P-KAP

Tato škola  ve Žďáru nad Sázavou nabízí rekvalifikační kurzy vedoucí k získání profesní kvalifikace i vykonání zkoušek dle NSK. „S podporou projektů UNIV2 a UNIV3 jsme vytvořili širokou nabídku profesního vzdělávání a naši učitelé prošli lektorskými kurzy,“ říká ředitel Mgr. Zdeněk Musil.

Už v počátcích budování školy jako centra celoživotního učení rozhodlo vedení školy vyčlenit část úvazku jednoho pedagoga pro funkci metodika dalšího vzdělávání (DV). Ing. Jana Rudelová, která se agendě DV věnuje, se stala odbornicí v tomto vzdělávacím segmentu. I díky tomu se aktivity SŠOS na tomto poli úspěšně rozšiřují a jsou schopny reagovat na potřeby zaměstnavatelů i veřejnosti. 

Nové trendy v dalším profesním vzdělávání

Podle ředitele Musila je v oblasti obchodu a služeb nyní patrný určitý útlum dalšího profesního vzdělávání. „Mnohde není patřičný tlak na profesní zdatnost přijímaných zaměstnanců, což se projevuje v menším zájmu o příslušné profesní kvalifikace,“ konstatuje. Jako pozitivní trend naopak vidí rostoucí zájem jednotlivců o další profesní rozvoj nebo o  dosažení středního stupně vzdělání. „Systém profesních kvalifikací tyto možnosti nabízí. Zájem je o obory prodavač, kuchař, masér, které umožňují složení závěrečné učňovské zkoušky,“ říká.

Samostatnou skupinu zájemců o další vzdělávání tvoří mladí neúspěšní maturanti. „Vzhledem ke změnám, které přinesly státní maturity a co přinese povinná maturita z matematiky, lze předpokládat, že zájem o další vzdělávání prostřednictvím profesních kvalifikací bude na vzestupu.   Letos jsme například realizovali kurzy pro neúspěšné maturantky v oboru Kosmetička a umožnili jim dosáhnout na certifikaci v odbornosti. To jim zajistí zařazení na pracovní trh v oboru, ve kterém se vzdělávaly.

Rostoucí skupinou zájemců o další profesní vzdělávání  budou i nadále lidé 55+, kteří přišli o zaměstnání nebo se už cítí unavení či bojují s vyhořením. „Se vzrůstajícím věkem odchodu do důchodu se stávají stále častějšími účastníky kurzů. Nezřídka se setkáváme s lidmi mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, kteří chtějí začít dělat úplně něco nového. K těmto trendům přispívá výrazná orientace zaměstnavatelů na vysoký pracovní výkon. S ohledem na očekávané změny ve struktuře trhu práce v návaznosti na tzv. průmyslovou revoluci 4.0 je rozvoj  profesního vzdělávání dospělých dnes teprve na začátku,“ soudí ředitel Musil.

„Při vytváření nabídky vzdělávacích programů velmi úzce spolupracujeme s Úřadem práce ve Žďáru nad Sázavou a s Krajským úřadem Kraje Vysočina. K větší motivaci a lepší orientaci potenciálních zájemců o další profesní vzdělávání může přispět i účinné a dostupné karierové poradenství pro dospělé,“ doplňuje metodička DV Rudelová.

Díra na trhu zájmového vzdělávání

Rozhodujícím oblastí ve vzdělávání dospělých zůstanou podle ředitele Musila jazykové a IT kurzy. V segmentu zájmového vzdělávání však vidí novou, perspektivní  cílovou skupinu:  „Je třeba zaměřovat pozornost na matky s malými dětmi,“ domnívá se. „Předporodními kurzy se to jen hemží, ale další vzdělávání v oblasti péče o rodinu, výchovu a přípravu dětí pro samostatný život je v plenkách.“ Informace, zkušenosti a rady hledají ženy především na internetu. I proto je prý tato skupina významně ohroženy závislostí na sociálních sítích a dostupné možnosti dalšího zájmového vzdělávání mají potenciál tento trend změnit.

Senioři chtějí být aktivnější

Významně vzrůstá zájem seniorů o vzdělávání. „Zajímají se prakticky o všechno,“ konstatuje metodička DV Rudelová. Častěji, než tomu bývalo dříve, se chtějí pustit do jazykových kurzů. Znalosti mohou uplatnit při zahraničních turistických cestách, vzrůstá však i počet těch, kteří pravidelně navštěvují své děti a vnoučata žijící v cizině. „Oproti minulým letům je patrná změna požadavků seniorů. Před pasivním vyslechnutím přednášky dávají přednost aktivitám, do nichž se mohou sami zapojit, řešit úlohy a ve větší míře navazovat sociální kontakty,“ doplňuje J. Rudelová. „Dvakrát jsme rovněž realizovali čtyřsemestrový projekt Akademie třetího věku ve spolupráci s Univerzitou UJEP Olomouc a v současné době pokračujeme jako partneři v Univerzitě třetího věku, jejímž garantem je VŠ polytechnická v Jihlavě. Druhým rokem nabízíme projekt Hrátky s pamětí a kurz Dějiny umění v Evropě a jejich odezva v českých zemích.

Zkušenosti nám ukazují, že zejména při vzdělávání seniorů je nejdůležitější blízký osobní kontakt s účastníky, kteří sami dávají podněty pro další činnost. Vzhledem k vysokému počtu účastníků v různých kurzech máme dostatečnou zpětnou vazbu a nápady pro další činnost. Osobní předávání referencí se v této cílové skupině potvrzuje jako dlouhodobě nejefektivnější způsob reklamy.“

Lektorský sbor: vlastí učitelé, nebo externisté?

Když ve žďárské SŠOS s dalším vzděláváním dospělých začínali, stávali se prvními lektory učitelé odborných předmětů a odborného výcviku. S nárůstem vzdělávacích aktivit školy jako centra celoživotního učení začali přicházet i externisté. „Přednosti interních lektorů vidíme především v jejich pedagogických schopnostech a citu. Naproti tomu externisté přináší velmi potřebný pohled z praxe a je ceněna jejich profesní praktická zkušenost. V celém vzdělávacím procesu je třeba obojí. Ideální je jejich interakce. Spolupráce s externisty je velmi prospěšná i pro počáteční vzdělávání,“ potvrzuje ředitel Musil. V uplynulých osmi letech se do všech forem vzdělávání dospělých zapojilo 17 interních a 7 externích lektorů.  Pro pedagogy je motivací zejména další finanční ohodnocení, ale i rozvoj teoretických a praktických odborných schopností. „Roli hraje i možnost učit někoho, kdo má o vzdělávání zájem, mnohdy na rozdíl od běžné středoškolské žákovské generace,“ uzavírá ředitel.

Foto: Fotobanka NÚV