P-KAP

SOŠ pro administrativu Evropské unie v Praze-Horních Počernicích standardně posílá žáky na 6týdenní odbornou praxi. Buď na pracoviště v Praze a okolí nebo do zahraničí. Právě dlouhodobé praxe považuje škola za efektivní, a to jak ve vztahu k žákovi, tak k zaměstnavatelům, kteří při delší odborné praxi sami stojí o to, aby se mohli podílet na přípravě obsahu. Při vyjednávání obsahu tuzemských odborných praxí se škola nebojí využívat prvků ECVET, které převzala z projektů zahraničních mobilit. Dalšímu rozvoji praxí se ve škole věnují systematicky, v květnu 2019 například poprvé vyjedou žáci na 14týdenní stáž do Irska.

Pro zkvalitnění obsahu a zpětné vazby z průběhu odborné praxe zavedli ve škole žákovská portfolia odborné praxe a dotazníky zpětné vazby. Díky nim získávají odborné praxe postupně jasný obsah a řád, škola si může vytipovat zaměstnavatele, s nimiž chce spolupráci prohloubit a detailněji plánovat. Samozřejmostí jsou pravidelné schůzky se zaměstnavateli, které mají předcházet problémům a přispívat k naplnění potřeb všech tří stran. Za velmi důležité považují ve škole také sdílení zkušeností z praxí mezi vyučujícími a následnou implementaci poznatků do ŠVP a výuky. Na podporu zajištění kvality odborných praxí zavedla škola pozici koordinátora spolupráce mezi školou a zaměstnavateli, kterou financuje pomocí šablon. Díky projektům se rovněž podařilo zřídit ve škole pozici projektového manažera.

(Podrobněji se k pojetí praxí a nastavení jejich kvality na své škole vyjadřuje zástupkyně ředitele Mgr. Petra Bílá – viz rozhovor níže.)

---

INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Zajištění odborné praxe dokáže přispět k rozvoji níže uvedených oblastí, které jsou předmětem akčního plánování.

• Odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli

Při plánování žákovské zahraniční mobility je důležité formulovat odborné cíle mobility jak z hlediska vhodného obsahu, tak z hlediska ověření osvojených kompetencí. Je žádoucí, aby se přípravy obsahu stáže účastnili také učitelé odborných předmětů a odborného výcviku/praktického vyučování. Právě tito učitelé mohou s nezletilými žáky vyjíždět jako doprovodné osoby a po návratu navrhnout např. změny v tematických plánech některých předmětů či úpravy ŠVP. Podle principů ECVET by žáci po  návratu neměli být znovu přezkušováni a stáž by jim měla být uznána ať už jako odborná praxe/učební praxe nebo jako odpovídající část odborného výcviku či známkou ve zvoleném odborném předmětu. Absolvovanou a zahraničním partnerem potvrzenou mobilitu (formou hodnoticího záznamu a Europass Mobility či jiných firemních certifikátů) je vhodné zařadit do portfolia žáka – což představuje zároveň i přesah do oblasti kariérového poradenství.

Rozvoj výuky cizích jazyků

Mobilita žáků (i pedagogických pracovníků) umožňuje rozvíjet a rozšiřovat cizí jazyk a samostatnost při jeho používání, ale také poznat interkulturní vazby a specifika. Přináší rozvoj odborných jazykových dovedností, které budoucí zaměstnanci využijí zcela určitě při své profesi, zejména v administrativních správních oborech.

• Rozvoj kariérového poradenství včetně prevence předčasných odchodů ze vzdělávání

Transparentně zaznamenaná a ověřená zahraniční praxe, např. díky dokumentu Europass Mobility, je pro uchazeče o zaměstnání velmi důležitá. Přínos delších praxí je nezanedbatelný také proto, že umožňují hlubší a reálnější vzhled do firemního prostředí a poznání různých forem organizace práce a firemní kultury, pracovních návyků a vztahů na pracovišti v jiném prostředí, ale také orientaci na zahraničním trhu práce.

---

 

Prvky kvality v nastavení dlouhodobých odborných praxí 

Rozhovor se zástupkyní ředitele SOŠ pro administrativu EU Mgr. Petrou Bílou

K jakým účelů používáte portfolio žáka?

