Zp1204a.pdf (421,84 KB)
Editorial
Vlajka, na kterou se díváte, patří Svobodnému městu Christianii (Fristaden Christiania). Adjektivum fri znamená volný nebo svobodný, substantivum stad znamená město. Koncovka en (v ženském rodě et) má funkci určitého členu, takže staden je „to město“. V Christianii žije kolem 850 obyvatel na 34 hektarech kodaňské čtvrti Christianshavn. Kristiánův přístav (Christianshavn) založil v roce 1617 král Christian IV. jako samostatné a opevněné město. V Ottově slovníku naučném (1899) je už o něm psáno jako o součásti Kodaně: „Město skládá se jednak z vlastní Kodaně a předměstí na ostrově Sjaellandu, jednak z Christianshavnu na Amageru. Vlastní Kodaň jest nejstarší část města a rozkládá se na východním pobřeží Sjaellandu, druhá menší část, Christianshavn, zaujímá právě naproti severozápadní cíp Amageru.“ Západní opevnění Kodaně bylo zbořeno v 19. století, opevnění Christianshavnu bylo ponecháno. Je považováno za jedno z nejlepších obranných opevnění ze 17. století na světě. V kasárnách uličky námořních poddůstojníků (Bådsmandsstrædes Kaserne) sídlil královský regiment dělostřelectva, velitelství vojenského zásobování, muniční laboratoře a sklady. Po 2. světové válce byly kasárny využívány stále méně a v roce 1971 je armáda zcela opustila. Domy měly být srovnány se zemí, jenže než se tak stalo, nastěhovali se do nich noví samozvaní obyvatelé. Někteří tím projevovali své svobodné názory, jiní prostě neměli kde bydlet. Christianii vyhlásili za obec nezávislou na dánském státě. Po 16 let hrozil stát obyvatelům Christianie vystěhováním a demolicí, jenže takové razantní akce nejsou v dánské povaze. V roce 1987 dánská vláda povolila komunitě samosprávu výměnou za respektování základních zákonů Dánska, placení daně z nemovitosti, kterou obyvatelé Christianie považují za dobrovolný dar městu. Jiné daně se v Christianii platit nemusí. Fungují zde různé dílny, například na výrobu litinových kamen a sporáků, proslulá je výroba jízdních kol – blíže viz rubrika Zajímavé internetové adresy. Většina obyvatel však již jezdí za prací do města, a tak platí daně ze mzdy jako ostatní. Domky v Christianii jsou většinou dřevěné, malebné, různých i bizarních tvarů, za okny rostou květiny, kolem dokola je čisto jako ve spořádané vesnici.
Blíží se maturity, a tak se v tisku objevují články o tom, jak je to se „zkouškou dospělosti“ v zahraničí. Čtenáři Zpravodaje vědí, že podobnou organizaci zkoušek jako my – stejné zadání pro všeobecně vzdělávací i odborné školy – mají jen tři evropské země, z nichž nejbližší je nám Slovensko. Rozhodli jsme se podívat přímo do slovenských pramenů, u nichž nehrozí, že se něco „ztratí v překladu“. A slovenštinu bychom si měli udržovat, abychom o její znalost nepřišli, protože „kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“.
V souvislosti s tím odpovídáme čtenářům, kteří se ptali, co se přesně píše v úryvku z knihy francouzské autorky (Zpravodaj 3/2012, s. 15 vpravo dole). „V roce 1660 bylo Komenskému 68 let, když se ve Francii objevily první kyvadlové hodiny, zatímco věžní hodiny musely být každý den v poledne seřizovány podle slunce. Snadno si představíme nepřesnost času!“
Další citát, který napsal Gilbert Chesterton (1874-1936) před mnoha lety a nám se zdá stále aktuální, proto uvedeme radši v anglické i české verzi. „Compromise used to mean that half a loaf was better than no bread. Among modern statesmen it really seems to mean that half a loaf is better than a whole loaf.“ (Kompromis dříve znamenal, že polovina bochníku je lepší než nemít chleba vůbec. U moderních státníků to vypadá, jako by půl bochníku bylo lepší než celý bochník.)
AK
