Devět z deseti žáků základních škol si o svém dalším směřování rozhodlo na základě vlastního úsudku, více než třetina připustila, že na jejich rozhodování měli vliv rodiče. Rady rodičů přitom alespoň částečně využilo přes 80 % dotázaných. Do určité míry naslouchali žáci základních škol ještě kamarádům, naopak malý vliv připisují školním psychologům, třídním učitelům či odborníkům na úřadě práce, podobně jako „přátelům“ na sociálních sítích.
Jako nejpodstatnější vnímají své vlastní rozhodnutí i středoškoláci, velký vliv mělo podle 60,6 % z nich. Jejich další kroky výrazněji ovlivnili také rodiče (u více než pětiny žáků) a kamarádi (u 11,9 % z nich). „Na rozdíl od žáků základních škol vnímají středoškoláci více dění v regionu, zejména problematiku nezaměstnanosti, a nechávají se touto situací více ovlivnit než jejich mladší kolegové,“ uvádí spoluautorka analýzy Pavlína Šťastnová z NÚV. Stejně jako žáci základních škol i středoškoláci přisuzují nejmenší vliv odbornému poradenství a sociálním sítím.
Pro téměř všechny žáky základních a středních škol (přes 90 %) je důležité, aby studovali obor, který je bude zajímat, po absolvování školy našli dobré pracovní uplatnění s příznivým finančním ohodnocením a vykonávali práci, která je bude bavit. Dále takřka všichni považují za důležité být na škole, kterou zvládnou dokončit. „Všechny tyto preference můžeme vnímat jako velmi pozitivní, odráží se v nich, že žáci o budoucí vzdělávací dráze přemýšlejí a vnímají i okolnosti, které jsou s její volbou spojeny,“ konstatuje druhá spoluautorka publikace Petra Drahoňovská.
Za nejméně podstatnou považují žáci středních škol při výběru dalšího vzdělávání možnost studovat v zahraničí (pouze pro 22,2 % je důležitá). Více než polovina středoškoláků (58,7 %) chce jít na jakoukoliv další školu, aby ještě nemusela nastoupit do práce.
Pokud se žáci středních škol rozhodnou v dalším studiu nepokračovat, vede je k tomu hlavně potřeba vydělávat peníze (94,2 %) a snaha osamostatnit se od rodičů (84,4 %). K četněji zastoupeným důvodům patří také chuť cestovat (62,1 %) a tvrzení, že již žáka studovat nebaví (60,8 %). Patnáct procent žáků uvedlo, že je od dalšího studia odrazovali ve škole. „V současné době, kdy se neustále zdůrazňuje nutnost celoživotního vzdělávání, je zarážející, že právě ze vzdělávací instituce se některým žákům dostane informace, že na další vzdělávání nemají,“ pozastavuje se Pavlína Šťastnová.
Nejvíce žáků základní školy se svou budoucností začíná zabývat v osmém ročníku (45,7 %) a také v posledním ročníku základní školy (40,4 %), přičemž dívky nad touto otázkou uvažují výrazně dříve než chlapci. Žáci středních škol řeší své další směřování nejčastěji ještě před nástupem do posledního ročníku (52,3 %) a pak v jeho v první polovině (29,4 %). Až ve druhém pololetí posledního ročníku začalo nad svou budoucností přemýšlet 14,5 % středoškoláků.
Čtvrtina žáků základních i středních škol se identifikuje s profesí někoho z rodiny. Na základní škole se s rodičovskou profesí nejčastěji ztotožňují děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů vykonávajících odbornou profesi, za nimi následují děti vyučených rodičů. „Zřejmě zde hraje roli výkon konkrétního řemesla, kde žáci vidí i výsledky práce rodičů,“ vysvětluje Pavlína Šťastnová. Při rozhodování o budoucí profesi hraje významnou roli spíše širší rodina než základní.
Informace potřebné pro volbu školy získávají žáci základních i středních škol nejčastěji v rodině, z internetu, školy, kam se hlásí, ze současné školy a od kamarádů. Zatímco pro žáky základních škol je jednoznačně nejčastějším zdrojem informací rodina a až za ní následuje internet, u středoškoláků je internet na prvním místě. „Současně je zřejmé, že středoškoláci při vyhledávání informací využívají více než jejich mladší kolegové i další zdroje včetně novin a televize,“ doplňuje spoluautorka publikace Petra Drahoňovská.
Rad odborníků využila při svém rozhodování jen malá část žáků základních i středních škol. Nejčastěji vyhledávali pomoc někoho z učitelů (30,3 % žáků základních škol a 27,8 % středoškoláků) nebo výchovného poradce (18,9 % žáků ZŠ), následně odborníků z pedagogicko-psychologických poraden (13, 7 % žáků ZŠ) a úřadů práce (11,7 % žáků ZŠ). Na střední škole využilo rad mimoškolních odborníků ještě méně žáků (pod 8 %). Je zřejmé, že se žáci obracejí pro radu k těm osobám, které znají z osobního kontaktu.
Třetina žáků základních i středních škol přitom neví o možnosti obrátit se na poradce na úřadu práce, v pedagogicko-psychologické poradně či privátního poradce/psychologa. „Je s podivem, že žáci tyto služby neznají, s poradenstvím v těchto sektorech se měli seznámit v průřezovém tématu Člověk a svět práce,“ konstatuje Pavlína Šťastnová z NÚV.
Z internetových informačních zdrojů žáci základních škol nejvíce využívali webové portály atlasskolstvi.cz (44,5 %), stredniskoly.cz (36,1 %) a infoabsolvent.cz (23,9 %), přes 20 % žáků využilo ještě stránky volbapovolani.cz (21,3 %). „Z výsledků vyplynulo, že portál, se kterým pracuje výchovný poradce při výuce, je pak dominantním zdrojem informací i pro žáky,“ podotýká Petra Drahoňovská.
Žáci středních škol využívají specializovaných portálů méně, nejvíce vyhledávají na webových stránkách vysokeskoly.cz (20,4 %), atlasskolstvi.cz (15,5 %) a vysokeskoly.com (14,3 %). I mezi středoškoláky je značný podíl těch, kteří o existenci specializovaných webových stránek nevědí.
Celá tisková zpráva ke stažení: 
TZ_volba_profesni_drahy.doc (188,50 KB)