Proč potřebujeme výchovu k iniciativě a podnikavosti?

Odborné vzdělávání na středních školách musí být v souladu s potřebami praxe – v tom panuje všeobecná shoda. Ovšem zaměřit se jen na „odbornost“ nestačí – důležité je podporovat i řadu měkkých dovedností, které vedou k tvořivosti, iniciativě a podnikavosti. Proč mají takový význam?

Uplatnit se ve světě rychle se rozvíjejících technologií a vzrůstajícího množství informací znamená umět se v nich orientovat a být zároveň schopen opustit zaběhané způsoby uvažování a jednání. Překročit, byť jen o kousek, zažitý stereotyp a obvyklý úhel pohledu. Díky tomu si dokážeme poradit v situaci, kdy dosud běžné řešení nefunguje, nebo ho můžeme vylepšit. Jsme schopni vidět příležitosti. Tato „kreativita každodennosti“ není výsadou tvůrčích géniů. Lze se jí do značné míry naučit a na trhu práce je to komodita velmi žádaná. Stejně tak se dá učit a trénovat iniciativa a podnikavost, které přispívají k tomu, že dobré nápady nezůstávají v rovině snění, ale dostávají se do praxe. Iniciativa, tvořivost a podnikavost se navíc skvěle zúročí nejen v pracovní oblasti, ale i v každodenním životě. 

Jak na to?

Například ve Střední škole průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti byla na podporu podnikavosti žáků založena Studentská projektová kancelář. Zde žáci získají povědomí o dotační politice a dotačním managementu, učí se napsat žádost o grant či dotaci, zpracovat podnikatelský záměr, získají povědomí o nástrojích finanční podpory svého podnikatelského nápadu a mohou získat i podporu při jeho realizaci. „Řada žáků se se svými podnikatelskými záměry účastní krajské soutěže Můj první milion, kterou vyhlašuje Technologické inovační centrum, které je zřízeno Zlínským krajem a Univerzitou T. Bati ve Zlíně,“ uvádí ředitel Jaroslav Zatloukal.

„Ve škole máme několik učitelů, kteří vyučují programy Junior Achievement Czech a zakládají reálné obchodní společnosti. Žáci se díky těmto aktivitám učí hospodařit s penězi, vyzkouší si podnikání v praxi nebo se stávají manažery obchodních firem,“ pokračuje ředitel. „V každém případě objevují svůj podnikatelský potenciál. V letošním roce například studentská společnost Jakubčíkovy mňamky nabídla v prostorách školy prodej občerstvení. Žáci si na základě průzkumu trhu připravili pro své spolužáky, učitele a ostatní zaměstnance sortiment sladkých i slaných výrobků a nápojů. Občerstvení vyrobili ve školní kuchyňce a prodávali u pultu i formou roznášky.“

Zkuste to „nanečisto“

Více než dvě stě středních škol využívá možnost založit fiktivní firmu. „Cílem výuky ve fiktivní firmě je trénovat iniciativu, samostatnost a také poskytnout žákům znalosti, jak založit a vést obchodní společnost nebo živnost. Žáci se učí pracovat v týmu, přijímat odpovědnost, zlepšovat své dovednosti včetně tréninku prezentace výsledků jak svých, tak celé společnosti,“ uvádí Lukáš Hula, vedoucí referátu Centra fiktivních firem (CEFIF) v Národním ústavu pro vzdělávání.  CEFIF poskytuje podporu a poradenství učitelům i žákům působících ve fiktivních firmách. Zároveň činnost tuzemské sítě fiktivních firem koordinuje a je členem sítě mezinárodní.

Užitečné informace a výukové materiály podporující výchovu k podnikavosti nabízí školám i Yourchance, o.p.s., prostřednictvím svého portálu podnikavost.cz. Obecně však pedagogům v této oblasti chybí vzdělání, ucelený systém metodické podpory i báze, z níž by mohli čerpat příklady a inspiraci pro práci s žáky.

Dobré nápady na jednom místě

Zlepšení situace se rýsuje v podobě projektu podpory krajského akčního plánování. Jednou z jeho priorit je právě rozvoj kompetencí k iniciativě, podnikavosti a kreativitě. Střední školy, které se rozhodnou vytvářet svůj první školní akční plán, mají k dispozici metodickou podporu v této oblasti, buduje se databáze inspirativních příkladů, uskuteční se i výměny zkušeností.

Pokud má každý žák skutečně koncem roku 2020 ve škole získat praktickou zkušenost s výchovou k podnikavosti, jak uvádí strategický materiál Evropské komise „Evropa 2020“, je nejvyšší čas jednat.