Životopis žáka je zlatý důl
„Zaměstnavatelé jen s obtížemi rozumí jazyku našich vzdělávacích plánů, proto od 1. ročníku učíme žáky mluvit o svých dovednostech jazykem trhu práce a uvažovat o tom, jakou hodnotu mají dovednosti, které ve škole získávají,“ říká ředitel Střední průmyslové školy elektrotechnické Ječná v Praze, Ondřej Mandík.
SPŠE Ječná, jež vzdělává žáky v maturitních IT a elektro oborech, má propracovaný systém práce se životopisem a odbornou praxí žáků. Posiluje odbornost, motivaci žáků ke studiu i jejich samostatnost, a na straně školy vede k inovacím ŠVP a dalšímu profesnímu růstu učitelů. Co se délky odborné praxe a jejího zařazení ve školním roce týče, jedná se o nejběžnější model aplikovaný v M oborech, tj. dvoutýdenní praxi ve 2. a 3. ročníku v době maturit.
Celý proces se rozbíhá na konci 1. ročníku, kdy žáci v hodinách českého jazyka poprvé píší svůj životopis. Jsou seznámeni s tím, že životopis je vstupenkou na zajímavou odbornou praxi ve 2. a 3. ročníku a k dobře placené práci v oboru. Jsou důsledně vedeni k tomu, aby do životopisu uváděli jen dovednosti, u kterých si opravdu stojí za tím, že je umí. Pro mnohé již v tomto momentě přichází uvědomění, že se toho ještě moc nenaučili...
Zhruba v pololetí 2. ročníku se žáci k životopisu vracejí a doplňují seznam svých dovedností. Klíčová je v tomto ohledu i role odborných učitelů, kteří učí žáky pojmenovat dovednosti, které se naučili, tím správným jazykem trhu práce. Vybaveni životopisem a návrhem trojstranné smlouvy (škola-firma-rodič) si vyrážejí shánět dvoutýdenní odbornou praxi. „Zkušenost žáků s tím, že musí neznámé lidi ve firmě přesvědčit, co dovedou, má pro ně větší hodnotu než sebekvalitnější školou předem vyjednaná praxe. Škola má několik desítek stálých smluvních partnerů, ale žákům je nabízíme spíše v menší míře,“ říká Ondřej Mandík. Oporou v procesu hledání místa na praxi je žákům zástupce ředitele pro praktické vyučování, ke kterému žáci chodí v období únor-duben průběžně na konzultace a který dbá mj. na to, aby dohodnutá praxe byla v oboru a v souladu se vzdělávacím plánem. V případě potřeby rovněž komunikuje se zástupci firem.
V průběhu samotné praxe probíhá namátková kontrola pracovišť, ucelenější obrázek ovšem dává celková zpětná vazba od žáků a od pracovníků, kteří měli žáka na starost. Tu škola získává formou pracovního výkazu, který si vede žák, a jednoduché zpětné vazby ze strany zaměstnavatele, kterou doplňuje instruktor. Klíčová je následná skupinová reflexe praxí v rámci odborných předmětů – žáci získají srovnání, nakolik zajímavou, odbornou a jak honorovanou práci se jim podařilo sehnat. Bývají překvapeni, co vše lze v praxi uplatnit a kolik dovedností jim ještě chybí. Někdy také přicházejí s tím, že škola je zastaralá. „To je důležitý moment ve vzdělávacím procesu, kdy si jako škola musíme ustát, že konkrétní technologie mohou být ve firmách novější, ale že dobře připravený žák si poradí s jakoukoli technologií v dané oblasti. Je to první krok k tomu, aby se žáci získané dovednosti naučili zobecňovat a třídit na trvalejší a pomíjivé,“ říká Ondřej Mandík.
Ve 3. ročníku se celý cyklus opakuje s tou obměnou, že životopis píší žáci v angličtině a do hry tím pádem vstupuje odborná terminologie v cizím jazyce. Žáci se nezřídka vracejí do stejné firmy, kde byli na praxi ve 2. ročníku, a často jsou schopni si i slušně přivydělat, protože mají lepší představu o tom, jakou mají na trhu práce hodnotu.