V portfoliu žáka jsou shromážděny veškeré dokumenty, které s odbornou praxí souvisí. Žák si do portfolia ukládá např. motivační dopisy, životopisy ve formátu Europass a pracovní deník, ve kterém popisuje pracovní činnosti podle NSK a NSP. Dále portfolio obsahuje hodnotící dotazníky od zaměstnavatele s využitím ECVET a své hodnocení praxe. Ve 3. ročníku jsou motivační dopis a životopis vypracovávány v anglickém jazyce, což žáky připravuje na zahraniční stáže. Portfolia slouží k hodnocení odborné praxe po jejím absolvování a známka je započítána do jednotlivých odborných předmětů. Portfolio si žák po ukončení studia odnáší s sebou jako doklad o získané a hodnocené praxi.   

Jak škola dále pracuje se zpětnou vazbou získanou od žáků a zaměstnavatelů při praxích?

Výkon praxe žáků je průběžně monitorován koordinátorem odborných praxí. Ze zpětných vazeb žáků, zaměstnavatelů i koordinátora dokážeme vytipovat zaměstnavatele, u kterých byly realizované praxe kvalitní a s těmi usilujeme o navázání dlouhodobého vztahu. Dále zpětné vazby přináší cenné informace o dovednostech a znalostech, které žáci pro praxe jak v zahraniční, tak v tuzemsku potřebují. Zejména u zahraničních stáží měříme míru očekávání před stáží a naplnění očekávání po ní. Tato data jsou cennými údaji pro úpravu organizace odborných praxí, pro úpravy v ŠVP a pro další práci se zaměstnavateli. Díky těmto informacím došlo např. k zavedení odborného anglického jazyka do výuky, došlo k úpravám hodinových dotací ekonomických předmětů a u nového oboru bankovnictví k posílení výuky informatiky.

Jak přesně jste uchopili ECVET ve vztahu k odborným praxím v ČR?

Odborné praxe s prvky ECVET využíváme standardně pro zahraniční praxe, což nás inspirovalo zavést tento typ hodnocení i pro tuzemské praxe. Zatím jsme tento způsob hodnocení zaměstnavateli zavedli u tuzemských praxí jen pro určité pracovní pozice, kde se nám podařilo navázat úzký vztah se zaměstnavateli a obsah ECVET hodnocení předem vyjednat. Dříve jsme po praxích získávali od žáků pouze docházkový list, na kterém mohla, ale nemusela být praxe zaměstnavatelem hodnocena. Díky zavedení ECVET mají praxe jasně definovaný obsah, co se mají žáci během praxe naučit a zaměstnavatelé vědí, na co mají klást důraz. Hodnocení s ECVET prvky nás motivuje tento způsob hodnocení neustále rozšiřovat, neboť v žákovských portfoliích jsou jasně definované a hodnotitelné výstupy.

Jak se na přípravě a vyhledávání praxí a jejich hodnocení podílejí žáci školy?

Žáci si v principu vyhledávají praxe sami, ale dle jasných instrukcí koordinátora odborných praxí. Každý žák musí při výběru zaměstnavatele pro absolvování praxe respektovat studovaný obor. Žáci jsou předem seznámeni s organizacemi, které jsou pro jejich obor nevhodné. Pokud se žákovi nedaří poskytovatele praxe najít, osloví koordinátora odborných praxí a ten mu dle oboru doporučí vhodného zaměstnavatele, se kterým škola úzce spolupracuje.

Řešíte nějak vhodné načasování praxe s ohledem na maturitu? Vyžaduje to nějaké organizační změny výuky?

Ano, odborné praxe jsou cíleně naplánovány na období maturitních zkoušek. Vyučující odborných předmětů jsou vytíženi v první části května jako zadavatelé u společné části MZ a v druhé půlce května zkouší u ústních zkoušek. Vyučujícím tak neodpadají hodiny a mohou se plně věnovat maturitním zkouškám. Tříměsíční praxe žáků plánujeme na období květen-červenec a ještě delší stáže řešíme pomocí individuálního vzdělávacího plánu, se kterým máme dobré zkušenosti i pro sportovce a dlouhodobě nemocné.

---

Další články na téma: Odborné praxe – kvalitně, dlouhodobě a klidně i v zahraničí

Odborné praxe v oborech kategorie M obecně trpí tím, že připomínají spíš delší exkurzi než reálnou ochutnávku budoucí profese a praktické ověření školou poskytnutého vzdělání. Zkušenosti ze škol ukazují, že ke kvalitě praxí přispívá navýšení jejich celkové délky, plánování a konkretizace obsahu praxí, zajištění zpětné vazby z proběhlé praxe – s uvedenými prvky stoupá přidaná hodnota praxe pro firmu i pro žáka. Důležitým prvkem kvality je také participace žáka na celém procesu zajištění praxe a s tím související motivace žáka.

Foto: fotobanka NÚV