Snímek ukazuje náměstí z malebného města Bardějova. Ottův slovník naučný (1890) píše: „Založení Bardějova spadá do XII. století. Bylo tu zprvu jen cisterciácké proboštství, kolem něhož vznikala osada, kterou Tataři spálili. Za Karla Roberta počalo se město zvelebovati a pod Ludvíkem II. obehnáno silnou zdí a povýšeno na svobodné a královské město. Král Sigmund nadal Bardějov novými privilegiemi. Měšťanstvo vedlo čilý obchod s Polskem, největšího pak lesku dosáhlo město v XVI. století. Reformaci počal tu šířiti L. Stöckel r. 1539, založiv kvetoucí evangelické gymnasium a knihtiskárnu. Protireformace však zadala městu ránu dosud nezhojenou. Dávnou jeho slávu zvěstují ještě pozůstatky zdí s branami a baštami a pamětní chrám sv. Jiljí i s věží, dále radnice a několik soukromých starožitných budov.“
První článek tohoto čísla je poměrně obsáhlý, protože se věnuje přechodu ze základní na střední školu, popřípadě přechodu z nižší střední školy do vyšší střední školy v zemích, kde mají střední školy rozděleny na dva stupně. Snažili jsme se z materiálů Eurydice vybrat rozmanité způsoby přechodu do středních škol, které jsme uspořádali podle jednotlivých zemí. Čtrnáct prezentovaných zemí představuje co nejpestřejší výběr způsobů přechodu ze základní do střední školy, včetně příkladů zemí, kde se přechází hned dvakrát – ze základní školy do nižší střední a odtud do vyšší střední. Svou roli hraje také stanovená délka povinné školní docházky, která se v jednotlivých zemích různí.
Další článek v tomto čísle se také týká přechodu žáků, tentokrát jde o přechod absolventů 9. tříd v Německu buď do dalšího školního vzdělávání, nebo do duálního systému. K pokračování ve studiu žáky někdy vedou obavy z nezískání učebního místa. V Německu také přišli na to, že dva učitelé zvládnou třídu lépe než jeden. Nebylo to jednoduché vyzkoušet, protože učitelé nebyli zvyklí na to, aby jim do vyučování zasahoval někdo další. Pak se však ukázalo, že školy se dvěma učiteli ve třídě mají celostátně daleko lepší výsledky.
O kurikulární reformě ve Finsku pojednává článek, který poněkud vyvrací informace o tom, že ve Finsku zrušili vyučovací předměty. Reforma poskytuje školám větší volnost v rozhodování, minimální počet vyučovacích hodin v jednotlivých vyučovacích předmětech však stanoven byl.
O tom, jak se vyvíjí živý jazyk, se dočtete v krátkém článku na straně 10. Možná vás překvapí, že sloveso „kontaktovat“ je daleko mladší než podstatné jméno „kontakt“.
Na 13. stránce se můžete seznámit s projektem TITA, kterého se zúčastnilo šest evropských zemí včetně Švýcarska. Projekt financovala Evropská komise a článek na stránkách 11–13 se zabývá tím, jak projekt probíhal ve Francii.
A na závěr jeden citát:
Peníze jsou jako šestý smysl, bez kterého nemůžete zcela využít zbývajících pět.
Money is like a sixth sense without which you cannot make a complete use of the other five.
W. Somerset Maugham (1874-1965)
AK
