P-KAP

Učitelé a školy, které nemají zkušenosti se společným vzděláváním, mívají často obavy, že v běžné pedagogické praxi nedokážou žákům se smyslovými handicapy zajistit všechny potřebné informace.  Jiří Benda, ředitel Gymnázia Nad Alejí v Praze 6, které má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním žáků se zrakovým handicapem, potvrzuje, že pokud jsou tito žáci v přijímacím řízení přijati, věnuje pedagogický sbor přípravě na jejich příchod nadstandardní prostor. „V současné době studuje na škole pět žáků se zrakovým omezením, a to v různém rozsahu potřeby podpory,“ doplňuje ředitel Benda.

Podpora, která je poskytovaná těmto žákům se odvíjí od rozsahu jejich zrakového omezení. Jde o:

• vizuální pomůcky – elektronické kompenzační pomůcky, jako jsou stojánkové či přenosné lupy, počítačové programy pro zvětšení písma či audionahrávky textů,

• braillský řádek na klávesnici (kompenzační pomůcka pro nevidomé, patřící do kategorie čtecí přístroj s hmatovým výstupem)

• texty přepisované do Braillova písma, které zajišťuje asistentka pedagoga. 

Kde zajistit učební materiály pro žáky s vadami zraku?

Učební texty v elektronické podobě a v Braillově písmu škola zajišťuje ze tří základních zdrojů:

1)      ve spolupráci se střediskem Teiresiás https://www.teiresias.muni.cz/  při Masarykově univerzitě, jež upravuje středoškolské texty i další materiály s využitím braillského písma, či převod obrazů do tyflografiky (obrysové mapy, hmatové atlasy atp.),

2)      ve spolupráci s firmou Orbis Tactus, která zpracovává do hmatové podoby některé učebnice (např. jazykové) a to včetně obrázků, které jsou u moderních jazykových učebnic důležité,

3)      z katalogu Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana (zejména literární díla potřebná pro studium českého jazyka),

4)      ve spolupráci s konkrétními vydavateli některých učebnic, kteří mohou konkrétním studentům poskytnout patřičný titul v elektronické podobě na základě zvláštní licenční smlouvy.

Škola spolupracuje se speciálně pedagogickými centry (v místní příslušnosti), která se specializují na vady zraku, dále se společností Tyfloservis. Výborná je spolupráce se zřizovatelem školy (Hlavní město Praha), který v minulosti materiálně zabezpečil některé kompenzační pomůcky významně nad rámec běžných podpůrných opatření.

Jak funguje školní poradenské pracoviště?

Školní poradenské pracoviště tvoří metodička prevence, dva výchovní poradci (VP), přičemž jeden se věnuje žákům nižšího a druhý žákům vyššího gymnázia. Díky tomu mají možnost s nimi pracovat individuálněji, než to bývá zvykem na větších vzdělávacích institucích s jedním VP. Výchovní poradci se tak například mohou účastnit i všech adaptačních kurzů. Školní psycholožka  docházela v době mapování stavu inkluze (2018) do školy jednou týdně, což bylo z hlediska potřeb školy dostačující. Jednou týdně docházela do školy také speciální pedagožka – opět na gymnáziích, řekněme, nadstandard. O žáky pečují také tři asistenti pedagoga, z čehož dvě asistentky jsou sdílené pro tři žákyně se zrakovým znevýhodněním.

Nabídka kolegiální spolupráce

„Uvědomujeme si, že počet společně vzdělávaných zrakově postižených žáků bude v jedné škole vždy malý a že pro učitele bude vždy obtížné vytvářet systémovou podporu pro 1-2 žáky, se kterými se ve své praxi setkají. Proto jsme uvítali iniciativu střediska Teiresiás a zapojili jsme se do projektu č. CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0004872 Kvalita v inkluzi žáků se SVP. V projektu vystupujeme jako centrum kolegiální spolupráce a organizujeme od září 2017 jednou do měsíce semináře pro zájemce o inkluzivní vzdělávání žáků se zrakovým postižením z pražských škol,“ vysvětluje ředitel Benda.

