Moravskoslezský
Moravskoslezský kraj chce prostřednictvím svého krajského akčního plánu podpořit podnikavost,
iniciativu a tvořivost žáků, které vidí v poměrně úzké souvislosti s rozvojem polytechnického a odborného
vzdělávání. KAP vyzdvihuje badatelské prvky ve výuce a podporuje využití významných regionálně specifických technických
památek a interaktivních expozic ve výuce. Při spolupráci škol a firem zmiňuje význam praktického seznamování žáků
s moderními technologiemi a novými pracovními postupy. Zároveň má kraj zájem, aby školy systematicky zapojovaly
zaměstnavatele do odborného, potažmo polytechnického vzdělávání a koordinovaly spolupráci na základě vlastních
strategií a plánů. Podporuje i kontakty se zahraničními partnery, zavádění výuky vybraných odborných předmětů
v cizím jazyce. V souvislosti s jazykovým vzděláváním stojí za zmínku i zájem kraje iniciovat odbornou
diskusi ke zlepšení provázanosti výuky jazyků při přechodu žáků ze ZŠ na SŠ.
Jako nejvýznamnější je v KAP Moravskoslezského kraje označena podpora kompetencí žáků k podnikavosti, kreativitě a tvořivosti. Podle KAP má alespoň 60 % škol realizovat nejméně 2 praktické aktivity vedoucí k jejich rozvoji (badatelské vzdělávání, projektové vyučování, žákovské projekty, odborné soutěže, akademie, sportovní dny aj.) Min. 25 % má vyslat své pedagogy na vzdělávání zaměřené na efektivní rozvoj příslušných kompetencí (vč. stáží, konferencí, výměnných pobytů ve školách, firmách a neziskových subjektech). Nejméně v 10 % škol se má vytvořit stimulující prostředí podněcující kreativitu (např. zlepšení vybavení, modernizace prostor pro výuku).
Kraj chce rovněž podporovat polytechnické vzdělávání. Plných 80 % škol má realizovat činnosti, jež povedou k zatraktivnění a popularizaci technického, přírodovědného či environmentálního vzdělávání (zapojení odborníků, vč. zahraničních, z praxe do výuky příslušných předmětů), využívat technických památek a interaktivních expozic, zapojit žáky do tuzemských i zahraničních soutěží, opakovaně nabízet volnočasové aktivity, zařadit do výuky experimenty a badatelské formy práce, v rámci environmentálního vzdělávání propojit školní kurikulum s praktickými aktivitami v okolí, na školních zahradách apod. 70 % SŠ či VOŠ bude spolupracovat se školami vyšších i nižších stupňů (přednášky a workshopy na VŠ, sdílení laboratoří a dílen s MŠ a ZŠ i v rámci volnočasových aktivit dětí). Zvýšit zájem nejmladší generace o polytechnické předměty mají i programy vzájemného učení, které připravují a uskutečňují středoškoláci pro žáky ZŠ. KAP pamatuje i na výuku vybraných předmětů v cizích jazycích (zařadí 15 % škol) a na další vzdělávání pedagogů v polytechnických tématech vč. speciálních digitálních gramotností.
Třetí preferovanou oblastí je rozvoj odborného vzdělávání – alespoň 50 % škol má připravit strategii či plány spolupráce se zaměstnavateli, aby mohly tuto oblast systematicky rozvíjet a koordinovat. KAP počítá s užším propojením výuky s praxí (odborník do školy, praxe a odborný výcvik na pracovištích, spolupráce při náboru i aktualizaci ŠVP dle potřeb praxe). Na pracovištích zaměstnavatelů se mají žáci min. 25 % škol seznamovat s moderními technologiemi a novými pracovními postupy. Zdůrazněno je též vzdělávání pedagogů odborných předmětů i odborné praxe. Kraj chce ve spolupráci se sociálními partnery uspořádat propagační akci na podporu odborných škol. V neposlední řadě chce podpořit produktivní činnost žáků odstraňováním bariér mezi školou a praxí (příspěvky na cestovné a stravné, podpora instruktorů-pracovníků firem koordinujících odborné praxe, zřízení společných dílen ve smyslu „škola ve firmě – firma ve škole“ či zvýšení kompetencí pedagogů při zajišťování výstupní kontroly žákovských výrobků a služeb).
V oblasti kariérového poradenství si KAP klade za cíl zvýšit kvalitu a sjednotit přístup. Alespoň 30 % škol zrealizuje některou z forem rozvoje kariérového poradenství: vzdělávání výchovných poradců či jiných ped. pracovníků pro kariérové poradenství, pilotní ověření funkce kariérového poradce, podpora průřezového tématu Člověk a svět práce. Min. 80 % škol uspořádá ve spolupráci s úřady práce a zaměstnavateli exkurze, besedy, náborové aktivity a další akce zaměřené na lepší orientaci žáků v oblasti studijní či profesní volby.
Nejdůležitějším cílem KAP při rozvoji celoživotního učení je zajištění profesionality a kvality lektorů prostřednictvím jejich vzdělávání vč. získání profesní kvalifikace dle NSK (zapojit se má min. 40 %) a budování rozmanité nabídky DV v návaznosti na požadavky trhu práce. V oblasti společného vzdělávání se mají podstatně rozšířit kompetence pedagogů v oblasti vzdělávání žáků se SVP a inkluzivního přístupu (vzdělávání pedagogů zrealizuje 60 % škol oproti stávajícím 34 %).
Odborný garant v Moravskoslezském kraji
KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Souhrnný_krajský_report z 1. vlny dotazníkového šetření "Analýza potřeb škol" (2016) podle jednotlivých oblastí intervencí
Období KAP II
Základní informace ze druhé vlny dotazníkového šetření Analýza potřeb škol (2018): Moravskoslezsky_kraj_shrnuti