podobné vzdělání. Jinak budou výsledky zkreslené.
Než se však dostaneme k číslům, je důležité říci něco o německém systému veřejného školství. Země má tři základní formy sekundárního vzdělávání, na něž jsou děti nasměrovány na začátku jejich školního vzdělávání, často okolo 12 let věku, v závislosti na spolkové zemi, ve které žijí. Na nejvyšší úrovni je „Gymnasium“, střední škola připravující na vysokoškolské studium, která představuje standardní cestu k přijetí na vysokou školu. Dále, na prostřední úrovni, se nachází „Realschule“, střední škola, která připravuje žáky pro méně akademické posty nebo na odborná zaměstnání. Na nejnižší úrovni je „Hauptschule“, která žáky připravuje na odbornou profesní dráhu. Avšak ne všechny německé spolkové země mají všechny tři vzdělávací cesty a některé mají navíc i čtvrtou kategorii, „Gesamtschule“, která slučuje tři rozdílné školy pod jednu střechu.
Pokud se zaměříme na děti, jejichž otcové dokončili pouze nižší středoškolské vzdělávání na „Hauptschule“ nebo méně, zjistíme, že 28 procent dětí imigrantů získá středoškolský diplom z „Gymnasia“, umožňující jít na vysokou školu, německy „Abitur“, zatímco u německých dětí je toto číslo jen nepatrně vyšší, a to 31 procent. Mezi jednotlivými skupinami imigrantů jsou samozřejmě rozdíly, ale tyto odchylky jsou podle údajů poskytnutých německým Federálním statistickým úřadem minimální.
Analýza, která bere v potaz také země původu rodičů, odhaluje poněkud větší odlišnosti. Například děti z východoevropských zemí, které jsou součástí EU, a děti takzvaných „Spätaussiedler“, tedy etnických Němců, kteří žili v Sovětském svazu nebo v satelitních zemích a bylo jim umožněno přesídlit do Německa po pádu železné opony, získávají maturitu („Abitur“) častěji než jejich stejně staří spolužáci bez imigrantského původu.
Míra zaměstnanosti mužů-imigrantů je podobná jako u německých mužů
Přibližně 78 procent mužů-imigrantů posléze získá zaměstnání, jejich míra zaměstnanosti tak jen mírně zaostává za podílem rodilých Němců, který činí 83 procent. Nicméně muži-imigranti, kteří mluví plynule německy, mají rovněž 83procentní míru zaměstnanosti.
Pokud se zaměříme na ženy, situace je jiná. První generace žen-imigrantek se vyznačuje 61procentní mírou zaměstnanosti, v porovnání se 76 procenty u rodilých německých žen. Ovšem také zde jsou odlišnosti podle oblastí původu. Ženy s imigrantským původem z východoevropských zemí EU a Ruska velice často pracují, zatímco podíl žen tureckého původu zaměstnaných nebo hledajících práci nedosahuje průměrné hodnoty. To je určující, vzhledem k tomu, že Turci představují v Německu největší skupinu imigrantů.
Mýtus 2: Pokud chceš jít na vysokou školu, musíš jít na Gymnasium
Studenti prvního ročníku vysokých škol:
- 64 % ‒ „Abitur“ ze střední školy typu Gymnasium
- 36 % ‒ „Abitur“ nebo diplom z odborného vzdělávání z jiných škol nebo přípravných institucí
- 3,6 % ‒ bez tradičního složení zkoušek opravňujícího k nástupu do vysokoškolského vzdělávání (zkouška způsobilosti nebo profesní kvalifikace)
Závěr: Nepravda.
Zdroj: Destatis
Když rodiče nutí své děti k dokončení střední školy, mají často na mysli jedinou věc – aby složením zkoušek na „Gymnasiu“ získali přístup k vysokoškolskému vzdělávání a měli tak následně možnost chodit na vysokou školu. Ačkoliv je „Gymnasium“ nejběžnější cestou vedoucí na vysoké školy, není v žádném případě jedinou možností.
Podle Federálního statistického úřadu jedna třetina všech vysokoškolských studentů prvních ročníků nezískala přístup k vysokoškolskému vzdělávání na základě absolvování zkoušek na „Gymnasiu“. A 4 procenta všech studentů prvních ročníků byla přijata dokonce bez maturity („Abitur“), například složením zkoušky způsobilosti.
