Požadavky trhu práce se v posledních letech mění, zaměstnání častěji vyžadují kombinaci oborově specifických kvalifikací a všeobecných kompetencí, které zaměstnancům umožňují efektivně komunikovat, řešit problémy a získávat nové znalosti a dovednosti. V důsledku tohoto vývoje se v mnoha zemích OECD zvyšuje stupeň dosaženého vzdělání. Programy postsekundárního odborného vzdělávání (dále PSOV) jsou obvykle zařazeny mezi sekundárními a delšími akademickými postsekundárními programy. Instituce PSOV obvykle nefigurují v globálních žebříčcích vysokých škol, které se více zaměřují na výzkum, přitahují studenty a učitele s nejlepšími výsledky a poskytují přístup k prestižním zaměstnáním. PSOV je často považováno za druhou volbu a za méně atraktivní než vysokoškolské vzdělávání, přesto se v mnoha zemích rychle rozvíjí. Napomáhá k tomu především silné spojení s trhem práce a užší spolupráce se zaměstnavateli. Školy PSOV se zaměřují na poptávku zaměstnavatelů po vyšších profesních a odborných kvalifikacích a na zájem lidí, kteří nevstupují do akademických studijních programů, o vyšší vzdělávání. Poskytovatelé PSOV jsou poptávkou vedeni k tomu, aby vytvářeli silná spojení s místními podniky, pokryli i vzdálené oblasti a věnovali se méně majetným studentům. Systémy PSOV se zaměřují buď na přípravu mladých lidí pro specifická povolání, nebo na zvyšování kvalifikace a přeškolování pracovních sil, popř. spojují oba úkoly dohromady. V některých zemích se rozdělení mezi akademickými na výzkum orientovanými programy a PSOV postupně stírá.
Prostupnost vzdělávacích systémů
Dobře fungující cesty a spolupráce mezi PSOV a delšími akademickými programy jsou důležitými předpoklady pro přechod mezi různými stupni vzdělávání a pro zlepšení možnosti celkového postupu ve vzdělávání. Přechod může být ovšem problematický, protože kvalifikace PSOV jsou někdy univerzitami považovány za nedostatečné pro přijetí do delších akademických programů a absolventi mohou být vyzváni ke splnění dodatečných kritérií. V některých zemích (např. v Dánsku) je obvykle při přechodu z profesních bakalářských do magisterských programů vyžadováno doplnění dalších kurzů. Ve Skotsku byl rozšířen přístup absolventů programů krátkého cyklu do programů bakalářského stupně prostřednictvím dohod o uznávání studia, avšak míra uznávání dosažené kvalifikace se na různých skotských univerzitách liší, zejména přístup do prestižnějších institucí zůstává omezen.
V USA a Kanadě je přechod v rámci postsekundárního vzdělávání obvykle možný v závislosti na kurzech, které studenti absolvovali během předchozích etap studia, a na obsahu pravidel a podmínek přechodu.
Pro zlepšení spolupráce mezi PSOV a delšími akademickými programy a prostupnosti mezi nimi je třeba zajistit, aby terciární vzdělávání efektivně integrovalo PSOV a poskytlo mu jasnou roli, umožnit vyvážený rozvoj akademického vzdělávání a profesních programů a vytvořit průchodné cesty mezi PSOV a akademickými programy.
Pramen: Post-Secondary Vocational Education and Training. Pathways and Partnerships. Paris: OECD, 2012. ISBN 9789264097551. http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/post-secondary-vocational-education-and-training_9789264097551-en
Alena Nová
