P-KAP

SZŠ v Turnově otevírá obory zdravotnické lyceum, praktická sestra, masér ve zdravotnictví, sociální činnost, ošetřovatel. Cizinci jsou ve všech oborech a třídách, tvoří cca 8 % počtu žáků na škole. Vzděláváme žáky-cizince z Ukrajiny, Moldávie, Slovenska, Filipín, Ruska, Indie, Mongolska. Jsou pro nás příležitostí a obohacením, pedagogický sbor prokazuje svoji schopnost žáky s odlišným mateřským jazykem úspěšně vzdělávat.

Navazujeme na úspěšnou tradici

Naše škola začala vzdělávat zahraniční žáky již v polovině 80. let. Dívky a chlapci přijížděli ze zemí, které obyvatelé republiky znali jen z map – Laos, Pákistán, Jemen, Afganistán, Sýrie, Libanon, Namibie, Seychely, Etiopie, Mali, Madagaskar, Angola. První školní rok absolvovali výuku českého jazyka, matematiky, fyziky, chemie, biologie a předmětu o kultuře a životě v Československu. Ze všech předmětů na konci června složili zkoušky, které byly podmínkou pro přijetí do 1. ročníku oboru zdravotní sestra. Kdo byl u zkoušek neúspěšný, což se vzhledem k určitému předchozímu výběru ve vlastní zemi stávalo zřídka, odjel zpět domů. Dům zahraničních styků v Praze poskytoval každému studujícímu stipendium 800,-Kč/měs.

Převážná většina dívek a chlapců se přípravě na povolání věnovala, pedagogický sbor však měl zpočátku obavy ze vstupu žáků na praktické vyučování v nemocnici. Běžně obyvatelé republiky se tehdy prakticky nesetkávali s jinými kulturami, odlišnou barvou pleti, exotickými účesy atd. Ale žáci byli nemocnými přijati velmi pozitivně, se zájmem i s oceněním jejich znalostí, zručnosti a především empatie pro každého pacienta. Po čtyřech letech středoškolských studií ukončených maturitní zkouškou se někteří vrátili do zemí svého původu, některým návrat znemožnily válečné konflikty nebo změny politických poměrů. Tak se usadili v jiných zemích. Celkem škola poskytla zdravotnické vzdělání 131 absolventovi, poslední složili maturitní zkoušku v roce 1994.

Na svoji SZŠ v Turnově nezapomněli, ke škole a domovu mládeže se hlásí z celého světa. Někteří se dále vzdělávali a dnes jsou lékaři, fyzioterapeuty, porodními asistentkami, psychiatrickými sestrami, záchranáři atd. Potěšující je fakt, že až na málo výjimek stále vykonávají zdravotnické povolání.

Po dvaceti letech jsme znovu navázali na tradici vzdělávání zahraničních žáků, tentokrát jsou z Ukrajiny, Moldávie, Slovenska, Filipín, Ruska, Indie, Mongolska.

Co všechno pro výuku žáků-cizinců děláme?

Na začátku jsme pro inkluzivní vzdělávání stanovili pravidla týkající se vzdělávání pedagogického sboru, vedení pedagogické dokumentace, spolupráce s rodiči žáků, pravidla pro ubytované v domově mládeže. Na web školy jsme umístili logo inkluzivní školy.

• Vzdělávání pedagogů

Samozřejmě zpočátku jsem narážela na obavy, neochotu a nezájem. Já jsem viděla vzdělávání cizinců jako příležitost pro naši školu, ale sbor si to nemyslel. Pak jsem získala jsem jednu mladou učitelku – měla jsem na NIDV přednášku o cizincích a jejich vzdělávání a nabídla jsem jí, aby jela se mnou a zapojila se z pohledu učitele českého jazyka.  Moc se jí to líbilo, nadchla se pro tuto oblast a začala se intenzivně specializovat na práci s cizinci. Zapojila se výchovná poradkyně a potom už další pedagogové, třídní učitelé, vychovatelky. Je to na každém člověku, někdo chce, jiný ne…

Navázali jsme dobrou spolupráci s META, o.p.s., pro kterou se zmíněná pedagožka později stala také lektorkou. (META, o.p.s. je nezisková organizace, která podporuje cizince ve vzdělávání a pracovní integraci a nabízí podporu pedagogům a školám řešícím specifické potřeby dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem.)

Jako ředitelka jsem vyslala všechny vyučující českého jazyka na cyklus školení META. Každoročně se celý pedagogický sbor alespoň jedenkrát školí v tematice žáci-cizinci. Nakoupili jsme literaturu, slovníky, učebnice, pomůcky. Celý pedagogický sbor je zapojený do projektu APIV B (projekt ESIF na podporu společného vzdělávání v pedagogické praxi zaměřený na mentorské vedení pro učitele, koučink pro ředitele, poradenské a konzultační služby v krajích či nabídku dalšího vzdělávání pro pedagogické pracovníky).

