Z hlediska sledovaných kompetencí jsou podle názoru více než poloviny dotázaných zaměstnavatelů nedostatečně
připraveni především absolventi učebních oborů – největší nedostatky se projevily v souvislosti s pěstováním
vztahu k získání nových vědomostí a dovedností. Z hlediska časového srovnání došlo u absolventů
učebních oborů v hodnocení jejich připravenosti k výrazným propadům. Pokles v připravenosti je patrný
i u absolventů s maturitním vzděláním, u této skupiny absolventů vidí zaměstnavatelé mezery především
v rozvíjení vlastní odpovědnosti, komunikačních dovednostech, schopnosti řešit problém a v rozhodování –
shodlo se na tom přibližně 60 % dotázaných zaměstnavatelů. O něco příznivější je situace v případě
absolventů vysokých škol. Zaměstnavatelé jsou s jejich připraveností nejspokojenější a z hlediska časového
srovnání si vysokoškoláci pohoršili jen nepatrně. Zaměstnavatelé ovšem vidí u absolventů vysokých škol nedostatky
v rozvíjení vlastní odpovědnosti, schopnosti samostatně se rozhodovat, řešit problém a vést. „I když vyznívá
hodnocení absolventů škol na první pohled nepříznivě – a to zejména s ohledem na růst nespokojenosti
zaměstnavatelů mezi lety 2004 až 2013, nesmíme zapomenout, že se na výsledcích šetření odráží měnící se situace na
pracovním trhu a odlišná očekávání zaměstnavatelů od škol. Zaměstnavatelé totiž mnohdy očekávají, že jim školy
poskytnou specializované pracovníky pro konkrétní pozice. Školy se ale své studenty snaží profilovat šířeji, jelikož
širší profilace vytváří lepší předpoklady k úspěšnému uplatnění absolventů na pracovním trhu,“ shrnuje výsledky
studie Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí referátu pro analýzy trhu práce. Harmonizace požadavků zaměstnavatelů na čerstvé
absolventy škol by se proto mohla uskutečnit prostřednictvím užší spolupráce zaměstnavatelů a škol, zejména
v případě oborů s odborným výcvikem. I když je z výsledků šetření v roce 2013 patrné, že míra
spolupráce mezi školami a zaměstnavateli zatím není příliš vysoká (se školami vůbec nespolupracuje třetina
dotázaných zaměstnavatelů), již teď se realizuje např. národní projekt Pospolu, jehož cílem je podpořit spolupráci
středních odborných škol se zaměstnavateli. Dalším důležitým krokem je vnímat vzdělávací dráhu jednotlivce
z perspektivy celoživotního vzdělávání. Získávání specifických dovedností spojených s výkonem práce na
konkrétní pozici by mělo probíhat v rámci dalšího vzdělávání, na jehož podpoře a naplnění by se měli podílet
právě zaměstnavatelé – o zavádění těchto principů se snaží např. národní projekty NSK2 a UNIV3.
K dané problematice byly v rámci národního projektu „VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách
kurikulární reformy“ v Národním ústavu pro vzdělávání zpracovány i podrobnější sektorově orientované
analytické publikace. V nich najdete další informace, např. o tom, jaké kompetence zaměstnavatelé potřebují,
jak přijímají nové pracovníky a absolventy a co od nich očekávají, a také co je rozhodující pro přijetí,
které profese a obory vzdělání potřebují a které považují za perspektivní. Rovněž jsou zde uvedeny konkrétní
údaje o spolupráci zaměstnavatelů se školami a v neposlední řadě očekávání zaměstnavatelů ve vztahu ke
školskému systému.
Všechny publikace připravené v rámci projektu VIP Kariéra II – KP jsou k dispozici na www.infoabsolvent.cz
a www.nuv.cz.
Alžběta Polzová