Mýtus 3: Jen velmi málo žen studuje matematiku
Matematika:
- 51 % mužů
- 49 % žen (více než polovina z nich studuje, aby se stala učitelkami)
Chemie: 45 % žen
Fyzika: 16 % žen
Elektrotechnika: 10 % žen
Závěr: Nepravda.
Zdroj: Destatis + Spiegel Online (vlastní výpočet procent)
V protikladu k obecně rozšířenému názoru jsou ženy jako studentky matematiky a přírodních věd značně úspěšné, o čemž vypovídají i počty absolventů z řad žen. K tomu 54 procent absolventek s vysokoškolským titulem z matematiky usiluje o to, stát se učitelkami, v porovnání s pouhými 25 procenty u mužů.
Ženy také obecně podávají lepší výkon v institucích vysokoškolského vzdělávání než muži. Pokud vezmeme v potaz všechny obory, pak u závěrečných zkoušek neuspějí 2,3 procenta německých studentek v porovnání s 5,5 procenta studentů (mužů). Přestože se zahraniční studentky musejí často vypořádávat s jazykovými potížemi, u závěrečných zkoušek neuspějí pouze 4,7 procenta z nich, což znamená, že zahraniční studentky rovněž předčí německé studenty (muže).
Mýtus 4: Lidé s postižením hůře nacházejí práci
Nezaměstnaní lidé s těžkým postižením: 8 % nezaměstnaných lidí s těžkým postižením za měsíc nalezne novou práci
Nezaměstnaní lidé bez těžkého postižení: 13 % nezaměstnaných lidí bez těžkého postižení za měsíc nalezne novou práci
Závěr: Pravda.
Zdroj: Federální úřad práce
Těžce postižení jednotlivci to při hledání práce mají opravdu těžší, jak ukazují statistiky z německého Federálního úřadu práce pro rok 2015. Lidé s postižením také zůstávají v průměru déle nezaměstnaní, navzdory skutečnosti, že jsou obvykle lépe kvalifikovaní a více vzdělaní než lidé bez postižení. 59 procent z nich má odborný nebo akademický titul, v porovnání s 53 procenty u lidí bez postižení.
Mýtus 5: Pokud chceš vydělávat peníze, musíš jít na vysokou školu
S vysokoškolským vzděláním v cestovním ruchu, hotelnictví a restauračních službách: hrubý plat za celý život 1,302 mil. eur*
* Průměrně ve všech oborech: 2,37 mil. eur
Bez odborné přípravy v oblastech finančních služeb, účetnictví a daňového poradenství: hrubý plat za celý život 2,085 mil. eur**
** Průměrně ve všech oborech: 1,29 mil. eur
Závěr: Záleží na úhlu pohledu.
Zdroj: Ústav pro výzkum zaměstnanosti
Čísla z Ústavu pro výzkum zaměstnanosti ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní jedinci ve stejném sektoru vydělávají průměrně více než méně vzdělaní pracovníci. Avšak porovnání napříč různými sektory odhaluje, že pracovníci bez vysokoškolského vzdělání mohou vydělat v průběhu života tolik co vysokoškolsky vzdělaní jedinci. Absolventi vysokých škol totiž dostávají obzvláště nízké platy v sektorech jako výroba potravin, cestovní ruch a zahradnictví, s hrubým celoživotním platem mezi 1,3 a 1,5 mil. eur. Stejných výdělků mohou dosáhnout pracovníci bez odborné přípravy, kteří se věnují kariéře v právním odvětví nebo práci v administrativě. V oblastech finančních služeb, účetnictví a daňového poradenství může být hrubý celoživotní plat ještě vyšší, jak je vidět ve schématu.
Přeložila Aneta Stehlíková
Odkaz na příběhy ze seriálu Expedition BeyondTomorrow:
http://www.spiegel.de/international/tomorrow/
COHEN, Paul. Five Myths about Advancement in Germany. Spiegel Online [online]. 30. 11. 2016 [cit. 2017-01-23].
Dostupné z WWW: http://www.spiegel.de/international/tomorrow/fact-check-five-myths-about-advancement-in-germany-a-1123668.html