Na pravidelných pedagogických radách diskutujeme o problematice žáků-cizinců s výchovnou poradkyní, vychovatelkami domova mládeže, třídními učiteli. Podle potřeby stanovujeme další opatření, kterými jsou schůzky s rodiči, s pedagogicko-psychologickou poradnou atd.

• Vedení dokumentace

Pedagogičtí pracovníci vytvářejí zcela samozřejmě čtvrtletní plány pedagogické podpory pro následující období a pracují aktivně s individuálními vzdělávacími plány.

Samostatnou kapitolou je dokumentace o všem, co se od vstupu žáka ke vzdělávání děje. Zápisy obsahují postupné kroky a lze v nich dohledat úspěchy ve vzdělávání od prvního školního dne až k maturitní zkoušce.

• Kontakt s rodiči

Dáváme si záležet na prvním setkání s rodiči, zveme tlumočníka, prohlížíme celou budovu školy a domova mládeže, představujeme důležité osoby pedagogického sboru. Informujeme rodiče o právech a povinnostech žáka i zákonných zástupců, o možnostech konzultací žáků, o pravidelných (čtvrtletních) schůzkách s nimi jako zákonnými zástupci. Při každém dalším setkání rodičům sdělujeme výsledky ve vzdělávání žáka, o absenci ve škole, o chování, o zapojení do kolektivu. Odpovídáme na dotazy zákonného zástupce, snažíme se poradit.

• Zapojování žáků-cizinců do života školy

Velkou výhodou pro začleňování žáka-cizince do českého prostředí je ubytování na domově mládeže. Pokud mu nic nebrání, jako škola tuto možnost preferujeme. Cizinec je ubytován společně s českými žáky a účastní se nabízených aktivit podle vlastního výběru. Zapojujeme žáky do sportu, soutěží, projektů. A to bez ohledu na počáteční problémy s českým jazykem.

Později při pobytu v domově mládeže obohacují žáci z cizích zemí život spolubydlících o své zvyky, svátky, jídlo, oděv, filmy, hudbu… Podíl na jejich každodenní přípravě do školy mají vychovatelky, ochotně vyzkouší, zopakují, vysvětlí. Vychovatelky poradí žákům se stravováním, oblékáním a jinými denními potřebami.

Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem chce čas, spoustu času, sebevzdělávání, empatii, trpělivost, osobní nasazení, dobré srdce. Po mnoha letech už máme vypracované postupy, ale každý žák je originál a vždycky nás něco překvapí.  Nemáme školního psychologa ani speciálního pedagoga, jsou nedostatkové zboží…  Spolupráce s pedagogickými poradnami ale běží, někde bez problémů, jinde úplně hladká není. Brzdí a mrzí nás, že všechno dlouho trvá, objednací doby jsou dlouhé. Nicméně někteří cizinci-absolventi školy úspěšně studují na vysokých školách, a to je velmi dobrá vizitka pro pedagogický sbor naší SZŠ v Turnově.

Lenka Nováková, ředitelka školy

externí spolupracovnice NIDV Liberec

---

Příklady dokumentace:

Plán pedagogické podpory

Vyrovnavaci plán pro žáka s odlišným mateřským jazykem

---

INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Ve kterých oblastech školního akčního plánu se můžeme uvedenými aktivitami inspirovat?

Rozvoj kariérového poradenství

U žáka-cizince se budují studijní a pracovní návyky od počátku vzdělávání za maximální pomoci učitelů (individuální přístup ke každému žákovi).

Praktické vyučování v reálných podmínkách zdravotnického nebo sociálního zařízení vede k vytváření bližších vazeb a odbourávání ostychu žáka-cizince.

Nabídka pracovních míst ve zdravotnických a sociálních zařízeních je pro žáka-cizince uklidňující, je to pro něj známé prostředí.

Podpora odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli

Praktické vyučování u sociálních partnerů je vedeno vždy odbornými učitelkami.

Škola je propagována jako inkluzivní škola s důrazem na vzdělávání cizinců.

Výukové materiály pro žáky-cizince vytvářejí všichni učitelé.

Odborné praxe ve zdravotnických a sociálních zařízeních pro žáky-cizince podléhají výběru kvalitního a empatického pracoviště

Rozvoj inkluzivního vzdělávání

Přijímání rozmanitosti reálného života, hledání pozitivních pracovních vzorů.

Soustavné vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti inkluzivního vzdělávání.

Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě

Do podpory k podnikavosti je zapojena ve škole většina učitelů.

Realizujeme projekty z ESF v oblasti podnikavosti.

Každodenní pracovní a sociální styk se zdravotnickými a sociálními zařízeními rozvíjí kompetence k podnikavosti – kritické myšlení, kreativitu, empatii, plánování péče, práci v týmu, flexibilitu, zodpovědnost, mlčenlivost.

---

Foto: Unsplash, fotobanka zdarma (Michelle Ding on Unsplash)