Životopis si žáci aktualizují naposled ve 4. ročníku, přičemž škola má od nich souhlas s jeho poskytnutím zájemcům z řad zaměstnavatelů, kteří mají o životopisy absolventů eminentní zájem. Někteří žáci pak od školy spolu s maturitním vysvědčením dostávají reálné pracovní nabídky od firem - samozřejmě spolu s doporučením, aby pokračovali ve studiu na vysoké škole nebo práci a studium vhodně zkombinovali, což je v IT a elektro oborech běžná praxe.
Životopisy žáků má škola umístěny na Moodle a vyhodnocuje též meziroční nárůst dovedností, které žáci v svém životopisu uvádějí. „Pokud se nějaká oblast, kterou vyučujeme, v životopisech neobjevuje, je třeba zjistit, co to znamená. Ukázalo se například, že jeden z kolegů svůj předmět opakovaně charakterizoval jako složitý, což žáky demotivovalo. Vnímali své znalosti v této oblasti jako nedostatečné a v životopisu je proto neuváděli. Tím poukázali na přístup k výuce, který je kontraproduktivní,“ říká pan Mandík. Meziroční srovnání životopisů může také odhalit určitou stagnaci talentovaných žáků, kterou běžné hodnocení známkami neodhalí, a skýtá celou řadu dalších cenných informací.
INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY
Uvedený příklad skýtá inspiraci pro oblast odborného vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli, kde se mohou objevit například následující cíle:
- naučit žáky prezentovat své odborné dovednosti formou životopisu
- zapojit žáky do vyhledání vhodného místa pro odbornou praxi
- zajistit a vyhodnocovat zpětnou vazbu o průběhu odborné praxe žáků
Příklad SPŠE Ječná má zároveň silný přesah do dalších oblastí:
- Kariérové poradenství
Kariérové poradenství je zde aplikováno z hlediska osobního rozvoje žáků, jejich aktivní participace na vlastním kariérním rozvoji včetně sledování vlastního postupného odborného růstu i případných přetrvávajících rezerv. Pestrost zaměstnavatelů, u kterých žáci praxi konají, je vhodnou příležitostí pro reflexi pracovních podmínek, firemní kultury, ale také očekávání a nároků na zaměstnance. Vhodné je o zkušenostech diskutovat se všemi žáky a podporovat je ve sdílení individuálních zkušeností. Zásadní je práce s životopisem, který je průběžně doplňován a vnímán jako vizitka žáka. Žáci se učí pracovat se sebehodnocením, učí se pojmenovávat získané znalosti a dovednosti, což nebývá vždy jednoduché. Další možností by bylo řízené využívání sociálních sítí, např. Linked In pro svou profesní vizualizaci.
- Rozvoj gramotností, digitálních kompetencí a výuky cizích jazyků
Tvorba životopisu, motivačního dopisu, a to i v cizojazyčné verzi je při současné reflexi vlastního osobního růstu vítanou aktivitou v hodinách českého i cizího jazyka. Je samozřejmě možné a žádoucí vést žáky k tomu, aby zaznamenávali do životopisu všechny znalosti, dovednosti a kompetence, ať už byly získány formální cestou ve škole, nebo třeba neformálním a informálním učením bez ohledu na to, zda doma nebo v zahraničí, např. při dobrovolnické aktivitě, letní brigádě nebo vlastním podnikáním. Vést je současně k tomu, že zaznamenaná a doložená dovednost je důležitá. Žáci se mohou učit pracovat s online verzí životopisu, mohou využívat i svého portfolia a lze vyzkoušet i práci s Europass životopisem a motivačním dopisem, které si člověk vytváří sám bezpečně online a může je kdykoliv aktualizovat.
Další články na téma: Odborné praxe – kvalitně, dlouhodobě a klidně i v zahraničí
Odborné praxe v oborech kategorie M obecně trpí tím, že připomínají spíš delší exkurzi než reálnou ochutnávku budoucí profese a praktické ověření školou poskytnutého vzdělání. Zkušenosti ze škol ukazují, že ke kvalitě praxí přispívá navýšení jejich celkové délky, plánování a konkretizace obsahu praxí, zajištění zpětné vazby z proběhlé praxe – s uvedenými prvky stoupá přidaná hodnota praxe pro firmu i pro žáka. Důležitým prvkem kvality je také participace žáka na celém procesu zajištění praxe a s tím související motivace žáka.
Foto: Fotobanka NÚV