Dotazníkové šetření v souvislostech
V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti podpory inkluze i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.
Vzdělávání pedagogů na téma: Jak ošetřit třídní klima?
Téma školního klimatu sice není v dotazníkovém šetření P-KAP obsaženo, ale ze zkušeností z tzv. Mapování stavu inkluzivního vzdělávání na SŠ a VOŠ i z analýzy dat získaných z výkaznictví MŠMT lze odvodit, že předčasné odchody jsou na středních školách, obzvláště v některých krajích, problémem. Mohou mít řadu příčin, ukazuje se však, že často je jí špatná atmosféra ve třídách . S tím velmi úzce souvisí téma vytváření prostředí bezpečného pro všechny a schopnost pedagogů i vedení školy včas rozpoznat a řešit problémy spojené s třídní dynamikou a nastavením vztahů ve škole či třídním kolektivu. Co jim může pomoci?
Péče o nadané? Jen olympiády a soutěže nestačí…
Dotazníkové šetření projektu P-KAP z konce roku 2018 odhalilo, že podpora žáků s nadáním a mimořádným nadáním patří ve školách v rámci podpory inkluze mezi nejméně často realizované aktivity. Například aktivitu formulovanou v dotazníku jako „Rozvoj nadání nadaných žáků škola podporuje skupinovou výukou, skupiny mohou být tvořeny žáky z různých ročníků” uvedlo pouze 18 % škol. 27 % škol uvedlo, že pro žáky s mimořádným nadáním zpracovává individuální vzdělávací plány. Aktivitu „Učivo určené nadaným žákům je rozšiřováno a prohlubováno v souladu s jejich předpoklady” využívá ve své praxi 38 % škol. V tzv. Mapování stavu inkluzivního vzdělávání na SŠ a VOŠ, které je v rámci P-KAP zaměřené na aktuální stav inkluze v jednotlivých školách, se ukazuje, že při práci s nadanými žáky je často klíčovým problémem už identifikace a diagnostika nadání.
Zřiďte a podporujte rozšířené školní poradenské pracoviště
Z 2. vlny dotazníkového šetření realizovaného na sklonku roku 2018 projektem P-KAP vyplynulo, že v rámci oblasti Podpora inkluze ve školách patří mezi často zmiňované překážky (řešitelné kraji a školami) to, že ve škole nepůsobí školní poradenské pracoviště v rozšířené podobě, tj. s psychologem nebo speciálním pedagogem jako členem týmu (uvádí 32 % škol). Zároveň mezi nejčastěji zmiňovanými opatřeními, jak napomoci inkluzivnímu vzdělávání, školy uváděly: vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (41 % škol), vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky (35 % škol) a zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště (30 % škol). Odkud začít?