Zpravodaj 12/2006

ECVET a jeho poslání * Vzdělávání dospělých v Evropě * Progress – nový akční program Společenství * Rámec výzkumu, vývoje a inovací (R&D&I) * Evropa dává impulsy politice vzdělávání * Obecný základ znalostí ve Francii * Dvouleté učební obory v Německu * Mozek, učení a úloha učitele


Zpravodaj 12/2006


Editorial

Loučíme se s Finskem jako se zemí předsedající Evropské unii. Ve dnech 4. a 5. prosince se v Helsinkách uskutečnilo neformální setkání ministrů členských států, kteří mají ve své gesci odborné vzdělávání a přípravu. Na setkání se diskutovalo o evropské spolupráci na poli odborného vzdělávání a přípravy, která se řídí tzv. Kodaňským procesem. Ministři přijali komuniké nastiňující společnou politiku v této oblasti v nadcházejících letech. Od ledna se předsednictví EU ujímá Německo. O prioritách německého předsednictví bude informovat lednový Zpravodaj.

Prosincové číslo se z velké části věnuje záležitostem EU (včetně kritického pohledu přestavitele německé IG Metall na Evropský rámec kvalifikací na straně 8). V roce 2007 budou zahájeny dva víceleté programy (Celoživotní vzdělávání, Progress). Projevuje se přitom tendence spojovat několik příbuzných programů dohromady pod společným názvem. Vzhledem k tomu, že je často obtížné vést přesnou dělicí čáru například mezi celoživotním vzděláváním a vzděláváním dospělých, je toto spojování celkem logické. Podobně bude společné zastřešení užitečné u protidiskriminačních programů, protože jeden člověk může být diskriminován z různých příčin. EU se také rozhodla od příštího roku zasahovat tam, kde v oblasti výzkumu, vývoje a inovací selhala neviditelná ruka trhu. Zavedená zkratka R&D byla rozšířena o &I jako inovace. Od ledna vstoupí v platnost rámec R&D&I.

Inovaci často předchází náročná a dlouhodobá práce týmů vědců a techniků, jindy jde spíš o dobrý nápad ve správnou dobu. Příkladem toho druhého může být myšlenka korejských vynálezců nahradit pevný disk počítače „fleškou“. Touto jednoduchou úpravou se fungování počítače zrychlí a počítač je odolnější vůči otřesům.

Vícejazyčností se v tomto čísle přímo nezabývá žádný článek. Z lingvistického hlediska je však zajímavý nově stanovený základ obecných znalostí ve Francii (strana 9). Tento „základ“ se francouzsky nazývá „socle“ neboli podle současných francouzsko-českých slovníků „podstavec, stojan, sokl“. Pravděpodobně došlo ve francouzštině k posunu v chápání významu slova „socle“. Pokud by francouzština byla stále evropská lingua franca, jistě by se „sokl znalostí“ brzy objevil i v našem slovníku.

Slov přejatých v posledních zhruba dvaceti letech z angličtiny je nesčetně. Ne vždy je to na škodu věci. Angličtina však již začala ovlivňovat i skladbu češtiny. Postaví-li se v angličtině jedno podstatné jméno před jiné, získá první z nich funkci přídavného jména. Někdy se dá přeložit do češtiny přídavným jménem Copenhagen process – Kodaňský proces, EU policies – evropsko-unijní politika, jindy to možné není: Leonardo da Vinci programme – program Leonardo da Vinci, European Qualifications Framework – Evropský rámec kvalifikací. V češtině se však začaly podobné anglicismy objevovat nezávisle na překladech. Začalo to Sazka arénou a Kampa muzeem. Opravdu odstrašující příklad, který může dítkům školou povinným zamotat hlavu, je k vidění v Hybernské ulici. Neonový nápis proti Masarykovu nádraží tam hlásá „Hybernská centrum“. AK