Zp1401a.pdf (1,22 MB)
Editorial
Obrázek Soluně zachycuje část města a Thermského zálivu, který je největším zálivem Egejského moře. Řecko od 1. ledna předsedá EU. Soluň je druhé největší město Řecka a pro nás je důležité jako sídlo Cedefopu – Evropského střediska pro rozvoj profesní přípravy. Nejkrásnější je na jaře, kdy všechno rozkvete. Ottův slovník naučný (1905) nepíše o Soluni moc lichotivě: „Solun (též Soluň, turecky Selanik, řecky Thessaloniki, francouzsky Salonique, německy Saloniki, vlašsky Salonicco), hlavní město tureckého vijáletu, jenž vznikl z části staré Makedonie a Thrakie; rozkládá se východně od ústí Vajdaru a Galiku, dílem na nízkém břehu zálivu, dílem se zdvihá amfitheatrálně na výběžcích hory Chortače. Přístav opatřen v posledních letech (1899–1903) důkladnými hrázemi proti jihozápadním větrům. Ulice starého města jsou úzké, zanedbané, ve východní části, kde bydlí téměř všichni konsulové, jsou domy úhlednější, k nim se připojuje řada letohrádků u pobřeží. Na obranu města Benátčané vystavěli Bílou věž na nábřeží, Turci ji proměnili ve vězení, nyní usadila se v ní turecká chudina. Přístav ovládá zanedbaná pevnost Jedikule (Sedm věží), pod níž se k úbočí tiskne klášter Čouš. Jádro obyvatelstva tvoří židé (55.000 r. 1900); jejich osada kvetla prý již za Alexandra Velikého. Valně byla rozmnožena vystěhovalci ze Španělska r. 1493.“
V prioritách řeckého předsednictví není výslovná zmínka o (odborném) vzdělávání. Všemi prioritami se však bude prolínat lodní a námořní agenda. Ta se bude zabývat integrovanou námořní politikou (Integrated Maritime Policy – IMP) z hlediska růstu a pracovních míst; námořním prostorovým plánováním a managementem integrovaných pobřežních regionů v členských státech EU; námořní strategií; strategií EU pro Adriatické a Jónské moře (EU Strategy for the Adriatic and Ionian Seas – ΕUSAIR); strategií námořní bezpečnosti; spoluprací pobřežních hlídek; námořním a pobřežním turismem a citlivým problémem migrace pocházející z moře.
Pokračování překladu termínů z glosáře Cedefopu tentokrát zabralo dvě stránky a přitom obsahuje jen jeden termín – vzdělání (knowledge, Wissen, savoir). Existuje mnoho definic vzdělání a znalostí, takže autoři měli z čeho vybírat. Zajímavé je, že termín vzdělávání (education, Bildung, enseignement) se v glosáři samostatně nevyskytuje.
Na výzvu z prosincového editorialu o hledání jiného překladu výroku Abbého z Dumasova románu Hrabě Monte Christo se ozvalo několik čtenářů, díky nimž jsme získali dva další překlady výroku. V novějším z nich se trochu posunul význam v druhé větě, která je tak srozumitelnější: poznat není ještě umět; jsou lidé učení a jsou vědci. Ti první mají jen paměť, ti druzí se vyznají ve filosofii. Přel. Milena Tomášková a Jan Vladislav. Mladá fronta 1957, s. 143; Albatros 1991, s. 171 (filozofii). Druhý překlad je podobný tomu, který jsme citovali v minulém editorialu (vydáno v roce 1924), a je také ze starších vydání: naučiti se něčemu není věděti; jsou vědoucí a jsou vědci; paměť činí jedny, filosofie druhé. Přel. Helena Malířová. A. Svěcený 1916, s. 140; 1925, s. 136.
Pamětníci najdou v rubrice Zajímavé internetové adresy odkaz na stránky Milana Štolby, který pracoval ve VÚOŠ v letech 1984–1991. Fotografie jsou však zajímavé pro všechny. AK
