Publikace vychází z analýz, šetření a studií zpracovaných v průběhu roku 2011 zaměřených na nezaměstnanost absolventů škol, úspěšnost absolventů středních škol ve vysokoškolském studiu, vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a profesní struktury pracovních sil, dálkové studium ve středním odborném vzdělávání a další témata.
Nezaměstnanost problémem dneška
Současná vysoká míra nezaměstnanosti absolventů škol je odrazem jednak nepříznivé ekonomické situace, jednak skutečnosti, že absolventi škol jako riziková skupina ekonomicky aktivních obyvatel jsou při hledání zaměstnání znevýhodněni kvůli nedostatku praxe i jiným faktorům. Přestože v roce 2011 došlo k oživení ekonomiky po období hospodářské krize, situace absolventů škol na trhu práce stále není dobrá. Relativně nejsnadněji nalézají uplatnění absolventi zdravotnických a technických oborů středních škol, naopak vysoká míra nezaměstnanosti postihuje absolventy stavebních a zemědělských oborů. V rámci strojírenských oborů míra nezaměstnanosti sice s nástupem krize stoupla, ale nyní patří mezi nejnižší. Firmy se zajímají především o strojaře maturanty, jak z oborů s odborným výcvikem, tak z klasických maturitních oborů. Významný zájem je i o vyučené a absolventy vyšších odborných škol.
Z hlediska krajů jsou na tom jednoznačně nejlépe absolventi škol v pražském kraji, na druhé straně nejvyšší nezaměstnanost absolventů má Ústecký a Karlovarský kraj. Pokud jde o kategorie vzdělání, nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazovali v dubnu 2011 absolventi středního vzdělání s výučním listem (kategorie E+H). Nepatrně nižší byla míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0/L5).
S dálkovým studiem za lepší kariérou
Výsledky šetření zaměřeného na dálkové studium na středních odborných školách ukazují, že nejčastějšími důvody pro zahájení studia je získání vyššího platu (75 % respondentů), snaha udržet si práci (58 %) a snaha najít si novou, respektive nějakou práci (50 %).
Na otázku, zda uchazeči vstupují do dálkového studia častěji s cílem doplnit si či získat kvalifikaci, nebo naopak spíše s cílem zvýšit si vzdělání, 71 % dotazovaných odpovědělo, že z toho důvodu, aby získali certifikát o dosažení vzdělání. Naopak menší část respondentů uvedla jako hlavní cíl svého dalšího vzdělávání získání znalostí a dovedností v oboru.
Důvodů, proč lidé vstupují zpět do vzdělávání na střední škole, je mnoho, nicméně téměř vždy mezi nimi nějakým způsobem figuruje pracovní kariéra a její perspektiva. Pouze malý podíl respondentů vstupuje do dalšího vzdělávání čistě z osobních důvodů.
Největší překážku v dálkovém vzdělávání představuje pro všechny respondenty jednoznačně nedostatek času. Téměř 46 % z nich uvedlo, že je nedostatek času pro studium významně limituje v jejich dálkovém vzdělávání, a dalších 37 % tuto možnost označilo jako spíše omezující (dohromady 83 %). O něco méně žáků, a to 58 %, vidí jako překážku také nedostatečnou přípravu na studium. Více než čtvrtina respondentů (28 %) je při studiu omezována i finančními problémy.
Jan Klufa
Podrobnější informace a výsledky dalších šetření naleznete na www.infoabsolvent.cz a na webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání www.nuv.cz.
