P-KAP

Mimořádná situace a školy bez žáků přivádí učitele a žáky k novým postupům v učení a výuce na dálku. Přechod učitelů na online komunikaci s žáky a učení v domácím prostředí je věc dost komplikovaná, změna vyžaduje hlavně zájem a čas ze strany učitelů, kteří nutně potřebují odbornou pomoc. Učitelé angličtiny ze čtyř středních škol v Moravskoslezské kraji, kteří vyučují na dálku od 12. března 2020, odpověděli na konci měsíce na tři otázky týkající se aktuální práce na dálku. Jejich zkušenosti lze shrnout do pěti bodů:  

1.       Výuka na dálku zabere učiteli více času než výuka prezenční, je náročnější na denní přípravu učitele.
2.       Výuka na dálku vytváří prostředí pro diferencovanou výuku, opět zvýšené nároky na denní přípravu učitele
3.       Využití technologií při dobrém využívání podporuje formativní hodnocení, studentům zasílají učitelé zpětnou vazbu, aby věděli, co zvládli dobře a na čem mají ještě popracovat.
4.       Pomocí technologií lze nahradit téměř vše (výklad, vysvětlení, procvičení, konverzaci, poslech, psaní), ale přeci jen žákům chybí osobní kontakt.
5.       Důležitý je dobře zpracovaný plán, a to nejen vlastní výuky, virtuálního setkání se žáky, důležitá je i domluva s ostatními vyučujícími (čas, množství práce pro žáky apod.).

Inspirace z odpovědí učitelů angličtiny

Odpovědi na anketní otázky jsou k 31. březnu 2020.(Krátké profesní medailonky pedagogů níže včetně fotografií  organizace domácího pracoviště učitele
a "pomoci" čtyřnohé společnosti Conny)

1) Kolik hodin jsem již na dálku vyučoval/a a jaká je reakce žáků.

GT: Na dálku vyučuji od 12. března, hned od chvíle, co se zavřely školy. Žáci mají deprese z toho, že jsou zavřeni doma, mají ale více času, a tak mnoho z nich úkoly plní i s předstihem. Někdy si stěžují, že těch úkolů mají více než ve škole. A asi to tak někdy je. Jelikož jsou pořád doma, tak jim nedochází, že dělají věci, které by stejně dělali ve škole, a k tomu domácí úkoly. Já osobně mám tak 2x až 3x více práce – vymyslet úkol na dálku, vyhledat aplikaci, ve které by šel úkol vytvořit, aby to nebyly pořád jenom e-maily a word. Pokud to je nová aplikace, tak se ji naučit, vytvořit úkoly, poslat, přijmout úkoly zpět a hlavně  zpětná vazba, takže každý den od 7:30 do cca 17:00, včera jsem vypínala PC až ve 20:30 a to jsem dělala jenom věci pro své žáky, pohovory „live“ online, aby žáci nevyšli ze cviku v mluvení, v anglické konverzaci, zkoušení např. přes skype každého jednotlivce zvlášť, což je další neskutečně „time consuming“ práce.

LU: Na dálku vyučuji již třetí týden, výuku s celou třídou jsem absolvoval doposud asi 8x. Reakce žáků, kteří se účastní, je veskrze pozitivní. Jsou v kontaktu rádi.

RK: Scházím se s každou svou jazykovou skupinou jednou týdně prostřednictvím Teams. Zčásti probíhá výuka, zčásti řešíme problémy, které se mohou objevit při samostatném plnění úkolů nebo samostudiu. Myslím si, že studenti jsou rádi, že jsou alespoň částečně v kontaktu s učitelem a spolužáky, protože kontakt s ostatními je to, co momentálně nejvíce postrádají.

ZŠ: Vyučovat online jsem začala v týdnu od 23. března. Vyučovala jsem celkem 3 hodiny v rámci Yes I do, 5  hodin ve 2 třídách, budu postupně přidávat další třídy. Reakce žáků je pozitivní, jsou rádi, že je jim látka vysvětlena a v rámci možností procvičena. Pouze několik málo žáků nemá funkční mikrofon, tudíž musí komunikovat pomocí chatu. Problém je občas s výpadky sítě nebo pomalým internetovým připojením.

2) Jak jsem si sestavil/a plán na dva měsíce.

GT: Plán se snažím dodržovat podle tematického plánu, konverzační hodiny někdy přizpůsobím přání svých žáků, spíše polední nebo odpolední hodiny.

