Zpravodaj 10/1999

Tendence a trendy v evropské profesní přípravě * Klíčové indikátory trhu práce * Pracovní doba – její proměny a problémy s tím spojené * Uplatnění osob s nízkou úrovní vzdělání na trhu práce * O záležitostech prací vykonávaných s využitím informačních technologií mimo podnik * Kvalifikace nebo kompetence * Nové pracoviště – Call Center * O úloze veřejných vzdělávacích institucí v Německu * Nová strukturace francouzských povolání v oblasti informatiky * Konvence o odstranění nejhorších forem práce dětí * Uplatnění absolventů v jednotlivých odvětvích podle úrovně jejich vzdělání


Zpravodaj 10/1999

 Editorial
Toto číslo Zpravodaje je z velké části věnováno světu práce. Není to náhoda. Zpravodaj  sleduje odborné vzdělávání v zahraničí, kde se vliv světa práce projevuje silněji než u nás. Dochází v něm k mnohým, často překvapivým a neočekávaným změnám. Nejen, že některá povolání zanikají a jiná vznikají, ale přestávají platit vžitá pravidla, mění se délka pracovní doby i její definice, charakter smluv mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. To vše se děje poměrně rychle. Objeví se například nový druh povolání a zanedlouho ho již vykonávají tisíce lidí po celém světě. A přitom ještě neexistuje odpovídající odborné vzdělávání, které by pro takové povolání připravovalo. (To je ovšem ten lepší případ. Horší je, když se na trhu vzdělávání objeví příprava, jejíž absolventi pak na trhu práce marně hledají odpovídající povolání.) Někdy je třeba se ptát, zda je vůbec zapotřebí speciálního vzdělání, když dané povolání již úspěšně vykonávají lidé, kteří ho nemají.Rozvoj počítačové a komunikační techniky zasáhl téměř všechna povolání. U většiny nevýrobních profesí však zůstaly základní principy pracovních činností v zásadě stejné. Například knihovník či informační pracovník zpracovává literaturu stejným způsobem, jako v době lístkových katalogů, kdy největší vyhledávací vymožeností byly okrajové děrné štítky. Výsledky zpracování ukládá do počítačových databází a odtud je zase zpětně vyhledává. V běžném hovoru často používaný obrat “Počítač našel …” se nesmí brát doslova, protože počítač sám nic nenajde a také neumí vykouzlit to, co do něj předtím člověk nevložil.  Komisař EU P. Flynn výstižně řekl, že informační společnost bude znalostní společností spočívající v know-how a moudrosti lidí, ne v informacích obsažených ve strojích. Někde byl vliv vyspělé techniky tak silný, že došlo k značnému posunu v charakteru povolání. To se stalo například u tak prozaické profese, jakou je vrátný. Sledujete-li občas novinové inzeráty nabízející zaměstnání, určitě jste si všimli, jak frekventované jsou inzeráty hledající recepční. Ještě před nedávnem se recepční vyskytovali pouze v hotelích a podobných zařízeních. Dnes má tuto pracovní pozici téměř každá větší firma. Recepční podává informace návštěvníkům a vyřizuje (přepojuje) telefonické hovory. To dříve dělávali vrátní také. Recepční však navíc provádí další činnosti, například přijímá a odesílá faxy a elektronickou poštu, obsluhuje kopírku a skener, vyhledává různé informace z různých zdrojů a médií apod. Navíc se snaží působit dobrým dojmem, protože je obvykle prvním člověkem, se kterým se nově příchozí setká.Nezbytnost umění jednat s lidmi a dovednosti komunikovat je dnes zdůrazňována u většiny povolání. Dokonce i v různých technických povoláních zejména v malých a středních podnicích se vyžaduje, aby odborník nejen vyrobil či spravil, ale také uměl jednat se zákazníkem jako obchodník. Technici tak získávají další funkce. Výraznou součástí nové organizace podniků je práce ve skupinách a úkolem techniků a mistrů je motivovat a podněcovat pracovníky těchto skupin. Kapitolou samou pro sebe je práce na dálku. Ti, kteří ji nabízejí, obvykle zdůrazňují výhodnost práce v příjemném domácím prostředí, bez dojíždění (a vstávání v nekřesťanskou ranní dobu) a bez nutnosti spatřit každý den svého šéfa. Práce doma však vyžaduje od pracovníka silnou vnitřní kázeň a dobré organizační schopnosti. Jinak se může změnit v noční můru a pracovník si může brzy připadat jako štvanec i ve svém vlastním domově.Organizační schopnosti jsou obecně velmi ceněny. Vychází-li se z předpokladu, že nejlépe zná práci ten, kdo ji bezprostředně vykonává, pak by měl být také tím, kdo si ji dokáže nejlépe zorganizovat.

Zkuste si zorganizovat svou práci tak, aby Vám zbyl čas i na přečtení Zpravodaje. Připravujeme ho totiž právě proto, aby ho lidé četli. AK