Editorial
Říjnové číslo Zpravodaje je doplněno tematickou přílohou, která je tentokrát věnována učení na pracovišti. Z pěti článků vybraných z časopisu The Journal of Workplace Learning jsme pro přílohu zvolili práci Knuda Illerise, který působí na univerzitě v dánském Roskilde na katedře pedagogického výzkumu. Nejen proto, že ho známe jako spoluúčastníka projektu DUOQUAL, ale hlavně proto, že se problémem zabývá v obecnější rovině. Zbývající čtyři články, jsou v knihovně k dispozici v původním znění.
Učení na pracovišti je jednou z forem mimoškolního vzdělávání. Jednou z dalších rozšířených forem jsou televizní kurzy. Ty s nástupem počítačů neztratily svou přitažlivost, možná proto, že žák-divák si nepřipadá tak osamělý při vědomí, že ve stejnou dobu se vzdělávají i další diváci. Nejčastěji se vysílají jazykové kurzy. Ve srovnání s vyučováním ve třídě mají několik výhod: Vystupují v nich rodilí mluvčí, mají mnoho možností jak seznamovat s reáliemi, jsou zábavné. Učící se divák se nemusí bát, že bude vyvolán a přistižen při neznalosti, takže je uvolněnější a možná vnímavější. Televizní kurzy jsou kratší než normální vyučovací hodina, pozornost se tak snadno udrží. Výhodou i nevýhodou ve srovnání s kurzy na různých audiovizuálních nosičích je to, že se člověk musí dívat v určené době. Proč je to výhodou pochopí každý, komu se doma hromadí knihy, cédéčka a videokazety, které si přečte, poslechne a shlédne, až bude mít čas... Člověk může začít kurzy sledovat v době, kdy si potřebuje znalost příslušného jazyka trochu oprášit, například před cestou do zahraničí, před zkouškou nebo před nástupem do nového zaměstnání, nebo se připojit až v okamžiku, kdy kurz dospěje k jeho úrovni znalostí nebo prostě, když má čas a chuť. Nevýhoda (zejména u nás) je zřejmá – televizní žák je odkázán na úsudek těch, kteří v televizi sestavují program. Jazykové kurzy nemají vůbec žádnou propagaci a v současné době je ve většině televizních programů uveřejňovaných v novinách a časopisech vůbec nenajdete (čestnou výjimkou je televizní program v Hospodářských novinách). Takže se jen těžko dozvíte, že pokud si v neděli přivstanete, můžete se od pěti hodin dívat na kurzy němčiny (Redaktion), španělštiny (Es Español) a na kurz francouzštiny (Pique-nique), o kterém se píše v článku na straně 8. Další jazyky momentálně nejsou na programu.
První článek tohoto čísla jsme převzali z časopisu, který vydává UNESCO. Mluví se v něm o odborném vzdělávání ve světě a je v něm také stručná zmínka o situaci v České republice. Tuto pasáž jsme v překladu pro zajímavost ponechali a pro názornost jsme příslušný odstavec vystínovali šedou barvu.
V minulém editorialu jsme se na tomto místě zamýšleli nad některými problémy s překladem termínů z oblasti vzdělávání. Tentokrát jsme tomuto tématu věnovali celý článek, který se možná dočká i volného pokračování v některém z příštích čísel, zvláště pokud od vás dostaneme nějaké připomínky, náměty nebo dotazy.
Dva články tohoto čísla se věnují reformám ve vysokoškolském vzdělávání a kladou si otázky o jeho dostupnosti a prostupnosti a mezinárodní srovnatelnosti jeho výsledků. První popisuje záměry návrhu zákona o vysokoškolském vzdělávání, který byl předložen ve Švédsku, druhý se zabývá situací v Německu, především prostupností mezi odborným a vysokoškolským vzděláváním, ale také uplatněním duálního systému ve vysokoškolském vzdělávání. O budoucnosti proslulého duálního systému, která podle dotazovaných expertů vypadá slibně, pojednává další článek převzatý z německého odborného časopisu.
Podívejte se také na rubriky nové a znovuobjevené knihy – dlouhé podzimní večery jsou vhodné ke čtení. AK