LU: Plán jsem si sestavil s cílem maturitní zkoušky, tedy procvičování komunikace, testy na slovní zásobu, četbu a didaktický test. Připravuji se na možnost poslechových testů ve skupině.

RK: Mám naplánované termíny videoschůzek, protože spousta mých kolegů používá videohovory jako výukový nástroj, takže bylo nutné si nastavit určitý den a hodinu. Co se týče obsahu, snažím se alespoň částečně plnit tematický plán, ale samozřejmě v omezené míře.

ZŠ: Výuku jsme si naplánovali ve stejné dny jako dříve, i z hlediska obsahu se nic nemění, pouze bude méně zábavných aktivit a soutěží a komunikace mezi žáky (např. ve dvojicích) oproti normální výuce – mnozí nemají funkční kamery na PC, navíc komunikace je pomalejší (reakce žáků). Používám kromě online učebnice další online aplikace jako Quizlet, Kahoot. V běžné výuce budu postupně zapojovat více tříd, ale z časového hlediska zatím není možné vše zvládnout. 

3) Jak zadávám úkoly a hodnotím žáky.

GT: Zadávání úkolů dělám pomocí emailů, SKYPu, LearningApps, FLIPGRID aplikace, Classmarker aplikace, webovek např. helpforenglish, BestTeacher, TED talks, newsinlevels, ego4u, British Council a mnoho dalších. Žáky hodnotím a dávám zpětnou vazbu písemně nebo ústně přes videokonference. Když vytvořím test ONLINE s vyhodnocením (třeba v aplikaci Classmarker), žáci ihned vidí zpětnou vazbu a procenta, na kolik úkol splnili.

LU: Úkoly zadávám online přes bakaláře (informace) a Teams. Zkouším i aplikaci WocaBee na procvičování slovní zásoby. Hodnocení je formou testů, tedy body. V případě slohových prací jsou hodnoceny ručně se zpětnou vazbou.

RK: Úkoly zadávám na celý týden dopředu, aby si studenti mohli práci naplánovat. Úkoly jsou různorodé. Pracujeme s texty, s videi, ke kterým mají nachystány pracovní listy. Já osobně používám k zadávání práce Školu online. Spoustu úkolů máme nachystáno ve školním Moodle, kde se i občas testuje. Studentům zasílám zpětnou vazbu, aby věděli, co zvládli dobře a na čem mají ještě popracovat, nebo dostanou řešení, aby si práci zkontrolovali sami. Momentálně hodnotím spíše slovně a je pro mne mnohem důležitější, aby studenti zůstali v kontaktu s jazykem, hodně četli, poslouchali a pak o tom psali nebo během videohovorů mluvili.

ZŠ: Úkoly zadávám v Teams, kde používám slovní hodnocení, případně se kvízy vyhodnocují automaticky. Příští týden budu ústně zkoušet komunikaci na dané téma ve dvojicích, kterým naplánuji jednotlivé online schůzky, hodnotit budu jako při prezenční výuce. U dalších tříd zadávám úkoly přes jednotný školní systém v Office 365 a upozornění také v Bakalářích. Pro slohové práce jsem použila obvyklé bodové hodnocení, u většiny úkolů kontroluji, zda splnil, nebo ne. 

Odpovídali

Mgr. Gabriela Tramplerová

Pracuji jako učitelka anglického jazyka na Albrechtově střední škole v Českém Těšíně. Moje učitelská praxe je téměř 20letá a pořád mě baví. Ráda pracuji s mladými lidmi, výuku často kombinuji s moderními technologiemi a už více než 10 let se snažím zapojovat se střídavým úspěchem do evropských projektů (Socrates, Comenius, Erasmus+). Obrovský přínos vidím v zahraničních praxích, kde si studenti ověřují nejen znalosti nabyté ve škole, ale mohou si ověřit i své pracovní schopnosti a znalosti cizího jazyka.

Mgr. et Bc. Ludvík Uhrovič

Učím anglický jazyk na Střední průmyslové škole v Ostravě-Vítkovicích (www.spszengrova.cz) již třetím rokem. Jinak mám za sebou praxi 17 let na škole základní. Mám rád nové výzvy a zavedení výuky technické angličtiny byla jednou z nich. Velmi mne baví také hledání metod spolupráce s kolegy a práce v tandemu, samozřejmě i hledání nových způsobů, jak zapojit angličtinu do běžného života a školní praxe.

