Profesní maturita, neboli „vyučení se zkouškou dospělosti“, znamená inovaci v rakouské vzdělávací politice. Od roku 2008 umožňuje učňům získat tzv. profesní zkoušku dospělosti (Berufsreifeprüfung – BRP), jež opravňuje ke všeobecnému přístupu na vysoké školy.
Z pohledu vzdělávací politiky bylo vyučení s maturitou odpovědí na více problémů v duálním systému odborného vzdělávání (dále duální vzdělávání). Rakouský systém odborného vzdělávání a přípravy (OVP) vykazuje v mezinárodním srovnání vysoký podíl žáků (v duálním a školním vzdělávání) a současně nízký podíl absolventů OVP přicházejících na vysoké školy. V tomto kontextu představuje vyučení s maturitou inovaci, jež má za cíl vyvést duální vzdělávání ze slepé uličky a zlepšit jeho propojení s vysokoškolským vzděláváním. Vzdělávací politika od tohoto opatření očekává, že se jím podaří zastavit narůstající pokles atraktivity učebních oborů oproti školnímu vzdělávání a získat schopné mladé lidi pro duální vzdělávání.
Rakousko se zavedením vyučení s maturitou vydalo jinou cestou než Německo – takovou, která spočívá spíše ve zlepšení strukturální prostupnosti mezi profesním a akademickým vzděláváním než v „akademizaci“ profesního vzdělávání.
Základní struktura vyučení s maturitou
Od roku 1998 mají dospělí v Rakousku možnost prostřednictvím čtyř dílčích zkoušek (z matematiky, němčiny, cizího jazyka a jednoho profesního oboru) – na základě principu externí zkoušky – získat všeobecné oprávnění ke studiu na vysoké škole, nazvané profesní zkouška dospělosti. Tato zkouška je rovnocenná s maturitou získanou ve škole. K přípravě na dílčí zkoušky se na vzdělávacím trhu etablovala rozsáhlá nabídka placených přípravných kurzů v institucích vzdělávání dospělých.
Od roku 2008 je v důsledku zavedení vyučení s maturitou možné, aby učni složili tři ze čtyř dílčích zkoušek už během profesní přípravy. Díky podpůrnému programu mají možnost navštěvovat přípravné kurzy bezplatně. Organizace a realizace kurzů přitom nastává na regionální úrovni pod vedením zastřešující organizace.
Požadavky na zajištění kvality určují přibližný minimální rozsah přípravných kurzů, koučování (individuálního nebo ve skupinách) a také nabídky kurzů v určité geografické oblasti. (Schlögl, Mayerl, Lachmayr, 2012). Tato flexibilní řídicí struktura sice může při vytváření nabídky kurzů zohledňovat regionální zvláštnosti, avšak současně vede také k regionální pestrosti různých variant implementace.
Vyučení s maturitou, na základě své specifické struktury, není institucionálně ukotveno v duálním vzdělávání, nýbrž v paralelní struktuře mimo něj. Podpůrný program v této souvislosti stanovuje dvě základní organizační varianty přípravných kurzů.
V integrovaném modelu mohou učni – za předpokladu souhlasu podniků, v nichž se učí – navštěvovat přípravné kurzy během hodin profesního vzdělávání nebo pracovní doby (např. v průběhu poloviny pracovního dne). Aby podniky získaly motivaci zapojit se do tohoto modelu, mají možnost prodloužit učňům smluvní učební dobu o čas odpovídající návštěvě kurzů.
V rámci doprovodného modelu by přípravné kurzy měly být poskytovány mimo čas podnikového vzdělávání (např. večer nebo o sobotách), aby nebyly závislé na souhlasu podniků. Velké firmy mají kromě toho možnost zřídit své vlastní interní modely přípravných kurzů.
Velká odezva u učňů
Statistika účasti ukazuje, že vyučení s maturitou má u učňů velký úspěch. Počet účastníků tohoto typu vzdělávání se od roku 2008 zvýšil ze zhruba dvou tisíc na současných přibližně jedenáct tisíc. Měřeno na celkovém počtu učňů, přibližně deset procent z nich navštěvuje jeden nebo více přípravných kurzů. Dílčí zkoušky dosud úspěšně složilo 4 478 osob. Tento výrazný nepoměr nelze přesně vysvětlit na základě problémů při statistické evidenci zkoušek profesní způsobilosti, neboť statistika nezohledňuje například předčasné ukončování vzdělávání.
Motivace mladých lidí k vyučení s maturitou
Průzkum provedený v roce 2012 ukazuje, že vyučení s maturitou oslovuje mezi učni rozdílné skupiny (Mayerl, 2012). Tuto vzdělávací cestu si častěji vybírají dívky, atraktivní je zvláště u obchodních nebo technických oborů (např. kancelář, správa, IT). Učni v řemeslných profesích ji naopak vyhledávají méně.
Zajímavé přitom je to, že k žákům učebních oborů s maturitou patří mnoho mladých lidí, kteří své profesní vzdělávání „na plný úvazek“ předčasně ukončili. Vyučení s maturitou je oproti tomu méně žádané mezi učni, kteří prošli „klasickou“ vzdělávací cestou (základní škola – polytechnická škola – učební obor). V této souvislosti se nabízí otázka, do jaké míry vyučení s maturitou skutečně přispívá ke zvýšení vertikální prostupnosti vzdělávacího systému na pozadí jeho sociální selektivity.
K volbě vyučení s maturitou mladé lidi obvykle nevede přání studovat. V popředí častěji stojí motivace vztahující se k trhu práce, jako je zlepšení možností kariérního postupu a lepší šance na pracovní uplatnění.
Přijetí u podniků?
Pokud jde o přijetí učebních oborů s maturitou podniky, dosud nejsou k dispozici žádná vědecky podložená zjištění. Lze ovšem pozorovat, že zvláště větší firmy dávají při soutěži o schopné mladé lidi z marketingových důvodů nabídku vyučení s maturitou k dispozici. V tomto kontextu je možné se domnívat, že velké firmy se svými interními pracovními trhy mají při náboru (schopných) učňů konkurenční výhodu oproti menším firmám. Menší podniky se mohou obávat, že – na základě chybějících možností kariérního postupu – kvalifikovaní pracovníci s maturitou po svém vyškolení v podniku nezůstanou. Bližší průzkumy na toto téma ale zatím chybějí.
Rozvojový potenciál vyučení s maturitou a výhled do budoucna
Vzhledem k tomu, že vyučení s maturitou je strukturálně ukotveno mimo systém duálního vzdělávání, zajištění a rozvoji jeho kvality náleží zásadní význam. Navzdory velkému úsilí se však ve všech spolkových zemích a regionech ještě nedaří zajistit kvalitu ve stejném rozsahu. Problémy vznikají také ve sladění učení v podnicích s účastí na přípravných kurzech, což někdy vede k vysokým podílům předčasných odchodů ze vzdělávání.
Vizí pro budoucnost by proto mohlo být užší institucionální propojení vyučení s maturitou se systémem duálního vzdělávání. Velká výzva aktuálně spočívá v implementaci standardizované, na kompetence orientované maturitní zkoušky také u profesní maturity od roku 2017. Profesní zkouška dospělosti by tímto krokem měla získat přijetí na trhu práce.
Přeložila Alena Nová
Mayerl, Martin. Berufsmatura: Lehre mit Reifeprüfung. Berufsbildung in Wissenschaft und Praxis, 2016, Nr. 6, S. 54–55. ISSN 0341-4515.
