Školní poradenské pracoviště a prevence předčasných odchodů v ISŠTE Sokolov
Školní poradenské zařízení byl zřízeno proto, aby pomáhalo žákům naší školy řešit problémy spojené se studiem. Ty však mnohdy úzce souvisejí s osobními, rodinnými, i sociálními problémy.
Integrovaná střední škola techniká a ekonomická Sokolov je jednou z největších středních škol v Karlovarském kraji. Připravujeme na profesní život maturanty v technických a ekonomických oborech, ale i kvalifikované řemeslníky v oborech zakončených závěrečnou učňovskou zkouškou Tím je dána i šíře problémů, které je třeba řešit. Připočteme-li k tomu i oblast, ve které žijeme (okres s nejnižší vzdělaností a nejvyšší rozvodovostí), jejich různorodost se ještě rozšíří. Školní poradenské zařízení byl zřízeno proto, aby pomáhalo žákům naší školy řešit problémy spojené se studiem. Ty však ve značném počtu případů úzce souvisejí s osobními, rodinnými a mnohdy i sociálními problémy.
Předčasné odchody individuální optikou
Opakujícím se problémem je předčasný odchod žáků ze vzdělávání. Položme si nejprve otázku, co je za špatným prospěchem, záškoláctvím a nedostatečnou domácí přípravou? Špatná známka není odpovědí a zanechání studia už vůbec ne.
V tomto směru je práce školního speciálního pedagoga a výchovného poradce v jedné osobě do jisté míry „detektivní pátrání.“ Má k dispozici přehled prospěchu všech žáků a spolupracuje s většinou vyučujících. Žáka, neprospívajícího ze dvou a více předmětů, si vyhledá sám, nebo jej pošle třídní učitel. Ze zkušenosti lze říct, že neúspěšné děti jsou nedostatečně motivované, chybí jim studijní návyky ze základní školy a často vyrůstají v nepodnětném rodinném prostředí či v neúplné rodině. Připočtěme osobní problémy v období dospívání. Hledání sama sebe, svého místa mezi vrstevníky, snaha prosadit se, první lásky, zklamání – v tomto světle je pochopitelné, že škola pro většinu z nich nemůže být v žebříčku hodnot na prvním místě.
Individuální konzultace jsou tedy zaměřené na zjišťování příčin neprospěchu a hledání cesty vedoucí k jejich minimalizaci. Velmi často se zaměřuji na motivaci a trénink efektivních technik správného učení, neboť žáci těmito nástroji nejsou vybavení. K zafixování obsahu učiva používají výhradně mechanickou paměť.
Stává se, že společně narazíme na potíže plynoucí z poruchy učení. Poruchy spojené s dysgrafií či dyslexií se mohou dlouhodobě skrývat pod nálepkou „píše jako čuně,“ „neumí pořádně číst.“ Rodičům takových žáků doporučujeme návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně a do doručení výsledků vyšetření vytvoříme pro žáka plán pedagogické podpory. Sledujeme jeho prospěch a zveme ho na kontrolní konzultace. Žáků s poruchami učení a chování evidujeme každoročně kolem 80, v minulých letech jejich počet postupně rostl.
Péče o třídní klima
Vnímavý učitel vidí bezpochyby mnohé. Zakázané hry s mobily pod lavicí, taháky, šuškání apod. Co však úplně vidět nemůže, je chování žákovského kolektivu mimo vyučovací hodinu. Jaké jsou skutečně vztahy ve třídě? Jací naši žáci doopravdy jsou a jak se k sobě navzájem chovají? Na pomoc třídním učitelům prvních ročníků používáme standardizovaný sociometrický dotazník B3 (PhDr. Braun). Poměrně jednoduchý dotazník, jehož vyplnění nezabere víc než čtvrt hodiny, dokáže odhalit podstatné. Urychlí třídnímu učiteli porozumění vztahům a vazbám dříve, než osobně třídu pozná, i v jiných situacích nežli při vyučování. Většinou nám „vypadne“ i žák osamocený a vyloučený z kolektivu. Sledovat, zda není terčem vtipů nebo jiných útoků spolužáků, může zabránit vzniku šikany. Pro třídní učitele je pak výsledek pomůckou při řešení problémů či sporů mezi žáky, ale i běžné práce se třídou. V prvním ročníku také žáci jezdí na lyžařský výcvik, což je další významná příležitost na stmelení kolektivu.
Naznačila jsem zde jen jeden z mnoha problémů, který musí vedení školy, vyučující a školní poradenské pracoviště opakovaně řešit. Odměnou za trpělivost je každý žák, kterému pomůžeme překonat potíže a který zdárně ukončí studium.
PaedDr. Zuzana Onderová,
školní speciální pedagožka a výchovná poradkyně
INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY
Téma předčasných odchodů ze vzdělávání bývá komplexní problém, který je potřeba řešit v součinnosti školního poradenského pracoviště (ŠPP) s vedením školy i jednotlivými pedagogy. V ŠAP bývá nejčastěji ukotven v kapitole věnované společnému vzdělávání nebo kariérovému poradenství.
Podpora inkluze
Základem pro činnost ŠPP související s identifikací problémů jednotlivých žáků a individuální práce s nimi, je:
- zřídit funkci školního speciálního pedagoga, případně školního psychologa, vybrat vhodného pracovníka a vytvořit podmínky pro jeho činnost. Nejde jen o zajištění vhodného prostoru, vybavení a vzdělávání daného pracovníka, ale také o trvalou podporu součinnosti dalších pedagogů školy,
- potřeba stanovit, jak a kdy budou žáci ohrožení neúspěchem a rizikem předčasného odchodu detekováni a jakými způsoby se s nimi bude pracovat (konzultace s žákem, rodiči, individuální plány podpory…),
- věnovat pozornost utváření třídního kolektivu už od počátku studia, prvním náznakům vyloučení jedince z kolektivu (prevence potenciální šikany, která též bývá důvodem předčasného odchodu ze školy, i ze vzdělávání) a průběžně pracovat se sociální dynamikou třídy.
Kariérové poradenství vč. prevence předčasných odchodů ze vzdělávání
Při zpracování plánu kariérového poradenství je vhodné zpracovat i strategii prevence předčasných odchodů.
- Nepřímo KARIPO přispívá k prevenci předčasných odchodů například tím, že individuálně pracuje s motivací a rozvojem žáka v oblastech souvisejících s uplatněním na trhu práce, které jsou třeba podpořit.
- V situaci hrozícího předčasného odchodu má zásadní význam poradenství a předávání informací (prostupnost vzdělávací soustavy a možnosti méně ročných oborů; vysvětlování právních souvislostí spojených s předčasným ukončením studia atd.)
Foto: Unsplash - fotobanka zdarma (Agung Pratamah on Unsplasch)