Mgr. Radka Klotková

Vystudovala jsem anglický a německý jazyk na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a většinu své profesní kariéry působím na Střední průmyslové škole v Karviné. Ráda se učím novým věcem a hlavně mám kolem sebe úžasné kolegy, kteří sdílí mé nadšení pro nové výzvy. Ráda si rozšiřuji obzory o technickou angličtinu a zkouším si práci v tandemu. Hlavní motivací je pro mě zajímavý způsob práce se studenty a možnost zúčastnit se studenty odborných stáží v zahraničí.

Mgr. Zuzana Špačková

Vyučuji anglický jazyk na Střední průmyslové škole, Obchodní akademii a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky ve Frýdku-Místku. Většinu své pedagogické kariéry působím v oblasti středního školství a vždy jsem se snažila rozšiřovat si své znalosti o nejnovější poznatky a metody ve výuce cizích jazyků, včetně zavádění metody CLIL do výuky odborných předmětů. V minulosti jsem se zúčastnila mnoha seminářů, mezinárodních konferencí i zahraničních kurzů v rámci programů Comenius a Erasmus +.

Foto: M. Kunzová: Teaching from home (archiv autorky), foto perexu Unsplahs - fotoganka zdarma (Adam Niescioruk on Unsplash)

---

 INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

Uzavření škol a následující týdny výuky na dálku jsou pro pedagogy i vedení škol zcela novou zkušeností. Zkušeností velmi intenzivní, náročnou a často vyčerpávající, a to i v případě, že jsou učitelé touto novou výzvou silně motivováni. Je to zkušenost, která by se po návratu k běžnému výukovému režimu měla ve školách reflektovat – individuálně, společně s kolegy i na úrovni vedení. A výsledky této reflexe by se měly promítnout i do školního akčního plánování.

Podpora výuky cizích jazyků

Školy, které již mají DUM a byly zvyklé pracovat např. v prostředí Moodle, mají příležitost zhodnotit rozsah a úroveň těchto materiálů a naplánovat jejich doplnění, rozšíření o další témata, formy, pro další ročníky atd. Školy, které digitální učební materiály dosud systematicky nevytvářely, by patrně měly svůj přístup přehodnotit.

Při reflexi týdnů výuky v nouzovém stavu by měla proběhnout i diskuse o tom, jaké další možnosti a sdílené materiály z tuzemských i zahraničních zdrojů lze ve výuce cizího jazyka na SŠ a VOŠ využít, a to jak na úrovni běžného, tak odborného jazyka.

Digitální kompetence

Téma DUM, online výuky, využívání zdrojů sociálních partnerů, mezinárodních projektů, zahraničních škol a institucí atd. je těsně spojené s otázkami HW a SW vybavení školy, s ověřením možností žáků při samostatné domácí práci a případnou pomocí školy zejm. žákům ze sociálně slabých rodin, které nejsou schopny příslušné technologie zajistit. Při plánování rozvoje materiálně technické základy online výukového prostředí je vhodné věnovat pozornost i praktickým otázkám zprovoznění IT na straně všech uživatelů (od osobní asistence IT technika až po vytváření jednoduchých, přehledných tutoriálů, které budou v případě potřeby okamžitě k dispozici).

Rozvoj škol jako center celoživotního učení

Nové výzvy jsou pro mnohé pedagogy i novými požadavky na rozšíření jejich profesní kvalifikace směrem k posílení vlastních digitálních kompetencí. Tváří tvář opatřením proti koronavirové pandemii se totiž ukazuje, že poukazy na vyšší věkový průměr pedagogů a nižší ochotu mnohých z nich integrovat do svých výukových metod digitální technologie jednoduše neobstojí. Realizaci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti je vhodné zaměřit na to, aby všichni učitelé byli schopni běžně pracovat v prostředích, které si škola vyhodnotí jako vhodné pro online výuku.

---

 INSPIRACE PRO KRAJE

Vzhledem k tomu, že oblast IT, online výuky i příslušné vzdělávání pedagogických pracovníků jsou témata překračující v mnohém možnosti jednotlivých škol, bude v následujícím období vhodné věnovat pozornost i širšímu sdílení zkušeností a strategickému plánování rozvoje ve zmíněných oblastech akčního plánování na úrovni vyšších celků a ve spolupráci s dalšími sociálními partnery.