Příčiny jsou na základních školách

Na otázky Zoji Franklové odpovídá Mgr. Petra Pátková a kolektiv oddělení středního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kde vidíte příčinu nedostatečné úrovně čtenářských kompetencí českých žáků a co se dá dělat, aby se tento proces zastavil?

Ministerstvo tyto zhoršující se výsledky českých žáků v žádném případě nepodceňuje, už jen s ohledem na skutečnost, že Česká republika patří mezi 5 zemí OECD, které se oproti roku 2000 ve výsledcích úrovně čtenářské gramotnosti 15letých nejvíce zhoršily. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že cesta k nápravě bude mít dlouhodobý charakter, protože připravit kvalitní koncepci testování úrovně znalostí a dovedností žáků, která bude vycházet z národního kurikula, nelze ze dne na den. Za první krok je možné považovat přípravu standardů základního vzdělávání. Na standardy by v příštích letech mělo navázat testování žáků v uzlových bodech základního vzdělávání, tedy v 5. a 9. ročníku ZŠ, případně v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií.  

 

Fakt, že výsledky žáků středních odborných škol a učilišť jsou horší, než je tomu u žáků gymnázií, je logický, jde o žáky s jiným zaměřením a jiným charakterem výuky. Čemu ale připisujete skutečnost, že se nůžky mezi jejich výsledky a výsledky žáků gymnázií stále víc rozevírají?

Je nutné si uvědomit, že testování PISA se týká 15letých žáků, tedy těch, kteří absolvovali základní školu, příp. nižší stupeň víceletého gymnázia. Možné vysvětlení může být v tom, že na 2. stupni základních škol (i v RVP základního vzdělávání) nejsou podmínky pro rozvíjení čtenářské gramotnosti úplně ideální. Ředitelé, učitelé i didaktici si musí přivyknout na myšlenku, že rozvíjení čtenářských kompetencí, které má vést ke schopnosti porozumět různým typům textů, přemýšlet o jejich smyslu, vyvozovat závěry z jejich obsahu i formy, není v žádném případě jen záležitost češtinářů, ale také vyučujících dalších předmětů. Čtenářskou gramotnost je žádoucí a nutné rozvíjet i na jiných textech než literárních, například na textech přírodovědných, matematických, ekonomických, právních apod.

 

Byly publikovány názory, že za zhoršení výsledků našich žáků může probíhající reforma. Není ale spíš příčinou to, že výuka v českém jazyce a dalších předmětech stále velmi často probíhá tradičním encyklopedickým způsobem, že se tedy metody práce ještě nedostatečně změnily?

Poslední šetření PISA se týkalo žáků, kteří ještě neprošli výukou podle rámcového vzdělávacího programu a na něj navazujících školních vzdělávacích programů. Učivo a očekávané výstupy obsažené v RVP v současnosti dostatečný „návod“ pro rozvíjení čtenářské gramotnosti neposkytují, pozitivní změnu by měly přinést plánované a promyšlené úpravy kurikula. Výuka čtenářské gramotnosti na ZŠ by se měla vylepšit i díky projektům, které dostaly nemalou finanční podporu (přes 100 mil. Kč) z evropských strukturálních fondů prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Také se ukazuje potřeba zahájit jednání s děkany pedagogických fakult, aby byl vytvořen účinný systém vzdělávání učitelů různých předmětů, kteří by v pedagogické praxi uměli rozvíjet u svých žáků čtenářské kompetence. 

 

Podle výzkumu PISA se u nás poměrně rychle zhoršují chlapci, zatímco dívky ve svých výsledcích více méně stagnují. Jaký to má podle Vás důvod? Může to být důsledkem stále větší feminizace ve školství?

Učitelky - ženy nejsou v principu o nic horší než kantoři - muži. Důvody je nutné spíše hledat v rozdílném psychickém vývoji u chlapců a dívek v době puberty a dospívání; dívky jsou přizpůsobivější než chlapci a velká část z nich stále v různých průzkumech uvádí čtení jako oblíbenou činnost; dospívající muže naopak často lákají elektronická a audiovizuální média, sport, případně různé technické a manuální činnosti.