Zp1305a.pdf (231,43 KB)
Editorial
Díváte se na historickou fotografii obelisku (je uložena v Irské národní knihovně) ve městě Drogheda (38 600 obyvatel), které je s velkým odstupem druhé největší město po Dublinu. Město bylo založeno v roce 1194 a 700 let poté o něm Ottův slovník naučný (1894) píše: „Drogheda, město na hranicích hrabství louthského a meathského … na příkrém levém břehu řeky Boyne, 5 km před jejím ústím do zátoky Droghedské v Irském moři, na železniční trati dundalk-dublinské, sídlo katolického arcibiskupa, má 4 kostely, 3 kaple, 7 klášterů, soud, nemocnici, chudobinec, divadlo, věznici, kasárny vojenské, tržnici na obilí a na plátno, vysoký železniční most, veliký vodovod, přivádějící denně 4 milliony litrů pitné vody, výrobu plátna, bavlněných látek, tabáku mýdla, svíček, strojů, piva, obchod s obilím, moukou, dobytkem a s usněmi a 12.297 obyvatel (1881). Drogheda jest z nejstarších měst irských, již z dob sv. Patricka, který tu klášter založil; r. 1649 bylo od Cromwella dobyto a obyvatelstvo skoro všechno pobito. R. 1690 zvítězil tu Vilém III. nad Jakubem II., a paměť toho hlásá obelisk nad řekou postavený.“ Obelisk postavený v roce 1739 byl zničen v průběhu války o nezávislost v roce 1923.
V rubrice Co nového v časopisech se opět objevuje jméno ekonoma Amartya Sena, nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Článek z francouzského časopisu Formation Emploi rozebírá jeho teorii schopností aplikovanou na vzdělávání. Senovi odpůrci tvrdí, že není ekonom, ale spíše sociolog, a Nobelovu cenu neměl vůbec dostat. Senovy zkušenosti z dětství (hladomor v Indii) mu pomohly k lepšímu chápání příčin chudoby a situace chudých lidí, než je tomu u některých z těch, kteří ho ostře kritizují, a přitom jsou schopni vypustit do světa obdobu okřídleného výroku Marie Antoinetty: „Když nemají chleba, ať jedí koláče!“ Podrobnosti o životě a díle A. Sena a diskusi jeho příznivců a odpůrců najdete na Internetu i v češtině. Ve stejné rubrice vás možná překvapí, že rámce kvalifikací nejsou výmyslem zemí EU – mají je například i v Bahrajnu, Thajsku, Tobagu a na Trinidadu.
Jazykový koutek tentokrát najdete na straně 6, kde je uvedena definice termínu kvalifikace v 7 jazycích. Definice pochází ze stručné zprávy Cedefopu, která je na webu Cedefopu dostupná v 8 jazykových verzích (řečtinu jsme vynechali). Je zajímavé, že ve všech verzích, kromě francouzské, je použita obdoba slova kvalifikace, i když francouzský termín certification neboli osvědčení by nám ještě před několika málo lety připadal výstižnější.
Rozsáhlý článek seznamuje s německým rozhodnutím zařazovat jednotlivé učební obory (profese) do tzv. profesních skupin a s výhodami i problémy, které to přináší. Do jazykového koutku by patřil termín Ordnungsmittel, který byl možná vytvořen pro tento účel, protože se ve slovnících nevyskytuje. Přeložili jsme ho pracovním termínem pořadač, i když víme, že toto slovo označuje určitou kancelářskou potřebu. Náměty na lepší překlad uvítáme.
Příloha Zpravodaje se věnuje školství ve Finsku. Čerpá převážně z brožurky, kterou vydalo finské Ministerstvo školství a kultury v angličtině. Školský systém ve Finsku charakterizuje určitá lehkost a volnost. Příznačný byl komentář Finů k výbornému umístění v mezinárodním šetření PISA, v tom smyslu, že je výsledky překvapily, protože ve Finsku se děti moc netestují, tak ani nevěděli, jak jsou dobří… Na druhé straně jsou však ve finském školství pravidla, která se dodržují, protože jich není mnoho a mají smysl.
AK