Studujícím žákům se dostává podpory k samostatnosti a osobnostnímu rozvoji v dalších aktivitách, které absolvují společně s ostatními žáky. Škola svým přístupem k handicapu, jako k jedné z variabilit lidského žití, je zároveň inspirativním příkladem využití asistenta pedagoga pro úpravu učebních textů podle potřeb s žáků s rozličnými speciálními vzdělávacími potřebami.

---

INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Podpora inkluze:

•   Součástí přípravy na společné vzdělávání je zmapování možností odborné pomoci v regionu i v rámci aktérů, kteří působí celorepublikově – inspiraci v oblasti zrakového postižení nabízí výše uvedený příklad, včetně možnosti zúčastnit se seminářů v centru kolegiální spolupráce v rámci projektu Kvalita v inkluzi žáků se SVP. 

•  Čas mezi rozhodnutím o přijetí žáků se SVP ke studiu a začátkem školního roku je vhodné využít na seznámení se s konkrétními potřebami žáka a přípravu na jeho příchod do školy (školní poradenské pracoviště může koordinovat jak jednotlivé aktivity, tak zapojení konkrétních pedagogů). Důležité informace může poskytnout rodina i škola, z níž žák přichází.

Kariérové poradenství včetně prevence předčasných odchodů ze vzdělávání:

•  U žáků se smyslovým postižením je vhodné do penza aktivit orientovaných na budoucí profesní uplatnění zahrnout možnosti odpovídající potřebám těchto žáků (individuální poradenství, ale např. s ohledem na specifické potřeby malého počtu žáků hledat spolupracující partnery k umožnění exkurzí či setkání s odborníky z praxe v oblastech, kde je možné pracovní uplatnění konkrétních žáků).

Významné přesahy související se společným vzděláváním se dotýkají všech oblastí, které se úzce vážou na vzdělávací proces: Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli, Podpora polytechnického vzdělávání, Rozvoj výuky cizích jazyků, Digitální kompetence, Čtenářská a matematická gramotnost.

V každé z těchto oblastí je třeba promítnout příslušná podpůrná opatření, pokud možno co nejvíce „na míru“ konkrétnímu žákovi se SVP – iniciativu v této oblasti by mělo převzít školní poradenské pracoviště. S pedagogy je vhodné diskutovat o tom, jaké kompenzační pomůcky jsou vhodné v konkrétních teoretických i praktických předmětech, v tematických blocích, v projektové výuce, v rámci mobility. Dalším velkým tématem je spolupráce vyučujících s asistentem pedagoga v hodinách. Ve školách, které nemají s příslušnými SVP zkušenosti, může být přínosné i další vzdělávání pedagogů, které by se mělo zohlednit v plánu DVPP.

---

Užitečná pomoc ke čtení a vzdělávání (včetně výuky jazyků) pro zrakově postižené osoby

RoboBraille je e-mailově a webově založená služba pro automatický převod dokumentů do různých ekvivalentních formátů pro osoby se zhoršenou schopností čtení a pro zrakově postižené. Přepis dokumentů do a ze stažených či rozvinutých Braillových písem v souladu s Braillovým řádem pro řadu jazyků včetně češtiny.

Dokumenty mohou být navíc formátovány, automaticky opatřeny čísly stránek a dodány jako soubory připravené k vylisování v různých digitálních Braillských formátech. 

Převedení na prosté mp3 soubory a DAISY mluvené knihy včetně DAISY učebnic mluvené matematiky.

Vlastnosti audio převodu v současné době zahrnují vysoce kvalitní hlasy v arabštině, arabštině/angličtině dvojjazyčné, bulharštině, britské a americké angličtině, češtině, čínštině (kantonské, mandarinské, tchajwanské), dánštině, holandštině, němčině, grónštině, francouzštině, finštině, maďarštině, italštině, japonštině, korejštině, litevštině, norštině, polštině, portugalštině, rumunštině, slovenštině, slovinštině, španělštině (kastilské a latinskoamerické), švédštině a welštině.

Pro jednotlivce je služba bezplatná, pro instituce je zpoplatněna předplatným – bližší informace na webu RoboBraille.

---