Zp1202a.pdf (429,63 KB)
Editorial
Dánské hlavní město København znamená v překladu kupecký přístav. Nejslavnější přístav v Kodani je však Nyhavn (nový přístav), který byl nový v 17. století. Prostřednictvím Ottova slovníku naučného (1899) se podíváme, jak to vypadalo v Kodani na sklonku 19. století se školstvím: „Ústavy vzdělávací, humanitní a polepšovací. Každé dítě mající více než 7 let jest povinno navštěvovati veřejné školy, jichž jest celkem 25 a z těch 17 s vyučováním bezplatným. Žáků roku 1890 počítáno 28.595, učitelů 439, učitelek 456. Na ostatních městských školách, jež skládají se z měšťanských a reálních v počtu 97, čítá se žáků 13.000. Úrovni těchto škol blíží se také školy nedělní a odborné, jako technické, obchodní aj. Střední školství repraesentují do jisté míry královská metropolitní škola a 9 soukr. gymnasií a reálek. Z vyšších škol uvésti jest ústav P. C. Abilgaarda založ. r. 1773, ale již o tři léta později byl tento ústav převzat do správy státní a později spojen s vysokou hospodářskou školou ve Fre-deriksborgu. Jiné vyšší školy jsou: ústav zvěrolékařský, vojenská škola na hradě Frederiksbergu, škola pro námořní důstojníky a umělecká akademie založ. r. 1754. Kulminačními body školství jsou v Kodani jako jinde: učení polytechnické, založ r. 1829, a universita založ. r. 1479 Christianem I. … Z obou velkých veřejných knihoven má univ. bibliotéka 250.000 svazků a 5000 rukopisů, mezi tím bohatou sbírku manuskriptů staroperských a indických. Královská bibliotéka obsahuje 500.000 svazků a 20.000 rukopisů. Mezi jiným chová se tu Raskscheova sbírka rukopisů sanskrtských aj.“
Možná vám připadá, že výňatkům z Ottova slovníku naučného je v editorialu věnován příliš velký prostor. Nás však fascinuje množství informací, které se podařilo shromáždit v době, kdy se informace získávaly mnohem obtížněji a pomaleji než dnes, a možná proto byly spolehlivější. Vydání slovníku musely předcházet pečlivé korektury, protože chyby z přehlédnutí se v něm snad ani nevyskytují. A tak si myslíme, že není na škodu si připomínat, jak vypadaly informační zdroje v době předinternetové…
V našem seriálu Z glosáře Cedefopu jsme se dostali k heslu přínos vzdělávání a profesní přípravy. To volně souvisí s další stručnou zprávou Cedefopu, která se zabývá půjčkami na vzdělávání, protože půjčovat si na vzdělávání má smysl jen tehdy, když se vynaložené prostředky člověku vrátí. To bohužel není vždy zaručeno. Školnému na vysokých školách a s tím spojené podpoře studentů v Evropě se věnuje publikace Eurydice: Finanční pomoc vysokoškolským studentům v Evropě (2000), kterou si můžete vypůjčit v knihovně. I když se od té doby systémy podpory studentů a školného v jednotlivých zemích mohly změnit, mechanismy vztahů mezi placením školného, půjčkami a stipendii zůstávají v podstatě stejné.
V článku na straně 13 se dočtete o studii provedené v Německu, která zkoumala, zda si žáci lépe pamatují pokusy, které sami prováděli, které pozorovali nebo o kterých si četli. Výsledky studie dopadly nejhůř pro pozorování, mezi vlastnoruční činností a čtením nebyl kupodivu příliš velký rozdíl. Vzorek zkoumaných osob nebyl moc velký, přesto však stojí za úvahu, zda pasívní sledování televize není dobré občas prokládat čtením, které vyžaduje větší úsilí.
V rubrice Co nového v časopisech se loučíme s francouzským časopisem Formation Emploi, který od letošního roku přestáváme odebírat. Naopak veselá sdělení najdou v rubrice Zajímavé internetové adresy ti, kdo rádi spojují vzdělávání a zábavu, pro což má angličtina termín „edutainment“. Příští číslo Zpravodaje bude možná již na nové doméně nuv.cz (Publikace). AK
