P-KAP

Firmy, které na pracovním trhu marně shánějí kvalifikované řemeslníky a techniky, zkoušejí motivovat žáky, aby po ukončení školy nastoupili právě k nim, stipendiem, příspěvky na stravování, ubytování aj. Až do výše 5 000,- Kč měsíčně jsou podobné motivační příspěvky daňově uznatelným nákladem, pokud se žák smluvně zaváže, že se bude připravovat na výkon profese právě pro tohoto zaměstnavatele. Ministerstvo školství doporučuje, aby takový závazek činili žáci až po dosažení zletilosti, leckde však firmy lákají už patnáctileté a do smluvního vztahu pro jistotu zapojují i rodiče. 

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) například nabízí stipendijní program „NádraŽák“, v jehož rámci poskytuje pravidelný příspěvek až do výše 2000 Kč měsíčně a po ukončení školy počítá s absolventem na místo odpovídající jeho kvalifikaci. Podmínkou je studijní průměr do 2,5 za každé pololetí, minimálně 70% účast ve výuce a řádné omluvené absence. Motivačním stipendiem ve výši 2000 Kč, resp. 4000 Kč měsíčně se snaží přilákat budoucí absolventy oborů zdravotnický asistent i Krajská zdravotní, a.s., v Ústí nad Labem. Poskytuje ho studentům 3. a 4. ročníků.

Finanční pobídky z krajů

K finančním pobídkám pro žáky ve vybraných oborech se připojují i některé kraje. V Plzeňském kraji například plánují finančně podpořit ty, kteří se na odborných školách připravujících pro zemědělské profese. Cílem je zastavit vylidňování odlehlejších oblastí regionu a útěk mladých do měst. V Ústeckém kraji si na motivační stipendium sáhnout žáci řady oborů od čalouníků přes řezníky a uzenáře, zedníky, obráběče kovů či elektrikáře už od prvního ročníku. Podmínkou je mít v kraji trvalé bydliště, chodit do školy (min. 50% účast bez nemluvených absencí) a nemít ředitelskou důtku či sníženou známku z chování. Liberecký kraj, Vysočina i Praha vyplácejí podobná stipendia budoucím technikům a řemeslníkům. Ve Středočeském kraji se podpora stipendijních programů v oborech poptávaných trhem práce objevuje i v Krajském akčním plánu rozvoje vzdělávání jako jeden z prvků, sloužící k propagaci odborného vzdělávání a zvýšení motivace žáků o technické a řemeslné obory.

Jen peníze nestačí

Jednotlivé kraje ale počítají i s jinými motivátory, což odpovídá současným poznatkům psychologie práce. Peníze totiž nejsou automaticky vždycky tím nejdůležitějším. Průzkumy ve firmách opakovaně prokazují, že zaměstnancům jde v první řadě o uznání a zapojení emocí. Peníze uvádějí až na dalších místech. Ředitelka Střední průmyslové školy strojnické ve Vsetíně Ing. Jarmila Minaříková je přesvědčena, že peníze samy o sobě v dospívajících žádoucí vztah k práci nevzbudí. „Nejsem pro, aby děti dostávaly peníze jen proto, že chodí do školy. Pokud jim připravíte prostředí úcty a respektu, samy budou chtít do takového prostředí chodit.“

V jednotlivých krajských akčních plánech (KAP), které vznikaly za metodické podpory Národního ústavu pro vzdělávání (projekt Podpora krajského akčního plánování – P-KAP) se objevuje řada dalších návrhů, jak zatraktivnit obory, v nichž chybějí lidé. „Nechat žákům ochutnat techniku, nabízet jim přiměřeně vysoké individuální cíle, umožnit jim vidět výsledky své práce a pocítit, že dělají něco užitečného, co druzí ocení,“ považuje za důležité ředitelka Minaříková. A není sama – například tvůrci KAP v Moravskoslezském kraji vidí jako významný úkol snižovat bariéry mezi školou a prací a podpořit produktivní činnost žáků v rámci praktické části jejich odborné přípravy. Základním předpokladem je samozřejmě úzká spolupráce škol s firmami. V akčním plánu Pardubického kraje se počítá s tím, že ve školách bude fungovat koordinátor spolupráce s firmami.  

Čas pro kariérové poradenství

Královéhradecký, Jihomoravský, Zlínský či Moravskoslezský kraj vidí jako prioritu svého krajského akčního plánu rozvoj komplexně pojatého kariérového poradenství. Mělo by podpořit zájem o potřebné obory, zprostředkovávat aktuální informace o trhu práce, mapovat předpoklady a zájmy žáků, a to i díky přítomnosti kariérového poradce ve škole. Dále umožnit studentům a učňům vlastní zkušenost s různými profesemi, práci s novou technikou ve firmách atd.

Zlínský kraj plánuje rozšířit krajský vzdělávací portál Zkola.cz o modul zaměřený na svět práce a zaměstnavatele v regionu. S novým webovým portálem zaměřeným na propagaci odborného vzdělávání počítá i KAP středočeský.

Patrný je zájem krajů zlepšit image oborů ukončených výučním listem. Ve spolupráci s partnery (od zaměstnavatelských svazů přes firmy, úřady práce až po školy samotné) chtějí měnit pohled na manuální práci například medializací inspirativních regionálních příkladů z praxe, prostřednictvím propagačních filmů, které budou k dispozici základním školám.  V komunikaci těchto záměrů nechybějí ani sociální sítě, billboardy či celokrajské veletrhy odborných škol.

Jako důležitý trend se rýsuje užší spolupráce středních škol se základními, zejména tam, kde jde o propagaci technických a řemeslných oborů. V Praze například počítají s projekty na sdílení středoškolských dílen s žáky ZŠ, podobně uvažují i tvůrci KAP v Libereckém kraji. V Jihomoravském kraji hovoří o možnosti využít středoškolské kariérové poradce i k individuálnímu poradenství pro volbu povolání pro žáky vyšších ročníků základních škol a jejich rodiče.

Díky aktivitám firem, krajů i škol by v dohledné budoucnosti mohlo ubývat případů „špatně“ zvoleného oboru, žáků, kteří školu předčasně opustí nebo se po získání kvalifikace ke své profesi nevrátí.

Další podrobnosti o krajském akčním plánování najdete na www.pkap.cz