P-KAP

Máme za sebou Rok průmyslu a technického vzdělávání (2015) i Rok řemesel (2016), mladých lidí s požadovanou kvalifikací však zatím stále spíš ubývá. Přesto obě akce měly svůj význam:

–        naplno otevřely diskusi o palčivých problémech,

–        pomohly vytvořit celospolečenské klima nakloněné jejich řešení,

–        vytvořily příhodné podmínky pro setkávání a spolupráci škol a firem, bez nichž se nic k lepšímu nepohne.

„Pokud se nám podařilo nastartovat některé důležité změny a zvýšit zájem žáků o technické a přírodovědné vzdělávání, můžeme první efekty očekávat nejdříve za tři roky,“ konstatoval Miloš Rathouský, zástupce ředitelky Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příležitost pro NSK

Řada středních odborných škol nepřipravuje jen žáky, ale působí také jako autorizované osoby poskytující možnost rozšířit si kvalifikaci v rámci dalšího vzdělávání dospělých – od státních svářečských zkoušek přes montáž elektrických instalací až po kvalifikovanou práci v sociálních službách. „Ještě před pár lety nebylo pro firmy příliš výhodné uvolňovat zaměstnance, aby si doplnili kvalifikaci,“ konstatuje ředitel Samšiňák. Proč navíc zvyšovat kvalifikovanějšímu zaměstnanci mzdu, když stačí přijmout nováčka, který bude mít nástupní plat automaticky nižší? To už dnes neplatí. Podle Samšiňáka se tak otevírá i prostor pro širší uplatnění Národní soustavy kvalifikací (NSK).

Jde o registr profesních kvalifikací uznávaných na našem pracovním trhu, který vzniká postupně od roku 2005.

Ověřování a uznávání výsledků předchozího učení (znalostí a dovedností, které člověk získá v průběhu života například i díky svému zájmu a koníčkům) umožňuje získat plnohodnotnou kvalifikaci. V současné době je možné složit zkoušky ve více než devíti tisících kvalifikací v 26 oborech až po úroveň odpovídající vzdělání ukončenému maturitou. Pro mnohé zaměstnavatele, řešící aktuální nedostatek pracovních sil, jsou užší kontakty se školami důležité nejen v oblasti počátečního vzdělávání žáků, ale začíná pro ně být atraktivní i působní odborných škol ve sféře celoživotního učení.

ŠAP aneb Jak nepustit šanci z ruky

Podpora spolupráce škol a firem, stejně jako podpora škol jako center celoživotního učení jsou zároveň dvě strategicky významné oblasti, které jsou, spolu s dalšími, součástí školních akčních plánů (ŠAP), tedy strategických materiálů určujících cíle a směřování školy v příštích letech.

Některé střední školy na akčním plánováním láká především možnost návaznosti na projekty se zjednodušeným vykazováním (tzv. šablony) a možnost získat peníze z evropských fondů. „Já vnímám ŠAP jako nástroj, který může vést ke změně uvažování o samotném plánovacím procesu.,“ konstatuje ředitel Samšiňák. „Formulování priorit a sestavování plánu nám pomáhá vypnout pedagogický automat a opustit zajeté dráhy.  Přemýšlíme o tom, co učíme, jak to máme učit, jaké jsou naše cíle a jakým způsobem k nim máme směřovat. Ujasňujeme si, jaká jsou kritéria, podle nichž poznáme kvalitu našeho směřování, i ukazatele odhalující, jak se daří dosáhnout cíle. Máme možnost uvědomit si, jak jsou určité dílčí aktivity zasazené do širšího kontextu, pedagogové dostávají větší prostor k uplatnění svých názorů a nápadů a možnost dovést je do zdárného konce.“

Současná situace na trhu práce hraje školám při jejich plánování do karet. Při tvorbě školního akčního plánu mohou využít příležitost k podstatně širší a komplexnější spolupráci se zaměstnavateli, než se zdálo reálné ještě před dvěma lety. Odborníci NÚV jsou v rámci podpory krajského akčního plánování připraveni provázet je procesem plánování (včetně fází realizace, vyhodnocení a stanovení cílů pro další období), nabízet inspirativní příklady a zkušenosti z jiných krajů a pomoci využít všech možností, které stávající školská legislativa akceptuje.